„Po kontaminaci jednotky proběhne rychlá částečná identifikace látky, kterou byla jednotka zasažena. Na základě toho vyjde nařízení, které stanoví, jaká dekontaminační směs bude použitá pro její dekontaminaci. Následně je jednotka vyslaná do předem daného prostoru dekontaminace,“ popisuje velitel 5. úkolového uskupení armády České republiky major David Izing, zároveň zástupce 311. praporu radiační chemické a biologické ochrany.

Jsme uprostřed výcvikového prostoru nedaleko základny Severoatlantické aliance v Rukle, kde čeští chemici v rámci půlroční rotace slouží od ledna. Pod německým velením se secvičují s jednotkami z dalších sedmi zemí, včetně Norska, Nizozemska nebo Belgie. Zatím je klid a tak máme čas probrat, jak dekontaminace vojenské techniky a vojáků samotných bude vypadat.

„Pro dekontaminaci techniky používáme vozidlo Tatra ACHR-90, popřípadě používáme linku vzor 82. To jsou všeobecně známé rámy, kterými technika při dekontaminaci projíždí,“ popsal Izing.

„V současné chvíli podle zpravodajské informace víme, že jednotka, která bude zasažená, tak nebude úplně velká. To znamená, že velitel se rozhodl postavit menší verzi dekontaminace, který splní úkol ve stanoveném čase, ale za použití menších sil, které jsou k tomu nutné. Což je pro nás jako pro relativně malou jednotku velmi důležité,“ dodal.

Čeští chemici mají ve světě jméno. Získali ho už při svém nasazení v Kuvajtu, v rámci Operace Pouštní bouře na začátku 90. letech. Dokáží pružně reagovat na podmínky, které při plnění úkolu mají, a dokáží dekontaminovat i desítky kusů techniky za hodinu.

Proces dekontaminace

Několik desítek minut poté, co v rámci cvičení svrhl dron neznámou látku na jednu z jednotek nacvičujících obranu, přijíždí první tanky Leopard. Zatímco stroj projíždí dekontaminačním rámem, posádka pokračuje do dekontaminačního městečka.

„Odstraňujeme následky bojových chemických látek nebo jaderných zbraní. V tomto konkrétním případě jsme dostali úkol, že přijde deset německých zasažených vojáků. Proto tady máme tu zkrácenou verzi, které říkáme lightdekont. Je uzpůsobená k obstarání těch deseti vojáků,“ popisuje proceduru rotný L. K., který má na starost dekontaminaci osob.

V reálné situaci přitom musí při dekontaminaci reagovat i na změnu stavu vojáků. „Dost častá věc, která se může stát, že nám mají přijít vojáci, kteří nejsou zranění, ale po cestě se něco stane, nebo se vojákům udělá zle. Pak je musíme třeba z ochranných obleků nebo uniforem vystříhat, ošetřit je, postarat se o ně, dát je do tepla, případně je předat potom lékařům,“ dodal.

Komunikace mezi vojáky

Při dekontaminaci mají chemici na sobě ochranné obleky a masku. Obojí na první pohled může stěžovat jejich vzájemnou komunikaci i komunikaci s vojáky, o které se v tu chvíli starají.

„Dneska už jsou takové vymoženosti, které nám tu komunikaci ulehčí. Například krkafony přidělané k vysílačkám. Neřekl bych, že ochranné obleky jsou překážkou, jsme na ně zvyklí. Popřípadě můžeme zvýšit hlas,“ vyvrací četař M. S.

„Popřípadě si můžeme na masku přidělat mikrofony a pak nás dav, ke kterému mluvíme, slyší velmi dobře,“ popisuje novinku českých chemiků v Rukle rotný L. K.

Příslušníci 31. pluku radiační, chemické a biologické ochrany v Liberci jsou součástí mnohonárodnostní mise NATO v Rukle už podruhé. Poprvé zde působili ve dvou rotacích v roce 2023. Pro české vojáky jde celkem o 13. nasazení v Litvě, kde slouží od roku 2018.

Kateřina Havlíková, kvr Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít