‚Sebevražda a hotovo.‘ Proč Rusko nechce vyšetřovat smrt manažerů energetických firem
V posledních měsících se vrší podezřele vypadající sebevraždy mocných ruských podnikatelů a manažerů ropných a plynárenských firem. Předseda správní rady Lukoilu Ravil Maganov byl v minulém týdnu již osmým od začátku roku. Spíš než že by si jeden po druhém sáhli na život, okolnosti jejich úmrtí naznačují možné obchodní spory, zapojení mafie nebo snahu Kremlu o to, aby nepromluvili o reálném stavu ruské energetiky a ekonomiky.
„Každého napadne, že na to, aby to byly sebevraždy, tak je jich už trochu moc a že to ukazuje na nějaký hlubší problém. Nezdá se mi to jako sebevraždy, může to souviset s energetikou a různými boji uvnitř tohoto odvětví,“ komentuje situaci odborník na Rusko a jeho energetiku Karel Svoboda z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
Zemřel vysoce postavený manažer Lukoilu Maganov. Příčinou byl pád z okna nemocnice
Číst článek
Zatím nejčerstvější je smrt předsedy správní rady a viceprezidenta ropného koncernu Lukoil Ravila Maganova, který zemřel po pádu z okna nemocnice. V moskevské Ústřední klinické nemocnici se měl dlouhodobě léčit s onkologickým onemocněním, jiné ruské zdroje uvádí, že v nemocnici byl kvůli infarktu.
Ruská policie měla jasno už po pár hodinách – sebevražda. Maganov podle této hypotézy mohl od lékařů dostat špatnou zprávu a zvolil ukončení života skokem ze šestého patra nemocniční budovy. Bulvární web Baza přinesl informaci, že mohl vypadnout z okna, když kouřil. Lukoil v prohlášení pouze uvedl, že 67letý Maganov zemřel „po dlouhé a těžké nemoci“.
Lukoil je druhým největším těžařem ropy v Rusku po státní společnosti Rosněfť. Na začátku března vyzvala firma k rychlému ukončení války na Ukrajině a stala se tak prvním velkým ruským podnikem, který se proti ruské invazi na Ukrajinu postavil. A sám Maganov v roce 2019 dostal od prezidenta Putina nižší vyznamenání za zásluhy o vlast – Řád Alexandra Něvského.
Řada dalších případů
Za podezřelých a dosud plně neobjasněných okolností zemřeli od začátku roku i další vysoce postavení manažeři ruských energetických firem.
Na konci ledna odstartoval řadu mrtvých manažerů ředitel dopravního oddělení Gazprom Investu Leonid Šulman. Ten sice zanechal dopis na rozloučenou, v němž si stěžoval na silné bolesti po úrazu, ale jeho tělo bylo nalezeno s hlubokými řeznými ranami. O pravosti dopisu vyjádřila pochybnosti i ruská policie.
Je to gangsterská praktika. Ukrajinci neměli důvod na Dugina a jeho dceru útočit, říká odborník na Rusko
Číst článek
Jen den po začátku ruské invaze na Ukrajinu byl 25. února nedaleko Petrohradu nalezen oběšený a silně zmlácený 61letý Alexandr Ťjuljakov, náměstek ředitele pro podnikovou bezpečnost a lidské zdroje největší ruské plynárenské společnosti Gazprom.
28. února byl v garáži svého sídla v jižní Anglii nalezen oběšený plynárenský a ropný magnát s ukrajinskými kořeny Michail Watford.
Za podobných okolností spolu s celou rodinou byl v dubnu nalezen i bývalý viceprezident Gazprombanky Vladislav Avajev. I v jeho případě podle ruské policie došlo k tomu, že nejprve zabil svou manželku a dceru a následně spáchal sebevraždu.
V dubnu bylo nalezeno i tělo bývalého viceprezidenta druhé největší ruské plynárenské společnosti Novatek Sergeje Protosenji v zahradě vily ve španělském Lloret d Mar, kde trávil velikonoční svátky. Milionář se podle policie oběsil, v domě byla nalezena i mrtvá těla jeho manželky a dcery, obě s bodnými ranami, přitom Protasenja na sobě neměl ani kapku jejich krve a na místě činu chyběly jakékoliv otisky prstů.
V květnu pak zemřel další bývalý vysoce postavený manažer Lukoilu, Alexander Subbotin. Příčinou smrti mělo být selhání srdce poté, co navštívil šamana, který mu měl poskytnout alternativní léčbu.
V červenci byl zase nalezen mrtev generální ředitel hlavního dodavatele Gazpromu Astra Shipping Jurij Voronov. Ležel u bazénu u svého domu s prostřelenou hlavou.
A na konci srpna přibyl po pádu z okna nemocnice Ravil Maganov.
Ruská energetika
Kromě toho, že výše zmínění byli bohatými prominenty ruského režimu, se podle Karla Svobody z Institutu mezinárodních studií FSV UK těžko hledají spojnice mezi jednotlivými mrtvými. „Strašně špatně se určuje, co měli tito lidé osobně společného. Je to mix lidí – bývalý manažer, současný manažer, vysoce postavený manažer i střední management,“ vyjmenovává odborník na Rusko.
Ruské ekonomice kvůli západním sankcím hrozí kolaps. Jde o postupné sklouzávání, náraz nenastane
Číst článek
Není ani jasné, kdo by měl zájem na jejich smrti. „Může to jít z nejvyšších pater, z Kremlu, ale stejně tak i od různých konkurentů nebo mafií.“
Odborník na Rusko nabízí i vysvětlení, že za smrtí energetických podnikatelů a manažerů stojí obava ruského režimu z vyzrazení reálného stavu tamních energetických firem. Ruské ropné a plynárenské společnosti si sice v současnosti užívají vysokých cen, které mají fosilní paliva na trzích, na druhou stranu už ale prosakují zprávy o tom, že je brzy čekají velké problémy.
„Evropa odebírá méně plynu, Čína tento výpadek nedokáže nahradit a jiné trhy jsou pro Rusy uzavřené nebo nedostupné. I proto tak podle všeho klesá těžba ruské ropy a plynu. Rusko přitom vůbec nezveřejňuje statistiky těžby a vývozu, o tom se dozvídáme zprostředkovaně. U všech těch mrtvých manažerů tak mohlo hrozit, že prozradí reálný stav ropných a plynárenských firem a tím pádem i reálný stav ruské ekonomiky,“ domnívá se Svoboda.
A odborník na Rusko má pochybnosti i o tom, jak jsou jednotlivá úmrtí vyšetřována. „Pohybujeme se v Rusku, takže si můžeme být jistí, že výsledky vyšetřování budou k ničemu. Zase se vyšetří jen to, co stát chce, aby se vyšetřilo. Může to být tak, že tento mix lidí spáchal podezřele sebevraždy v poměrně krátkém období, ale to by byla extrémně velká náhoda,“ popisuje Svoboda.
Pro ruskou policii je přitom nejsnazší připsat řadu podezřelých úmrtí sebevraždám. „Prostě se řekne: ‚Sebevražda a hotovo.‘ Protože to nemusíte s nikým řešit. V Rusku vyšetřovací komise nefunguje tak, že zjišťuje, co se stalo, abyste pak mohli věřit verdiktu. Pochybnosti budou, ať policie vyhlásí prakticky cokoliv,“ doplňuje.
Pády z okna
A Maganovova smrt je pozoruhodná i z jiného pohledu. V kontextu posledních let jde o další případ, kdy v Rusku za nejasných okolností umírá po pádu či skoku z okna pro mnohé nepohodlná osoba. I v těchto případech policie případy nejčastěji uzavřela jako sebevraždy.
Z minulosti je známý případ novináře Ivana Safronova staršího z deníku Kommersant, který zemřel v roce 2007 po pádu z okna ve třetím patře domu, kde bydlel. (V pondělí byl jeho syn Ivan Safronov mladší odsouzen na 22 let vězení za velezradu za údajnou spolupráci s českou rozvědkou)
Muž, který vypadl z okna ruské ambasády v Berlíně, byl nejspíš agent FSB
Číst článek
Z poslední doby lze zmínit vydavatele časopisu Vadima Godlevského, který v roce 2017 vypadl ze 14. patra svého luxusního bytového domu v Moskvě. O rok později zase novinář Maxim Borodin vypadl z okna svého domu v Jekatěrinburgu. V týdnech před smrtí pátral po zapojení ruských žoldnéřů s vazbami na Kreml do bojů v Sýrii.
Během první vlny koronavirové pandemie v roce 2020 zemřeli nebo se zranili během dvou týdnů po pádech z oken nemocnic tři ruští lékaři, kteří kritizovali podmínky tamního zdravotnictví. Jeden z nich, Alexander Šuljepov, si například stěžoval, že musí dál ordinovat, přestože se nemocí sám nakazil.
V říjnu loňského roku bylo před ruským velvyslanectvím v Berlíně nalezeno tělo mrtvého ruského diplomata, který podle německé rozvědky pracoval pro tajnou službu FSB. Šlo o Kirilla Žala, syna náčelníka správy FSB pro ochranu ústavního zřízení. Vypadl z okna vícepodlažní budovy s byty ruských diplomatů.
V prosinci 2021 zemřel nahý po pádu z okna svého bytu v pátém patře radikálně-nacionalistický novinář Jegor Prosvirnin. „Pracujeme se dvěma hlavními vyšetřovacími verzemi – sebevraždou a nešťastnou nehodou,“ uvedli vyšetřovatelé krátce po incidentu.
„Vyhodit někoho z okna je nejméně nápadné, protože když ho otrávíte nebo zastřelíte, je to až příliš nápadné. Sebevražda skokem z okna není nic neobvyklého,“ vysvětluje odborník na Rusko Karel Svoboda.
A dodává k tomu, že například smrt bývalého českého ministra zahraničí Jana Masaryka se řeší vlastně dodnes. „Dohady probíhaly desítky let a pořád trvají. Byť se docela jasně můžeme klonit k nějaké verzi, vyšetřování probíhalo opravdu dlouho,“ uzavírá.
