Stínová flotila, tedy taková, která operuje neoficiálně na příkaz námořnictva dané země, běžně splňuje několik znaků. Jednou je věk plavidel, často komerčních nebo rybářských, který obvykle přesahuje 15 let, což už se pro loď nepovažuje za standardní. Zároveň se vyhýbají opravám a návštěvám přístavů, kde by mohly být vystaveny kontrolám.

Lodě se také snaží maskovat svou identitu a manipulují s identifikačním číslem AIS, což je systém na sdílení polohy lodi. Následně mohou sbírat informace o dění v okolí nebo o pohybu lodí.

Množství stárnoucích lodí v tchajwanských teritoriálních vodách v poslední době stouplo a zároveň s tím, jak se víc mluví o ruské stínové flotile, začaly se místní úřady zajímat o to, zda něco podobného jako Moskva nemůže budovat i Peking.

K vyšetřování přispěl i loňský incident, kdy byl přeříznut podmořský komunikační kabel severně od ostrova. Z toho místní autority obvinily Čínu. Lodě s vazbami na Čínu jsou odpovědné i za ničení podmořských kabelů v Baltském moři. „Incident s přeříznutím kabelů nám připomněl riziko, které představují méně kvalitní lodě,“ míní tchajwanská pobřežní stráž.

Jak lodě postupují, popisuje Financial Times na příkladu lodi podezřelé z poškození kabelů u Tchaj-wanu. Loď Shunxing39 plula v době incidentu pod kamerunskou vlajkou, v posledním roce ale použila rovnou tři rozdílná jména, odlišné vlajky a několik specifických registračních čísel.

Zároveň manipulovala s identifikačním číslem AIS. V běžné praxi je to neslýchané, uvádí Bridget Diakunová, která analyzuje námořní rizika. „S AIS manipulujete, pokud děláte něco, co nechcete, aby bylo vidět,“ uvedla.

Matej Šimalčík, výkonný ředitel Central European Institute of Asian Studies (CEIAS), v tom vidí i spojitost s činností Ruska. „Za poslední roky se dost zintenzivnily kontakty mezi Čínou a Ruskem, přičemž mezi nimi dochází k výměně zkušeností i ve vojenské a námořní oblasti, je proto možné hledat paralely v přístupu Číny a Ruska ke stínovým flotilám,“ říká pro iROZHLAS.cz.

Moskva využívá flotilu k obcházení sankcí a poškozování podmořské infrastruktury. „Existuje riziko, že Čína bude postupovat podobně jako Rusko a může tyto praktiky využívat jako nátlak na Tchaj-wan,“ podotýká. „Využívání stínové flotily má Čína a Rusko do jisté míry společné. Oboje totiž přispívá k erozi mezinárodního námořního režimu,“ míní.

„Když Rusko začalo používat stínovou flotilu k obcházení sankcí na dovoz ropy, hranice odpovědnosti byla porušena,“ říká pro Financial Times expertka na námořní bezpečnost Elisabeth Brawová. „Rusko ukázalo, že můžete operovat plavidla a porušovat mezinárodní regulace bez dopadů. „Běžně, když vaše plavidlo dosáhne důchodového věku, zaplatíte za jeho zničení. Místo toho nyní dostávají majitelé lodí zaplaceno za to, že je pošlou do stínové flotily,“ popisuje.

Vyšetřování čínské stínové flotily

Tchajwanské vyšetřování se proto zaměřilo na 52 komerčních plavidel, které se v loňském roce v teritoriálních vodách Tchaj-wanu pohybovaly déle než 15 dní a pluly pod vlajkami Kamerunu, Tanzanie, Mongolska, Toga a Sierry Leone. Tyto země totiž dovolují vlastníkům registrovat u nich své lodě, aniž by tam měli sídla. Běžně toho firmy využívají, když se chtějí vyhnout vyšším poplatkům, kontrolám kvality nebo když se chtějí zbavit dohledu své vlastní země, píše Financial Times, který o vyšetřování informoval. Vlastnické firmy ale ve skutečnosti sídlí v Čínské lidové republice, Hongkongu nebo Macau.

Z nich vytvořily tchajwanské úřady kratší seznam 15 podezřelých lodí – vysokou hrozbu představuje jedna, která je podezřelá z přetržení kabelů, další čtyři byly vyhodnoceny jako střední hrozba a deset dalších představují alespoň nějakou míru hrozby.

První krok na potlačení rizik podniklo námořnictvo minulý čtvrtek, kdy vstoupilo na palubu lodi Bao Shun vyhodnocené jako střední hrozba. Dvacet let staré plavidlo plulo pod mongolskou vlajkou, vlastnická firma je ale zaregistrovaná v Hongkongu. V tchajwanských teritoriálních vodách se pohybovala už dva měsíce.

Vyšetřovatelé nenalezli falešné dokumenty ani zařízení potřebná k řezání kabelů. Riziko ale nevyloučili, nařídili proto lodi opustit vody pod správou ostrova.

„Čelíme dalšímu riziku z Číny,“ obává se pobřežní stráž a připomíná dlouhodobou hrozbu sousední mocnosti. Čínská vláda totiž považuje ostrov Tchaj-wan za svou součást, ačkoliv mu komunistická strana nikdy nevládla. Sjednocení Číny a Tchaj-wanu je však jedním z cílů čínského prezidenta Si Ťin-pchinga, který uvedl, že k němu dojde i za použití síly.

Aktivity v Jihočínském moři

Nejde o první případ, kdy se Tchaj-wan zabývá aktivitami čínských lodí v oblasti. Téměř každý den tchajwanské ministerstvo obrany hlásí pohyb lodí čínského námořnictva v blízkosti ostrova. Lodě pravidelně také těží i písek u menších tchajwanských ostrovů, které se sice nacházejí v mezinárodních vodách, nemají k těžbě ale potřebné povolení, píše americký think-tank Atlantic Council.

Tchajwanská pobřežní stráž je tak musí z oblastí vyhánět. Jen v roce 2020 musela stráž zasáhnout proti čtyřem tisícům plavidel, což představovalo 560procentní nárůst v porovnání s předchozím rokem. Ostrov proto musel dokoupit další strážní lodě v přepočtu za 9,6 miliardy korun, což neplánovaně zvedlo náklady na obranu.

Známé jsou i čínské aktivity v Jihočínském moři, kde si Peking nárokuje sporná území, ke kterým se hlásí i Filipíny, Vietnam, Indonésie, Malajsie, Brunej nebo Tchaj-wan. Běžná je zde přítomnost čínského námořnictva, budování umělých čínských ostrovů nebo stavba vojenských základen. V poslední době dochází ke střetům hlavně s filipínskými loděmi, na které čínská strana používá i vodní děla.

I zde operují civilní rybářské lodě, jejichž činnost lze přirovnat ke stínové flotile. Někdy jen plují pod čínskou vlajkou, aby stvrdily teritoriální nároky Pekingu, někdy dochází až k fyzické blokaci zahraničních lodí, uvádí časopis The Diplomat.

Jana Václavíková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít