Se samopaly cvičí v lese. Chceme bránit vlast, říká velitel Slovenských branců
Ve slovenských lesích cvičí mladí muži v maskáčích a se samopaly. Dodržují polovojenský řád a připravují se na možný ozbrojený konflikt. Říkají si Slovenští branci.
Skupina dvaceti mladíků v maskáčích a se zbraní v ruce dělá na lesní cestě dřepy. Příkazy vydává zakladatel a velitel Slovenských branců, teprve devatenáctiletý Peter Švrček.
„Hledali jsme organizaci, ve které bychom se našli. Něco, co by nás posunulo vpřed, vychovalo, učilo lásce k vlasti, zodpovědnosti a původním hodnotám a tradicím našeho národa. Nic takového jsme na Slovensku nenašli, a tak jsme se rozhodli, že to uděláme sami,“ vysvětluje.
Slovenští branci fungují už tři roky. Označují se za domobranu, která má lidem pomáhat při živelních katastrofách. Většinu času ale tráví speciálním vojenským výcvikem – trénují boj zblízka, techniky výslechu nebo přežití v přírodě.
Slovenští branci jsou polovojenská domobrana a připravují se na případný ozbrojený konflikt. Reportáž z Trnavy natočil Petr Vavrouška
„Připravují dnešní generaci i na řešení takových krizových situací, čili i kdyby byl vojenský konflikt a byla ohrožena suverenita Slovenské republiky,“ doplňuje Peter Švrček.
Slovenští branci se nechystají vyrazit se zbraní v ruce na Ukrajinu, aktuální konflikt ale jen umocnil jejich přesvědčení o důležitosti polovojenské jednotky na Slovensku.
Cvičí po lesích s takzvanými expanzivními zbraněmi, které jsou znehodnocené a pro ostrou střelbu nepoužitelné.
„Zbraně nám slouží jen na to, aby se s nimi lidé naučili zacházet, přestali se jich bát a byli připravení je použít, kdyby bylo potřeba. Cvičí střelbu, čištění zbraně a tak dále,“ popisuje zakladatel a velitel Slovenských branců.
Peter Švrček má za sebou několikatýdenní výcvik u ruských kozáků. Zpravodajské služby jeho činnost monitorují, aby nepřekročila hranice nebezpečného extremismu.
„V případě, že bude nějaká krizová situace, cítím potřebu bránit vlast, uchovávat národní hodnoty, tradice a vést mládež, které jsem reprezentantem, správným směrem, anebo jim alespoň ukázat cestu, o které si myslím, že je správná,“ uzavírá.
