Proti demokratickému návrhu, který označila vládnoucí strana za jednu ze svých programových priorit pro toto volební období, vystoupil osobně i lídr republikánů v Senátu Mitch McConnell, což je podle agentury AP pro takto vysoce postaveného činitele značně neobvyklé. Návrh by podle jeho názoru narušil důvěru veřejnosti v legitimitu příštích voleb, a je proto potřeba proti němu bojovat.

„Uslyšíme spoustu květnatých řečí,“ řekl na schůzi jednoho ze senátních výborů McConnell. „Ale všichni jsme hned v začátcích našich životů zjistili, že když můžete vytvářet pravidla, vyhrajete hru,“ dodal.

Republikáni přitom sami na úrovni jednotlivých států prosazují řadu změn volebních pravidel, jimiž reagují na nepodložená tvrzení o volebních podvodech exprezidenta Donalda Trumpa. Nové předpisy zpřísňují například možnosti korespondenčního hlasování a republikánům se je podařilo schválit v klíčových volebních státech, jako například v Georgii, na Floridě, v Arizoně či v Texasu.

Demokraté jejich reformy označují za snahy snížit volební účast u některých vrstev obyvatelstva, zejména chudších černochů. Republikáni tvrdí, že se snaží předejít budoucím volebním podvodům a často se nepřímo odkazují na listopadové volby, v nichž zvítězil demokrat Joe Biden.

Dopady prezidentského klání

Loňské volby však žádné větší podvody neprovázely. Trumpova tvrzení odmítli republikánští i demokratičtí činitelé stát po státu, federální experti na kyberbezpečnost i soudy včetně nejvyšší soudní instance. Tehdejší ministr spravedlnosti William Barr po volbách rovněž prohlásil, že nenalezl známky podvodů, jež by mohly změnit jejich výsledek.

„Prezident Trump říkal velkou lež, jednu z největších, jakou kdy kdo řekl,“ prohlásil šéf senátních demokratů Chuck Schumer. „A ta zapouští kořeny, ta velká lež zapouští kořeny v naší zemi, nejen v myslích jeho voličů, ale také v místních zákonech,“ dodal.

Demokraté chtějí svým návrhem zavést celostátní automatickou registraci voličů k volbám, nejméně 15denní lhůtu pro předčasné odevzdání lístků ve všech státech, zákaz stranických manipulací s tvarem volebních obvodů nebo nutnost větší transparentnosti u dárců na politické kampaně. Rovněž by chtěli přinutit státy k tomu, aby nabízely svým voličům možnost korespondenční volby bez potřeby uvést pro ni zvláštní důvod.

Demokratický prezident Joe Biden již dříve prohlásil, že by reforma „obnovila duši Ameriky“, jelikož by dala každému rovný přístup k urnám.

Cesta ze Senátu

Návrh již prošel demokraty ovládanou Sněmovnou reprezentantů, v Senátu však bude mít daleko složitější cestu. Demokraté sice drží v horní kongresové komoře většinu, nicméně jen nejtěsnější možnou. Podle stávajících pravidel je přitom možné v Senátu přikročit k hlasování o návrhu pouze v případě, že to schválí 60 ze 100 senátorů.

Toto historické pravidlo, zvané filibuster, chtějí někteří progresivnější demokraté zrušit, aby mohli v politicky stále více rozděleném Washingtonu prosadit dlouho plánovanou demokratickou agendu. S takovým postupem však nesouhlasí někteří umírnění demokraté, kteří zastávají názor, že by podobně důležité reformy měly vznikat za alespoň částečného souhlasu obou hlavních politických stran.

Demokraté ve snaze získat širší podporu navrhli určité změny oproti verzi schválené ve Sněmovně reprezentantů. Republikáni však i tak zastávají názor, že se jedná o příliš rozsáhlý zásah Kongresu do pravomocí vyčleněných jednotlivým státům. "Myslím, že by nemělo docházet ke snaze federální vlády převzít zodpovědnost za volby," shrnul jejich postoj senátor Roy Blunt.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít