Ruští představitelé v čele s prezidentem Vladimirem Putinem si dlouhodobě stěžují, že se prý Západ stále častěji pokouší očerňovat roli Sovětského svazu v druhé světové válce a také údajně bagatelizuje jeho přínos k vítězství nad nacismem.

Moskva v tomto ohledu trvale vede spory například s Polskem nebo pobaltskými státy. Mimo jiné kvůli výkladu sovětsko-německé dohody o neútočení ze srpna 1939, známé jako pakt Ribbentrop-Molotov, a jejímu tajného dodatku, jak si obě strany rozdělily sféry vlivu v Evropě.

Podobná třecí plocha vznikla i třeba ve vztazích s Českem kvůli kauze pražské sochy maršála Koněva.

Ruští představitelé tvrdí, že se Západ snaží přepisovat historii a zkreslovat ji. Nepřípustnost takového jednání se tak rozhodli zakotvit i do ústavní reformy, kterou loni prosadil Kreml.

Předsedkyně poslaneckého výboru pro kulturu Jelena Jampolská si už před časem stěžovala, že v Rusku vycházejí knihy a další publikace, které se podle ní srovnávání role Sovětského svazu a nacistického Německa dopouštějí.

Tresty za srovnávání

Zákon se ale teprve chystá a není zatím jasné, na co všechno se bude vztahovat. Poslanci dostali za úkol ho připravit během jarního zasedání parlamentu.

U podobných zákonů přijatých v minulosti se ukázalo, že definice takového jednání může být dost vágní a může tak záležet hlavně na výkladu soudů.

Velmi podobné je to třeba s článkem trestního zákoníku z roku 2014, který umožňuje trestat pokusy o rehabilitaci nacismu až třemi roky vězení.

Nedá se vyloučit, že by za srovnávání role Sovětského svazu a nacistického Německa hrozilo vězení. Ruský prezident o žádném konkrétním trestu nemluvil, ale poukazoval na to, že v některých zemích je možné trestně stíhat lidi například za popírání arménské genocidy. 

Například kvůli zmiňované soše maršála Koněva v Praze bylo loni v dubnu zahájeno stíhání těch, kdo o jeho odstranění rozhodli.

Ivana Milenkovičová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít