Řecký parlament schválil požadovaná úsporná opatření
Řecko navzdory odporu velké části veřejnosti přijalo podmínky mezinárodních věřitelů a bude opět škrtat ve veřejných výdajích. Nové úspory schválili těsně před půlnocí poslanci. Sníží se například minimální mzda a na 15 tisíc státních zaměstnanců přijde o práci. Nová opatření mají ušetřit v přepočtu přes 8 miliard korun.
Proti návrhu se přes varování svých předsedů postavila i část vládních konzervativců a socialistů. Vedení obou stran splnilo svoje hrozby a více než 40 rebelů vyloučilo. Požadavky mezinárodních věřitelů odmítla i krajní pravice a krajní levice.
Premiér Lukas Papadimos v dramatické rozpravě nutnost reforem dlouho obhajoval.
„I když krátkodobě mohou úspory a škrty negativně ovlivnit průměrné příjmy, dlouhodobě zlepší podmínky na trhu a prospějí všem. I když to zní divně, snížení minimální mzdy povede ke zvýšení zaměstnanosti a výkonu ekonomiky. Pomůže ale najít práci nezaměstnaným a statisícům lidí, kteří si musejí vydělávat načerno.“
„Právě nezaměstnanost je teď naším hlavním problémem. Za poslední dva roky prudce narostla a bez práce je každý druhý mladý člověk,“ konstatoval premiér, který vyzval ke schválení úsporného programu, aby se země vyhnula katastrofickému bankrotu.
K nepopulárním opatřením donutily řeckou vládu Evropská unie, Evropská centrální banka a Mezinárodní měnový fond. Tvrdými škrty podmínily vydání druhého balíku pomoci ve výši 130 miliard eur, bez něhož by Řecko v březnu zbankrotovalo.
Řecko však nemá půjčku ještě jistou. Je třeba najít dalších 325 milionů eur ze státního rozpočtu, aby záchranný balík představitelé trojky odsouhlasili.
Dodržení schválených úsporných opatření v Řecku není reálné, míní expert
Číst článek
V Aténách a dalších městech se včera sešly desítky tisíc rozběsněných demonstrantů, aby projevily svůj nesouhlas s tvrdými podmínkami půjčky. Výtržníci z davu zapalovali budovy, házeli zápalné lahve a kameny po policistech a ničili obchody a banky.
Policisté se marně snažili rozehnat bouřící se dav slzným plynem. Mnozí civilisté i policisté byli zraněni, téměř 70 výtržníků zatčeno a hasiči byli nuceni zasáhnout u desítek požárů.
Papadimos má jako nepolitik výhodu
Podle některých informací vyšlo v Aténách do ulic asi 80 tisíc nespokojených Řeků a v Soluni kolem 20 tisíc. Publicistka žijící v Řecku Věra Čolasová si myslí, že za vyhrocené napětí mohou především odbory a levicové strany.
„Obyčejný Řek pochopil, že ke změnám dojít musí. Ovšem na druhé straně zase je tady klima předvolebního období, kdy každá strana chce vyzískat určitou přízeň a snaží se slibovat i to, co splnit nelze. Nechce ztratit body, a v této kombinaci je to skutečně výbušná směs,“ říká.
Jediný, kdo si v takové situaci může dovolit riskovat nepopulární opatření, je nepolitik, domnívá se Věra Čolasová. Papadimos je technokrat a finanční odborník uznávaný v Evropě i ve Spojených státech.
„V současné době nemá moc bodů v Řecku, protože jednotlivé strany se obávají, aby nebyl pro ně konkurencí a aby nakonec jaksi obyvatelstvo nechtělo, aby zůstal dál u vlády,“ dodává.
Snížení minimální mzdy na 600 euro měsíčně a propuštění 15 tisíc státních zaměstnanců se nezdá být tak drastickým opatřením, v Řecku je navíc podle německého tisku zaměstnáno tolik úředníků jako v celém Německu.
Čolasová ale upozorňuje, že v soukromém sektoru jsou minimální mzdy mnohdy daleko nižší a 30 tisíc úředníků už bylo propuštěno dříve. Další propouštění se prý dá očekávat.
„Je to málo, a proto bude docházet ještě k dalšímu snížení. Ale v současné době přichází hromadně 15 tisíc lidí o práci. Tito lidé nemají kde být umístěni. Musíme ještě dodat, že tito lidé nejsou příliš vytížení a nejsou příliš zvyklí vydávat nějaké výkony jako lidé v soukromém sektoru,“ vysvětluje.
