Zásadní otázkou před druhým kolem byla volební účast, neboť při zapojení méně než 40 procent voličů by byl výsledek neplatný a hlasování by se muselo opakovat.

Půl hodiny před uzavřením volebních místností v 19 hodin ale úřady oznámily, že odhlasovalo 44,5 procenta právoplatných voličů.

Volební kampani dominovala debata o únorové změně názvu této balkánské republiky z Makedonie na Republika Severní Makedonie, což ukončilo letitý spor se sousedním Řeckem. Přejmenovaný stát má díky tomu šanci vstoupit do NATO i do Evropské unie. Kvůli kontroverzní změně ale část voličů podle Reuters plánovala prezidentské volby bojkotovat.

V prvním kole byl rozdíl mezi výsledky 56letého Pendarovského a 63leté Siljanovské Davkové menší než jedno procento. Oba kandidáti jsou pro vstup své země do unie, rozcházejí se ale v postoji ke změně názvu republiky, s níž představitelka opozice nesouhlasí.

Formální funkce

Analytici před druhým kolem favorizovali Pendarovského, protože se očekávalo, že mu dají hlas voliči neúspěšného kandidáta menších stran etnických Albánců Blerima Reky. Ten skončil v prvním kole třetí s necelými jedenácti procenty hlasů.

Volební pozorovatelé hlásili během druhého kola jen několik drobných provinění proti pravidlům, uvedla agentura AP.

Někteří voliči fotili své hlasovací lístky mobilním telefonem a před některými volebními místnostmi byl narušen klidný průběh hlasování. Šéf volební komise Oliver Derkorski nicméně označil  volby za poklidné a důstojné.

Funkce prezidenta v Severní Makedonii je z velké části formální. Prezident je ale mimo jiné nejvyšším velitelem ozbrojených sil a svým podpisem ratifikuje zákony. Končící hlavě státu Ďorgemu Ivanovovi vyprší jeho druhý pětiletý mandát za týden.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít