'Jako česká ambasáda v Sýrii.' Proč Donald Trump potřebuje Švédy v Pchjongjangu?
Magazín Foreign Policy, který se tradičně specializuje na zahraničněpolitické fenomény, se na svých stránkách zamýšlí nad činností švédské diplomacie v Severní Koreji. Podle autorky článku Emily Tamkinové Švédsko po desetiletí zastupovalo zájmy Spojených států tam, kde Washington nemohl použít své vlastní diplomatické vazby.
V době, kdy se americký prezident Donald Trump a severokorejský vůdce Kim Čong-un připravují na vzájemné setkání, může Stockholm sehrát klíčovou roli. A to jako prostředník, který by přispěl k ulehčení cesty při hledání vzájemného porozumění.
Pomocnou ruku může nabídnout možná i ve vyjednávání o propuštění tří amerických občanů vězněných v KLDR.
Spojené státy nemají v Severní Koreji vlastní ambasádu, ani s touto zemí neudržují oficiální diplomatické vztahy. Proto jsou to právě švédští diplomaté, kteří často působí jako nositelé amerických poselství do Pchjongjangu.
Role Švédska vzešla zejména z jeho statusu neutrálního prostředníka mezi dvěma zeměmi, které nikdy nenavázaly diplomatické vztahy.
Zatím nicméně není jasné, jestli se severská země nějakou formou zúčastní plánovaného americko-severokorejského summitu. Podle nejmenovaných zdrojů blízkých ministerstvu zahraničí ve Washingtonu a z kruhů západních diplomatů ale podle Foreign Policy všeobecně zaznívá, že švédská diplomacie sehrává zásadní roli právě svou snahou dosáhnout propuštění amerických občanů.
A pokud by se dostali z vězení v izolované diktatuře, mohlo by jejich propuštění případné rokování Donalda Trumpa s Kim Čong-unem jen pozitivně ovlivnit.
Kdo je Američan zadržený v KLDR? Tony Kim učil na škole spjaté s křesťanskými misionáři
Číst článek
Koho vězní?
Mezi vězněnými Američany jsou Tony Kim a Kim Hak-song , kteří působili na Univerzitě vědy a technologie v Pchjongjangu (PUST), a také obchodník Kim Dong Chul.
K jejich propuštění prý může dojít na znamení dobré vůle, a to těsně před, anebo po plánovaném summitu. Švédská ambasáda v Severní Koreji tak plní funkci, která je podobná roli českého velvyslanectví v Sýrii, všímá si americký magazín.
K takovému řešení se v mezinárodní politice a vztazích mezi státy přistupuje ve chvíli, kdy má jedna ze zemí výjimečné vztahy s jedním nebo více účastníky reálného nebo potenciálního konfliktu. A zároveň taková země, která vystupuje jako „garanční ochranná mocnost“, není přímo zapojená do problému, kterého se jiné státy účastní. Tradičně tuto roli zastává třeba neutrální Švýcarsko, uzavírá časopis Foreign Policy.
Text vznikl pro pořad Svět ve 20 minutách Českého rozhlasu Plus.
