Ankara urychluje přípravy na vyslání vojáků do Libye. Turecké zájmy budou hájit syrští povstalci
Vyslání tureckých vojáků do Libye je na spadnutí. Příslušný zákon už podepsal prezident Recep Tayyip Erdoğan a projednává ho parlament. Z vládních kruhů zároveň zaznívá překvapující návrh. Do Libye by namísto tureckých vojáků odletěli syrští žoldnéři. Hlavy Francie a Egypta, Emmanuel Macron a Abdal Fattáh Sísí, mezitím vyzvali k maximální zdrženlivosti v libyjském konfliktu.
Turecko chce své vojáky vyslat do Libye dřív, než původně plánovalo. Ještě během víkendu přitom prezident Erdoğan tvrdil, že země vyšle své vojáky někdy během ledna, až se sejde parlament, který je teď na zimní přestávce, a schválí příslušný zákon. V pondělí ale sám překvapivě podepsal návrh zákona. V úterý o něm bude rozhodovat parlament.
Dá se předpokládat, že je to proto, že v Libyi získávají navrch milice bývalého generála Chalífy Haftara, které útočí na Tripolis, jemuž má právě turecká podpora směřovat. Jednotky zesílily svou ofenzívu, Turecko se proto bojí, že by se svou pomocí mezinárodně uznávané vládě v Libyi mohlo přijít pozdě.
V Tripolisu protestovali odpůrci Haftarovy ofenzivy. Milice mírně postoupily ke středu města
Číst článek
Je vidět, že generál Haftar se svými milicemi získává nové zbraně. V posledních týdnech začal intenzivně využívat čínské útočné drony, které mají osminásobnou nosnost munice než drony, které naopak oficiální vládě poskytlo Turecko. Ve vzduchu tak mají stále větší převahu. Ankara zřejmě cítí, že čas začíná hrát proti vládě, kterou podporuje.
Během pondělí turecké vládní zdroje neoficiálně potvrdily, že silně uvažují o tom, že by do Libye vyslali syrské ozbrojence ze syrské svobodné armády, což byli původně povstalci, kteří bojovali proti režimu Bašára Asada. Později je Turecko vycvičilo a použilo při svých ofenzivách proti syrským Kurdům.
Pro Turecko je logické, aby vyslalo právě tyto ozbrojence, protože by vláda jinak před veřejností těžko obhajovala, že vysílá do vzdálené Libye své vojáky, kteří tam budou bojovat, možná i umírat. Pro Turky je to totiž celkem neznámá země. Jednak vidí, že z Libye žádné nebezpečí nehrozí, jednak je jim konflikt hodně cizí.
Turecký zájem
Podle některých informací už jsou Syřané v Libyi. Existují nahrávky, na kterých ozbrojenci hovoří syrským dialektem, takže není vyloučené, že už mise neoficiálně začala. Hlavně vojenští odborníci mluví o tom, že by Turecko do Libye v žádném případě nevyslalo velkou armádu. Pokud by to byli Turci, kteří by tam nakonec odjeli, byli by to spíše turečtí odborníci, kteří by v malých počtech v týlu milic bránících Tripolis pomáhali spíše logisticky a technicky.
Turecko rozehrálo hodně vysokou hru, v níž mu jde jednoznačně o vlastní ekonomické zájmy. V Libyi jsou poměrně velké turecké investice. Hodně tureckých firem tam působilo a dosud také působí.
Generál Haftar, který vyhlásil oficiální tripolské vládě válku, chce ji sesadit a Tripolis dobýt, říká, že vyhodí všechny turecké firmy a zabaví jejich majetek. Turecko proto oficiálně obhajuje vyslání svých jednotek tím, že bude chránit své majetky.
Turecko také podepsalo v listopadu s tripolskou vládou novou demarkační dohodu, která rozděluje nebo stanovuje hranice ve Středozemním moři. Díky tomu získá značná území mořského dna, kde jsou zřejmě ložiska zemního plynu. Proto má Ankara zájem na tom udržet oficiální vládu u moci.