Represe Lukašenkova režimu jsou masivní, situace je velmi temná, popisuje běloruská antropoložka
Rusko vede válku proti Ukrajině. Moc spojenců, kteří by se k němu evidentně hlásili, ale nemá. Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko je výjimkou. „Jeho režim v současné době funguje především díky rozsáhlým represím. Názor společnosti je opravdu potlačován,“ zdůrazňuje v rozhovoru pro iROZHLAS.cz a Radiožurnál Volha Biziukovová, sociální a politická antropoložka původem z Běloruska.
Už více než dva roky probíhá ruská agrese vůči Ukrajině. Jak byste popsala situaci v Rusku? Jsou lidé skutečně napojeni na kremelský režim?
Myslím, že v tomto směru bychom neměli z Ruska dělat něco výjimečného.
Kdo je Volha Biziukovová?
- Sociální a politická antropoložka.
- Pochází z Běloruska, nyní žije ve Vídni.
- Ve svém výzkumu se zaměřovala na vztahy mezi občany a státem, zejména v Rusku.
- „Jakožto antropolog se snažím porozumět tomu, co lidem dává smysl, jak reagují a jednají v určitém kontextu a na konkrétní situace,“ popsala svou práci.
Svým způsobem to můžeme vidět na historickém příkladu obecně radikálních forem režimů, i když nechtěla bych Rusko srovnávat s totalitními režimy 20. století – ne proto, že by bylo lepší nebo horší, ale protože je to jiné historické období. Režim nemůžeme pochopit racionálně, protože on tak nefunguje.
Není to jenom otázka toho, že lidé paušálně věří tomu, co říká státní propaganda, ani to není o represi a násilném státu. Ale tenhle režim dokáže fungovat kombinací různých praktik. Neřekla bych, že bychom to měli brát tak, že lidé v Rusku schvalují všechno, co režim říká. Zároveň vidíme, že tolerance a podpora invaze v plném rozsahu je velmi rozšířená.
Sama jste z Běloruska. To patří mezi jednu ze zemí, která s Ruskem spolupracuje. Navíc režim Alexandra Lukašenka přistupuje k podobným praktikám…
Určitě. Zároveň vidíme drastický názorový rozdíl mezi Běloruskem, které je daleko represivnějším státem, kde jsou represe skutečně masové, což se o Rusku říci nedá.
Tolerance režimu
Je to skutečně tak, že v Rusku je mnohem větší tolerance systému? Protože když zůstanu u toho srovnání – v Bělorusku vidíme lidi, kteří se vzpouzí, nebo jsou aktivní v exilu. V ruském případě je to tlumenější.
Ale v případě Ruska to jsou dvě různé věci. Jedna je celospolečenská podpora války, druhá podpora režimu. Myslím, že jste to vystihla velmi přesně. Jde spíš o toleranci, než o souhlas nebo schvalování jako takové.
Rusko oznámilo druhou fázi cvičení s jadernými zbraněmi, připojilo se Bělorusko
Číst článek
Podle mého názoru je to také o tom, že ruská společnost mnohem více akceptuje situaci a svým způsobem se na ní i podílí. V Bělorusku se Lukašenkovu režimu nepodařilo upevnit svou moc, jak to dokázal po předchozích volbách. Jeho režim v současné době funguje především díky rozsáhlým represím. Názor společnosti je opravdu potlačován.
V Rusku je situace jiná. Když se podíváte na průzkumy veřejného mínění ohledně války, tak vidíte, že v Rusku jsou to konzistentní údaje. Třeba Levada centrum dlouhodobě uvádí, že akce ruské armády schvaluje na 60 procent společnosti.
Naproti tomu v Bělorusku, pokud jde o otázku plnohodnotné invaze, je společnost mnohem víc rozdělená. Zhruba třetina lidí je solidární s Ruskem, ale pak skoro 40 procent se drží na straně Ukrajiny. Jakmile ale přijde na zapojení běloruské armády do konfliktu, máte jednotu napříč společností. Jednoznačné odmítnutí. To je důležitý rozdíl.
Asymetrický vztah
Vztah Ruska a Běloruska, co to je? Je to spolupráce, nebo nerovný vztah, kde Rusko hraje silnější roli a Bělorusko toho slabšího?
Mezi těmi zeměmi je silná asymetrie. Rusko se snaží udržet svou dominanci v regionu, což je zřejmé nejen v Bělorusku, ale vidíte to ve všech zemích, jak se tím či oním způsobem snaží o udržení kontroly jakýmikoliv prostředky.
V případě Běloruska je to samozřejmě explicitní podpora Lukašenka. Nebýt Putinovy podpory v roce 2020 během protestů, nemyslím si, že by Lukašenko zůstal u moci. Byla to třeba obava z ruského zásahu. To vnímám jako významný faktor.
Jakou roli v tom hrála obava postavit se režimu? Říkala jste, že se Lukašenko v mnohém inspiruje Vladimirem Putinem. A není to tak dávno, co jeho nejsilnější politický oponent Alexej Navalnyj zemřel v cele. Mají Bělorusové vůbec chuť iniciovat odpor, když na ruském příkladu vidí, jaký je možný přístup k takovýmto pokusům?
Co je pořád důležité zdůrazňovat, je ten rozdíl. V Rusku je počet politických vězňů v řádu desítek nebo několika stovek. Ale v Bělorusku je to téměř 2000 lidí. Což když porovnáte s velikostí těch dvou zemí – Rusko má 140 milionů obyvatel, Bělorusko 10 milionů – napoví vám to dost o tom, jaká úroveň pronásledování tam je.
‚Zodpovědný prezident neopouští svůj lid.‘ Běloruský vůdce Lukašenko chce kandidovat i v roce 2025
Číst článek
Případy v Rusku jsou mnohem medializovanější. Obzvlášť poté, co zabili Navalného. Případy v Bělorusku nemají takovou mediální publicitu, ale případy politických represí jsou tam mnohem silnější. Můžete ji tam pozorovat v akci. Já jsem Běloruska a všichni známe lidi, kteří jsou ve vězení, kteří byli zadrženi, ke kterým někdo přišel na domovní prohlídku.
Role společnosti
Po běloruských prezidentských volbách a následných protestech se mnoho lidí ze země odstěhovalo. Politici začali působit z exilu. Myslíte si, že mohou něco změnit?
Nemyslím si, že lidé z exilu budou schopni usměrňovat změny v Bělorusku. Nemůžou být tím motorem, nemůžou iniciovat změnu uvnitř Běloruska. Ale můžou podporovat, hrát důležitou roli. Ale nemohou mít vedoucí roli.
Vždycky je dobré mít aktivní diasporu, to pomůže. Ale nemyslím si, že lidé v exilu mohou udělat hodně věcí pro zemi uvnitř. V této otázce vkládám naděje spíš do běloruské společnosti, protože to, co se stalo v roce 2020, asi moc lidí nečekalo. V současné době je situace velmi odlišná. Míra represe je opravdu extrémní. Ale přesto doufám, že pokud se něco změní, vzejde to zevnitř Běloruska.
Události v roce 2020 nebyly nějak řízené nebo mobilizované kolem konkrétních politických stran. Doufám, že v Bělorusku jsou pořád síly pro sebeorganizaci. Ale situace je velmi temná, spousta lidí je ve vězení.
