‚Stalin Doner‘ rozvířil spor o někdejšího sovětského vůdce. Rusy dodnes nepřestává rozdělovat
Od smrti Josifa Vissarionoviče Stalina uplynulo skoro 70 let. Ani po takové době ale nepřestává sovětský vůdce Rusy rozdělovat. Zatímco část veřejnosti v těchto dnech pobouřilo otevření bistra, které majitel pojmenoval právě po Stalinovi, druhá část společnosti namítá, že odkaz letitého a krutého vládce prý není černobílý. Těch ve druhé skupině přitom přibývá.
Stalinská šaurma s dvojitou porcí masa, případně ta od Beriji s gruzínskou omáčkou tkemali. Anebo chruščovovská v sýrové placce. Právě takovouto nabídku rychlých jídel, která se dostala do Ruska původem z arabského světa, vyvěsilo na ulici před pár dny jedno z moskevských bister. Podnik s názvem Stalin Doner ve čtvrti Koptěvo ale vydržel v provozu jenom krátce.
„Pracovali jsme jeden den, velmi úspěšně, vydali jsme jídlo pro víc než dvě stě lidí, všichni byli spokojení. Bylo tu i několik negativních reakcí na naši adresu, ale těch pozitivních bylo o dost víc,“ namítá jeho majitel Stanislav Voltman.
‚V souladu se zákony‘
To, že jeho podnik může vyvolat rozporuplné reakce, si prý uvědomoval. Že by si pro něj mohla přijít policie, ale nečekal. Podnik mající v názvu i logu někdejšího sovětského vůdce vyvolal ostré reakce u části veřejnosti. I proto, že obsluha servírovala jídla v uniformě sovětské tajné policie NKVD.
„Vzali mi občanku, zvenku vypnuli všechno osvětlení, všechny ledničky. Všechny moje potraviny, všechno tady takhle zůstalo. A mě prostě odvedli na stanici,“ popisuje Voltman před zavřeným podnikem. Jeho právníci se teď prý chystají podat stížnost. Argumentuje, že zákon nijak neporušil. „Vše je v souladu s platnými zákony. Momentálně máme zavřeno kvůli náboru nových zaměstnanců, protože ty minulé nám prostě vystrašili.“
3:36
Rusko přitvrdí proti občanské společnosti. Zákon o zahraničních agentech čeká další zpřísnění
Číst článek
Historická osobnost
Mezi ty, které nové bistro pobouřilo, patří i devětasedmdesátiletá paní Taťjana. Nejdřív několik desítek vteřin mlčky zírala na vyvěšenou nabídku. Doplňuje ji někdejší Stalinův výrok z roku 1935: „Život se zlepšil, život je radostnější“.
„Není možné jakémukoliv pajzlu, s prominutím, dávat jména po velkých historických osobnostech. To prostě nejde!“ rozčiluje se paní Taťjana. Místo toho, aby si podle ní majitel vydobyl renomé kvalitou nabízeného jídla, zvedá si popularitu názvem.
Tak jako velká část Rusů má i ona na někdejšího sovětského vůdce nejednoznačný názor. „Kromě špatných věcí, které napáchal nejenom on, ale i jeho okolí, má Stalin i mnohé zásluhy, Berija mimochodem také,“ namítá. „Neříkám, že je třeba jim všechno odpustit. Ti, kteří kvůli nim trpěli, prostě ani nemůžou odpustit to, že přišli o svoje blízké. Samozřejmě, i mně vadí některé postupy, zvlášť gulagy. Je to ale velká historická osobnost, kterou prostě není možné odvrhnout,“ říká paní Taťjana.
Růst popularity
Jak vysvětluje ředitel nezávislého sociologického centra Levada Lev Gudkov, ještě před pár desetiletími byla ale situace o poznání jiná.
„Na konci 80. let, začátkem perestrojky, naprostá většina lidí měla silně negativní vztah ke Stalinovi. Pozitivně se jich k němu vyjadřovalo nějakých deset, dvanáct procent. Většina ho považovala za tyrana odpovědného za smrt milionů nevinných lidí a předpokládala, že za nějakých 25 let ho už nikdo kromě historiků nebude připomínat,“ říká.
Z průzkumů ale vyplývá, že Stalina dnes pozitivně hodnotí okolo 60 až 70 procent Rusů. Sociální postavení nebo vzdělání v tom podle Lva Gudkova nehraje výraznou roli. Situace se podle něj začala měnit před necelými dvaceti lety.
Příběh Jurije Dmitrijeva: odsoudili ruského historika kvůli tomu, že odhaloval zločiny stalinismu?
Číst článek
„S příchodem (Vladimira) Putina začala taková politika restalinizace. Takový dvojsmyslný vzestup. Jednak zprvu došlo k přiznání zločinů a masového teroru, zároveň se ale zdůraznil jeho přínos k vítězství v roce 1945. K vítězství nad fašismem. A na tomto základě pomalu začala růst Stalinova popularita,“ vysvětluje.
Přibližně okolo roku 2012 podle něj už z průzkumů mínění vyplývalo, že Rusové Stalina vnímají jako jednu z největších osobností všech dob a národů. Jak poznamenává Gudkov, zvlášť velký posun byl znát u mladší generace. K ní patří i majitel bistra Stanislav Voltman.
‚Nejsem žádný fanatik‘
„Už od školy jsem se zajímal o historii. Dlouhé roky mě zajímala zvlášť stalinská éra,“ přiznává Voltman. „Rovnou ale musím poznamenat, že to není žádná moje modla, nejsem žádný fanatik. Ani ho ale nedémonizuju, jako to dělá liberální společnost. Jsem přesvědčený, že to je nejednoznačná figura, u které se nedá jednoduše udělat znaménko plus nebo minus.“
Jak vysvětluje sociolog Lev Gudkov, pokud jde o postavu Stalina, váže se k němu podle něj jistá krize identity. „Lidé dobře chápou všechny ty zločiny, které byly spáchané pod vedením Stalina. Nemohou ale uznat za zločinný celý sovětský systém. Celou sovětskou minulost,“ vysvětluje rozporuplný vztah Rusů k někdejšímu vůdci.
Neznamená to ale podle něj, že by se toužili vrátit do dob Stalina. „Ani zvláštní náklonnost ke Stalinovi. Je to takový důkaz účinnosti propagandy,“ argumentuje Gudkov.
