Švédsko je relativně uzavřené vůči migrantům. Útok v Örebro může vést k mírnění diskusí, míní politolog
Švédská policie stále neví, co bylo motivem tragické střelby v areálu školy v Örebro. Mohlo jít o ideologicky nebo rasově motivovaný čin, jak naznačují některé komentáře ve švédských médiích? A jaký bude mít útok dopad na švédskou společnost a politiku? „Už teď jeden důsledek je, že lidé uvažují o způsobu, jak se mluví, a trochu se vyhýbají příliš ostré rétorice,“ komentuje politolog a ředitel pražského Ústavu mezinárodních vztahů Mats Braun.
Přesně před týdnem střelec v areálu školy ve městě Örebro zabil deset lidí, následně zastřelil i sebe. Policie v neděli připustila, že stále nezná motiv pachatele. Posunulo se od té doby vyšetřování? Je už jasnější, co tím motivem mohlo být?
Ne. Minimálně je to tak, že my to nevíme. Možná policie ví něco víc, co zatím není zveřejněné, ale probíhají různé spekulace v médiích o tom, jaký by mohl být motiv, a dá se říct, že jsou dvě možnosti.
Bombové útoky ve Švédsku? I premiér uznal, že situace je mimo kontrolu. Problém začal segregací měst, ale dnešní rozšíření gangů je trochu záhada, přiznává politolog a šéf Ústavu mezinárodních vztahů Mats Braun
Jeden důvod by mohl být, že se jednalo o člověka, který má psychické problémy a sám kdysi na škole studoval. Druhá spekulace je o tom, že právě na této škole, která je střediskem nabízejícím středoškolské vzdělání pro dospělé a švédštinu pro cizince, studuje velká část přistěhovalců. Z tohoto důvodu se spekuluje o tom, že tam mohl být rasistický nebo protipřistěhovalecký motiv.
Strach a obavy
Na serveru švédského deníku Aftonbladetu jsem v posledních dnech četl příběhy některých přistěhovalců, kteří se v souvislosti se střelbou v Örebro bojí o sebe a své rodiny. Ostatně o tom, že útok mezi lidmi vyvolal strach a obavy, mluvil v televizním projevu o víkendu i švédský premiér. Uklidňuje se v tomto směru situace, nebo naopak spíš sílí pocit nebezpečí?
Hlasy, které jsem zaznamenal, to spojují s tím, že v posledních několika letech ve Švédsku proběhla změna. Hlavní téma politické agendy je kriminalita a někteří politici spojují kriminalitu s migrací, tím pádem jsou některé skupiny přistěhovalců, které říkají, že se cítí jako zacílena skupina. Větší část společnosti vnímá přistěhovalce negativně.
Kdyby se ukázalo, že tragédie ve švédské škole má ideologický motiv, že střelec cíleně zabíjeli imigranty, co by to znamenalo pro švédskou společnost?
Je otázka, jestli jeden takový útok má nějaké velké důsledky. Myslím, že už teď jeden důsledek je, že lidé uvažují o způsobu, jak se mluví, a trochu se vyhýbají příliš ostré rétorice.
„Po roce 2015 se velice radikálně změnila politika vůči přistěhovalcům, zejména vůči žadatelům o azyl.“
Když se zastavíme u širší situace ve Švédsku v současné chvíli, migrace je samozřejmě něco, co bylo vysoko na politické agendě několik let. Zároveň je to tak, že se po roce 2015 velice radikálně změnila politika vůči přistěhovalcům, zejména vůči žadatelům o azyl.
Země je již relativně uzavřena v tom smyslu, že se snaží přiblížit minimální povolené úrovni v rámci Evropské unie, což je velký rozdíl oproti tomu, jaká byla státní politika Švédska před rokem 2015.
A dá se také dodat, že tyto změny začala provádět minulá vláda, kterou byla vláda sociální demokracie. To je strana, která byla ve Švédsku u moci velice dlouho a také nastavila tu předchozí politiku. Stejná strana tu politiku změnila a od minulých voleb je u moci pravicová koalice, která potřebuje podporu od Švédských demokratů, což je menší radikálně nebo krajně pravicová strana, která má zejména protimigrační agendu.
Změna politiky
Navážu na to, co říkáte, že nastalo po roce 2015, a doplním statistiky. Třeba v roce 2016 jenom za rok přijalo Švédsko 160 tisíc migrantů. Podle odhadů z poslední doby 20 procent současných obyvatel Švédska, to znamená každý pátý obyvatel, má místo narození v zahraničí. Vy už jste říkal, že v posledních letech se politika v tomto směru mění. Jak konkrétně? Co konkrétně se změnilo?
Konkrétně se změnila třeba možnost přistěhovat si příbuzné. Také to, jak dlouho dostane žadatel možnost zůstat ve Švédsku – jestli dostane hned trvalý pobyt, nebo krátkodobý pobyt, který se potom nemusí přerušovat.
To jsou asi ty hlavní změny, které vedou k tomu, že když někdo přijde jako uprchlík, dostane na chvíli azyl, ale nedostane ho natrvalo a musí po pár letech zase opustit zemi, pokud je situace považována za bezpečnou, což je v současné chvíli relevantní – a asi i bude relevantní – ve vztahu ke Sýrii.
Agentury včetně ČTK citovaly analytika švédské veřejnoprávní televize Matse Knutsona, který řekl, že pokud se ukáže, že útok v Örebro byl rasisticky motivovaný, tak to spustí velkou debatu o změně rétoriky ve švédské politice, zejména o tématu imigrace. Myslíte si, že to opravdu může mít takto silný efekt? V jiných komentářích jsem četl, že to může být zlom. Myslíte si, že to tak může fungovat?
Ano. Určitě je to tak, že ve švédské společnosti mnoho let fungovala integrace přistěhovalců docela dobře a potom přišel nějaký zlom, kdy začaly být problémy víc viditelné a diskuse začala být ostřejší. Potom jsme se dostali do fáze relativně agresivní rétoriky zejména od krajiny pravice.
„Je možné, že to nyní bude trochu umírněnější a diskuse bude víc cílená na konkrétní problémy.“
Je možné, že to nyní bude trochu umírněnější a diskuse bude víc cílená na konkrétní problémy, ale zároveň nevím, jestli jedna událost bude mít skutečně takový velký vliv.
Jak se změna švédské politiky projevila v sociální podpoře uprchlíků? Proč má Švédsko tak významný problém se zločineckými gangy? A souvisí nedávný útok v Örebro s vlnou násilí vůči přistěhovalcům v 90. letech? Poslechněte si celý rozhovor.
