Trump chce z Alcatrazu znovu věznici. Návrh naráží na zákony, památkáře i miliardové náklady
Prezident Donald Trump v neděli prohlásil, že nařídil několika agenturám, aby obnovily a znovuotevřely Alcatraz. Nechvalně známou věznici úřady uzavřely v 60. letech 20. století a od té doby se stala oblíbenou turistickou destinací.
V příspěvku na sociálních sítích Trump uvedl, že nařídil vězeňské správě, ministerstvu spravedlnosti, FBI a ministerstvu vnitřní bezpečnosti, aby spolupracovaly na otevření „podstatně rozšířeného a přestavěného“ Alcatrazu, který by ubytoval „nejkrutější a nejnásilnější“ pachatele v zemi.
Návrh ale čelí řadě právních i praktických překážek. Alcatraz fungoval jako federální věznice mezi lety 1934 a 1963. Dnes je národní historickou památkou, status získal roku 1986, pod Správou národních parků. Návrat k původnímu účelu proto není jednoduchý.
Ochranu je možné zrušit za určitých okolností. Památka například ztrácí svůj status, pokud už nesplňuje původní kritéria. Taky se v průběhu let může snížit její historický význam, nebo se může ukázat, že se při původním posouzení stala nějaká chyba. Status památky taky může být zrušený vlastníkem nebo na žádost ministra vnitra.
Trump nařídil znovu otevřít věznici Alcatraz. ‚Nebudeme tolerovat recidivisty,‘ řekl
Číst článek
Ani tak se z Alcatrazu rázem věznice nestane. Zařízení by totiž bylo nutné kompletně přestavět za cenu obrovských nákladů. Právě ty byly v roce 1963 důvodem, proč úřady věznici po 29 letech provozu uzavřely. Tehdy se roční provoz pohyboval mezi třemi až pěti miliony dolarů.
Dnes by to odpovídalo více než miliardě korun. Bez nákladů na péči na vězně. Problémem je hlavně izolovaná poloha ostrova. Všechno musely přivážet lodě, včetně sladké vody. Každý týden Alcatraz spotřeboval téměř 3,8 milionu litrů. Zdá se nemožné, že Trump dokáže do svého narativu o šetrné vládě vplést tak drahý projekt a zároveň ho ospravedlnit.
‚Nejnepolepšitelnější vězni‘
Věznice Alcatraz sloužila od otevření jako zařízení s „maximální ostrahou a minimálními privilegii“, určené k zadržování „nejnepolepšitelnějších vězňů“, uvádí oficiální stránky Alcatrazu. Mělo kapacitu 336 vězňů. Ale nikdy jich na ostrově nebylo ubytováno tolik najednou.
V celách se obvykle nacházelo 260 až 275 lidí. Mezi nimi byla i prominentní jména jako mafiánský kmotr Al Capone. Ale většinou šlo o vězně, kteří se odmítali podřídit pravidlům jiných federálních věznic, nebo je úřady považovaly za nebezpečné. Osazenstvo Alcatrazu ve své době odpovídalo méně než procentu všech uvězněných v USA.
‚My se nezastavíme.‘ USA vyhošťují lidi s platnými doklady, třeba vědce z Francie nebo dívku s rakovinou
Číst článek
Vězni měli pouze čtyři práva - na jídlo, oblečení, přístřeší a lékařskou péči. Všechno nad to – rodinné návštěvy, korespondence, přístup ke knihám nebo rekreační aktivity – byla privilegia, které si bylo třeba zasloužit, dodává web Alcatrazu.
Za 29 let provozu věznice došlo také k více než tuctu pokusů o útěk. Několik vězňů dozorci nebo policie zadržela, některé zastřelili a další se utopili. Neznámý je osud tří vězňů, kteří se pokusili o útěk na začátku 60. let – Franka Morrise, Clarence Anglina a Johna Anglina.
Příběh ohromil americký národ a inspiroval úspěšný film z roku 1979 s názvem „Útěk z Alcatrazu“. Hlavní roli v něm ztvárnil Clint Eastwood. Záhada tří vězňů je jedním z mnoha příběhů, které v posledních pěti desetiletích lákají turisty k návštěvě ostrova v Sanfranciském zálivu.
