Ve světě je mnoho krásných míst, ale ve Spojených státech je několik úžasných národních parků, na které mohou být podle milovnice přírody Julie Sarrové zdejší lidé pyšní. K takovým patří i největší mokřady na světě, rozlohou velké jako Jihočeský kraj. Řetězec národních parků na Floridě, kterému se souhrnně říká Everglades, je v subtropickém pásmu a i tam se po období vegetačního klidu příroda probouzí. Pozorujeme to s vysokoškolským profesorem z Česka a nadšencem pro Eveglades Rudim Ettrichem.

„Moje manželka je bioložka a vášnivá fotografka nativních orchidejí a oba se angažujeme ve volném čase na různých úrovních v tom ekosystému Eveglades jako dobrovolníci. Já jsem i ve správní radě jednoho z těch parků,“ popisuje.

Everglades je soustava říček, potoků, struh a podpovrchových toků táhnoucí se 160 km od střední Floridy až do ústí v Mexickém zálivu. Člověk svou výstavbou silnic, melioračních kanálů a sídel ale tento unikátní ekosystém málem zničil.

„Koncem 80. let minulého století byly Everglades na okraji kolapsu a lidé si tenkrát všimli, že to ohrožuje i je samotné. To není jen o tom, že zmizí aligátoři, plameňáci a další různá zvířata. Lidé totiž začali mít problém i s pitnou vodou a s dodávkami vody,“ vysvětluje Ettrich. 

V roce 2000 proto začal největší ekologický projekt na světě s cílem vrátit Everglades do téměř původního stavu. Program naplánovaný na pět desetiletí je ve své polovině. Teď ale podle Rudiho Ettricha hrozí, že v něm nebude možné pokračovat.

„Vědecký ústav, který se stará o realizaci projektu, přišel o půlku zaměstnanců,“ říká. Výpověď dostalo šest biologů a vědeckých pracovníků.

„Těm lidem poslali mail kolem Valentýna a v tom momentě jim byl odebrán i přístup k pracovním počítačům. Ani nemohli předat svá data a naučit s nimi pracovat někoho jiného. Spousta informací se de facto ztrácí,“ vysvětluje. 

‚Jako za normalizace‘

„Momentálně je to taková trochu situace jako za normalizace. Lidé se bojí říct svůj názor, protože mají strach z následků. Že by mohli být další, koho propustí,“ míní Ettrich.

Parku Everglades hrozí to, co už se projevuje třeba v deltě řeky Mississippi v Louisianě, která má kvůli odvádění vody pro zemědělské podniky a teplejšímu počasí slabší tok. Mořská voda pak proniká hlouběji do pevniny.

Rudi Ettrich je na pochybách, jestli by měla americká vláda šetřit právě na ochraně přírody v národních parcích.

„Když bereme ten Everglades Restoration Project, tak je v jeho klíčovém vedení 12 vědců. Když vyhodím půlku, tak ušetřím šest poměrně špatných platů vědců. To nejsou miliony a už vůbec ne miliardy, které oni slibují. Místo toho ohrožují miliardový projekt, který funguje přes 50 let a má zajistit pitnou vodu pro devět milionů lidí. Nevím, jestli to jsou dobře ušetřené peníze,“ uzavírá Ettrich.

Může se tak stát, že za pár let zase bude největší světový mokřad na Floridě zase v ohrožení a jeho záchrana bude stát další miliardy dolarů. Pokud je na to někdo dá.

Pavel Novák Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít