Trump si není jistý, zda vydrží příměří v Pásmu Gazy. Podle něj by mohla být ‚fantasticky‘ zrekonstruována
Americký prezident Donald Trump příliš nevěří, že vydrží příměří v Pásmu Gazy, které začalo platit v neděli. Podle agentury AFP to řekl v pondělí novinářům. „Tohle není naše válka, to je jejich válka,“ řekl v pondělí Trump. Na dotaz, zda budou Izrael a palestinské teroristické hnutí Hamás dodržovat příměří a budou pokračovat v jednání o míru, také řekl: „Nejsem si jistý.“ Věří prý ale, že Hamás je v této válce už oslaben.
Trump se také vyjádřil k rozsáhlé destrukci Pásma Gazy, které způsobilo masivní izraelské bombardování během války. Tu začal Hamás útokem na Izrael 7. října 2023.
„Díval jsem se na obrázky z Gazy. Je to jak po obrovské demolici,“ řekl Trump podle AFP. Dodal, že Gaza by mohla být „fantasticky“ zrekonstruována, kdyby jednání o pokračování příměří byla úspěšná. „Je to fenomenální lokace u moře – nejlepší počasí. Krásně věci by se tam s tím mohly dělat,“ dodal prezident.
Dohodu o příměří mezi Hamásem a Izraelem zprostředkovávaly déle než rok Egypt, Katar a Spojené státy. První příměří, které trvalo týden, se jim podařilo dojednat koncem listopadu 2023. K dohodě o druhém příměří, jehož první fáze má platit šest týdnů, přispěli vyjednávači předchozí americké administrativy Joea Bidena i zvláštní velvyslanec Donalda Trumpa. Biden i Trump si tak za to připsali zásluhy jako mírotvorci.
Trump dal nicméně také najevo, že bude dál stát pevně za Izraelem, jako to dělal za svého prvního funkčního období v úřadu prezidenta. Tehdy ale některými kroky vyvolal velké protiamerické demonstrace v muslimských zemí, například když uznal Jeruzalém za „nedělitelné hlavní město Izraele“ a přesunul tam americkou ambasádu z Tel Avivu. Palestinci totiž pokládají východní Jeruzalém za metropoli svého budoucího státu.
Povede příměří ke konci války v Gaze? Proces ohrožují extremisté, Trumpův postoj je nejistý
Číst článek
V roce 2019 také Trump uznal vládu Izraele nad Golanskými výšinami na jihozápadě Sýrie, které židovský stát obsadil za války v roce 1967 a v roce 1981 je v rozporu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN anektoval.
V pondělí Trump jen několik hodin po složení přísahy podepsal řadu exekutivních příkazů, jimiž zrušil desítky dekretů a nařízení vydaných jeho předchůdcem, včetně nařízení o sankcích na extremistické židovské osadníky za jejich útoky na Palestince na Izraelem okupovaném Západním břehu Jordánu.
Trump také v pondělí po inauguraci pozval do USA příbuzné rukojmích, která od října 2023 drží Hamás a jeho spojenci v Pásmu Gazy. Začátkem loňského prosince Trump pohrozil „peklem“ na Blízkém východě všem, kdo „páchají zvěrstva proti lidskosti“, pokud do jeho nástupu do úřadu nebudou propuštěna rukojmí držená palestinskými ozbrojenci v Pásmu Gazy.
