Na oběžné dráze Země kromě velké Mezinárodní kosmické stanice ISS už létá i moderní čínská stanice Nebeský palác. Podle popularizátora kosmonautiky Milana Halouska je ISS oproti čínskému modelu zastaralá. ISS by ale měla sloužit až do roku 2030. Do vývoje kosmonautiky vstupuje i americká politika. „Republikáni se jí věnují více než demokraté. Trump je pro kosmonautiku dobrá volba,“ říká Halousek pro Český rozhlas.

Rozhovor Hradec Králové 16:32 6. listopadu 2024 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Začal bych u Nebeského paláce, což je čínská vesmírná stanice. Ve středu 30. října u ní po 6,5 hodinovém letu úspěšně zakotvila kosmická čínská loď Šen-čou 19 se třemi lidmi na palubě. Co víme o této misi?
Čínská orbitální stanice je supermoderní stanice na nízké oběžné dráze. Teď už nám tam létá nejen velká Mezinárodní kosmická stanice ISS.

O kousek dál, v podstatě ve stejné výšce, ale pod trošinku jiným úhlem, létají i Číňani. A nejen, že nová posádka Šen-čou 19 přiletěla na stanici, ale ona už ta stávající trojice, která tam byla půl roku, se mezitím už stihla odpojit i přistát. Takže teď je tam na stanici nová, osmá dlouhodobá expedice na půl roku, dva muži a jedna žena. Je to třetí čínská žena ve vesmíru.

Kosmonautika už je dnes záležitost mužů i žen. Samozřejmě pořád muži převažují, ale Čína jde dopředu velice rychlými kroky. Svoji stanici postavila ve velice krátkém období a kvalitně, alespoň podle informací, které jsou známy. A produkuje velice zajímavé výsledky. Jsou tam dva velké laboratorní moduly, jeden určený pro biologii a medicínu, druhý pro technologie a zkoušky vzorků. Číňani ji chtějí ještě rozšířit na dvojnásobek, o další dva moduly v nejbližších letech. Tím pádem by byla šestimístná a létalo by tam šest lidí.

Takže čínská vesmírná stanice je supermoderní ve srovnání třeba s mezinárodní ISS, která se začala budovat v roce 1998?
Ano, bylo to na podzim 1998, teď jsme si připomínali výročí vypuštění prvních dvou modulů. Ruského modulu Zarja a amerického modulu Unity. Ten zárodek se postupně zvětšoval a dostavoval až do současné velikosti zhruba fotbalového hřiště. A od podzimu roku 2000, takže už 24 let, je na stanici trvale posádka.

Původně měla vesmírná mezinárodní stanice ISS sloužit do roku 2030.
Američané už se toho data lekli a už se mluví o tom, že by to možná ještě třeba o pět let posunuli. Ovšem počítalo se počítalo s životností ISS zhruba 15 let, takže už tam dávno neměla stanice být. Je to přeci jen už hodně starý hardware. Ale výbava uvnitř je moderní, ta se vyměňuje. Jak říkám, staré embéčko s novým motorem. Nová palubní deska, ale prostě karosérie je stará. A nevíte, kdy se vám rozpadne.

Technologie šly od té doby velmi dopředu.
Ona Mezinárodní kosmická stanice ISS jsou vlastně dvě stanice. Je to americká stanice Alfa a ruský Mir II. Americký vzor nové stanice a ruský návrh nové stanice se spojily dohromady a vznikl takový kočkopes, který tam teď létá už opravdu dlouho. Především ta ruská část je již v hodně špatném stavu. Říká se, že zhruba čtyři pětiny ruské části už jsou nepoužitelné nebo na hranici použitelnosti.

Zakotvení u Nebeského paláce. Trojice čínských astronautů úspěšně dorazila na vesmírnou stanici

Číst článek

Jak je to tedy s tím plánovaným zánikem ISS?
Budeme-li pracovat se zmíněným rokem 2030, který je v tuto chvíli aktuální, bude to fungovat tak, že zhruba rok předtím ke stanici přiletí dva velké tahače, těžké nákladní lodě. Bude je stavět Elon Musk, společnost SpaceX. Ty budou naplněny pouze velkým množstvím paliva a k té stanici se připojí ve dvou klíčových bodech a budou ji postupně pomaličku zpomalovat.

Kosmická mechanika je jednoznačná, čím letíte pomaleji, tím jdete níž. A až se dostanou do kritických výšek kolem 300 kilometrů nad Zemí, tak už to půjde ne v týdnech a v měsících, ale ve dnech. Mezitím už samozřejmě musí stanici opustit posádka. Už to tam bude nebezpečné.

A v poslední fázi dojde k prudkému zbrzdění, let stanice se v podstatě zlomí. Její velká část shoří v atmosféře, a co neshoří, tak dopadne do jižního Tichého oceánu, do oblasti mezi Novým Zélandem a spodní částí Jižní Ameriky. Tam je tzv. hřbitov kosmonautiky, hřbitov raket. Tam skončí i zbytky ISS.

Takže na oběžné dráze zůstane osamocená čínská stanice?
To je právě důvod, proč Američané už začínají zase mluvit o prodloužení života ISS. Oni by chtěli mít v té době už hotovou nebo minimálně funkční novou stanici Gatway u Měsíce. Ono je problém opustit takovou velkou laboratoř, protože tam běží dlouhodobě experimenty, které třeba přešly už ze stanice Mir. Takže by bylo dobré, aby mohly někam přejít. Mir, to byla veliká ruská stanice, kam létali i Američané a Evropané, všichni. Takže Američané by chtěli do nové stanice experimenty přenést. Proto pravděpodobně zase další prodloužení životnosti ISS.

Osm dní se protáhlo na osm měsíců

Co všechno se tedy aktuálně na Mezinárodní vesmírné stanici ISS odehrává? Prý se tam někdo zdrží mnohem déle, než plánoval, snad místo osmi dnů to bude nakonec osm měsíců.
Sedmičlenná posádka Mezinárodní kosmické stanice pod velením Sunity Williamsové, americké astronautky, to je právě jedna ze dvou osob, které, já říkám, ztroskotaly, uvázly na Mezinárodní kosmické stanici.

Společnost SpaceX podruhé odložila start lodi Crew Dragon, posádka tentokrát čeká na lepší počasí

Číst článek

Sunita Williamsová a Barry Wilmore, její kolega, letěli zkušební let nové kabiny Boeing Startliner. A Boeing má problémy s tou kabinou od samého počátku. Dva úspěšně/neúspěšné nepilotované lety, kdy nebylo úplně vše v pořádku, nakonec jim NASA povolila pilotovanou misi k ISS, ale ukázalo se to jako velice problémová mise. Nefungovaly manévrovací motory a ono létat s něčím, co přesně nefunguje, v těsné blízkosti křehké Mezinárodní kosmické stanice, není úplně dobré.

Nakonec se podařilo zaparkovat a připojit se, ale bylo rozhodnuto, že ta loď už není schopná posádku nést zpátky na Zem. Protože manévrovací motorky při vstupu do atmosféry potřebujete mít ve stoprocentním stavu, abyste opravdu do atmosféry vstoupili tak, jak máte a neshořeli nebo jste se neodrazili do vesmíru atd. Tak bylo rozhodnuto, že posádka, Sunita Williamsová a Barry Wilmore, z původně zhruba osmidenního letu, kdy měli s kabinou vrátit, zůstanou na Mezinárodní kosmické stanici osm měsíců a připojí se k stávající posádce, která tam je.

Dostali svá dvě křesla v kabině Crew Dragonu, mise Crew 9, která přiletěla jen jako dvoučlenná posádka místo čtyřčlenná, tedy tam byla pro ně dvě místa. A poletí zpátky až v únoru. Takže taková zvláštní situace, kdy letíte na krátký výlet a zůstanete ve Vesmíru dlouho.

Dokážete si představit, že byste jel někam na osm dní a musel tam zůstat osm měsíců?
Naštěstí v tomto případě jsou to oba dva velice zkušení astronauté, už mají za sebou půlroční dlouhodobé pobyty, takže pro ně to nic mimořádného nebylo. Ale samozřejmě je to problém, máte nasmlouvané nějaké aktivity na Zemi, za osm dní se vrátím, devátý den už můžu pracovat. A najednou je z toho osmiměsíční výlet.

Já bych se zastavil ještě u jedné věci. Americká volební prezidentská noc přiřkla vítězství Donaldu Trumpovi. Co to znamená pro vesmírné projekty?
Obecně v dlouhodobém hledisku se republikáni věnují kosmonautice více než demokraté. Byť ten první americký prezident, co je spojený s kosmonautikou, Kennedy byl demokrat. Jemu je připisován největší význam v kosmonautice, ale přesto i tam byly problémy. Potom republikáni, ať to byl Ronald Reagan, ať to byl Bush, ať to byl i Trump ve svém minulém volebním období, se vždy kosmonautice věnovali výrazněji. Úplný pravý opak byl třeba Barack Obama, jeho osm let vlády zastavilo vývoj NASA na dlouhé roky.

Takže prezident Trump bude pro kosmonautiku dobrá volba?
Z mého pohledu ano, Trump by měl být pro kosmonautiku dobrá volba.

A kdy poletíme zase na Měsíc?
V tuhle chvíli stále platí rok 2026.

Jakub Schmidt, baj Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít