Olivová ratolest nad Afrínem? Turecký útok na Kurdy podnítila roztržka uvnitř NATO
Zdálo se, že Kurdové mají v enklávě na severu Sýrie silnou pozici. Turecká operace teď ale míří na jejich slabé místo. A v pozadí je svár mezi Ankarou a Washintonem.
Po několikadenní válečnické kampani v tureckých médiích prezident Recep Tayyip Erdogan v sobotu oznámil, že byla zahájena pozemní a vzdušná operace proti Afrínu – enklávě na severu Sýrie poblíž hranice s Tureckem ovládané kurdskými bojovníky. Vedle turecké armády zaútočila na Kurdy také opoziční Svobodná syrská armáda (FSA), s níž Istanbul tažení koordinuje.
Operace nazvaná „Olivová ratolest“ je podle prohlášení tureckého vedení zaměřená proti kurdským milicím, které jsou známé jako Lidové obranné jednotky (YPG), a také proti teroristické organizaci Islámský stát. Ankara nicméně tvrdí, že bude „respektovat teritoriální integritu Sýrie“, uvádí na svých stránkách britská BBC.
Turecký premiér Binali Yıldırım v neděli uvedl, že se Turecko snaží vytvořit bezpečnostní pásmo zasahující třicet kilometrů hluboko do území Sýrie. To má zabránit vytvoření souvislého „kurdského koridoru“ táhnoucího se podél turecké hranice od severozápadního Afrínu přes oblast Rojava až po severovýchodní město Kobani.
Armáda teroristů?
Syrské ministerstvo zahraničí v reakci na zahájení vojenské operace oznámilo, že všechny akce tureckých vojáků v okolí Afrínu bude Damašek považovat za „akt agrese narušující suverenitu“. V občanské válce v Sýrii již zahynulo na půl milionu lidí a hrozí, že s otevřením nové fronty se tento počet ještě zvýší, analyzuje situaci BBC.
Dodává, že pro Západ je operace nesmírně riskantní, protože staví Turecko proti spojencům z NATO, kteří podporují kurdské milice. Ty byly podle britské stanice klíčovým hráčem v boji proti takzvanému Islámskému státu na území Sýrie a dlouhodobě se těší podpoře ze strany Washingtonu.
Nicméně Turecko se domnívá, že tito kurdští bojovníci jsou napojení na Kurdskou stranu pracujících (PKK), kterou Ankara považuje za teroristickou organizaci. Proto již několik měsíců turecké vedení vyhrožuje, že oblast kolem severosyrských měst Afrín a Manbidž od kurdských bojovníků očistí.
Zdá se, že zahájení vojenské akce ze strany Turecka urychlilo oznámení Američanů o tom, že pomohou alianci Syrských demokratických sil (SDF) vybudovat nové „pohraniční bezpečnostní síly“, které by zabraňovaly návratu džihádistů do Sýrie.
Sváry v NATO
Třebaže prezident Erdogan nazval tyto plánované jednotky „teroristickou armádou“, kurdské milice i Syrské demokratické síly jakoukoli vazbu na teroristy odmítají. Neshody týkající se kurdských bojovníků nicméně již delší dobu způsobují ostré sváry mezi spojenci NATO. Americké ministerstvo zahraničí nakonec ve snaze uklidnit situaci zprávu o vytvoření jakékoliv pohraniční stráže dementovalo a prohlásilo, že jde jen o vojenské cvičení, uvádí BBC.
Putin: Útok na Rusy v Sýrii? Na vině není Turecko, ale provokace podporovaná USA
Číst článek
Úzká spolupráce mezi koalicí vedenou Spojenými státy a Syrskými demokratickými silami začala již v roce 2014 během bitvy o Kobani. Od té doby společně dosáhly významných územních zisků na severovýchodě Sýrie a dobyli hlavní město radikálních islamistů Rakku. Syrské demokratické síly jsou stále početnější, lépe vyzbrojené a organizované, kontrolují rozsáhlou zónu na pravém břehu Eufratu a pokračují v bojích s džihádisty na východě země, píše na svých stránkách francouzský deník Le Monde.
Turecké útoky podle něj přicházejí ve chvíli, kdy se nehledě na odpor Turecka mezinárodní koalice chystá dohodnout se Syrskými demokratickými silami o další podpoře po blížícím se definitivním pádu samozvaného Islámského státu. Plán pro Sýrii, který představil americký ministr zahraničí Rex Tillerson, počítá i nadále s účastí amerických vojáků v boji proti džihádistům, zadržováním vlivu Íránu v oblasti a účastí na politických změnách v Sýrii.
Zatímco doposud se americká podpora Kurdům ze Syrských demokratických sil omezovala jen na vojenské záležitosti, nyní se objevují také první náznaky podpory politického projektu decentralizace, který by již řídily kurdské civilní složky. Zmíněné prohlášení Spojených států o vytvoření „pohraničních sil“ o síle třiceti tisíc mužů vyvolalo mezi Ankarou a Washingtonem roztržku. Právě jejím pokračováním je podle deníku Le Monde o víkendu zahájené turecké tažení na Afrín.
Lavrovovo dementi
O nezbytnosti zajistit stabilitu na severu Sýrie v sobotu se šéfem americké diplomacie Tillersonem mluvil jeho ruský protějšek Sergej Lavrov. Vyslovil se za pokračování procesu mírového řešení konfliktu v Sýrii pod záštitou OSN, k čemuž by podle něj měl přispět i plánovaný Kongres syrského národního dialogu svolaný do Soči, přináší prohlášení ruského ministerstva zahraničí ruský portál RosBizněsKonsalting neboli RBK.
Ruské ministerstvo obrany však zároveň obvinilo Spojené státy, že Turecko k vojenské operaci proti Kurdům vyprovokovalo. Ankaru prý znepokojily údajně „nekontrolovatelné“ dodávky zbraní, které Pentagon poskytoval proamerickým silám v Sýrii.
Islámský stát ztratil kontrolu nad Rakkou. Město dobyly kurdské milice
Číst článek
„Krajně negativní reakci Turecka vyvolalo prohlášení Washingtonu o vytvoření pohraničních sil na územích hraničících a Tureckem a rovněž i další aktivity Američanů usilující o nabourání syrské státnosti. Hlavním faktorem krizového vývoje jsou provokativní kroky USA, usilující o oddělení oblastí s většinovým kurdským obyvatelstvem,“ tvrdí ruská diplomacie.
V ruských médiích se také zpočátku objevila informace o tom, že se Moskva rozhodla přemístit své operativní skupiny působící v oblasti Afrínu, aby tak zabránila možným provokacím a ohrožení zdraví a životů svých vojáků a policistů. Ministr Lavrov ale později tuto informaci dementoval, informuje portál RBK.
Útok na slabé místo
Podle francouzského deníku Le Monde se zdálo, že Syrské demokratické síly mají v oblasti silnou pozici. Turecká operace teď ale míří na jejich slabé místo. Městečko Afrín, které leží u severozápadní syrské hranice uprostřed kopců porostlých olivovníky a má především arabské osídlení, je totiž izolované od zbytku zóny chráněné mezinárodní koalicí. Nachází se v ruské sféře vlivu a Rusko muselo dát Ankaře zelenou, aby mohla do vzdušného prostoru nad kurdskou enklávou poslat své letectvo, tvrdí francouzský list.
OSN jednalo o vstupu Turecka do Sýrie. Operaci Olivová ratolest neodsoudilo
Číst článek
Podle zdroje blízkého kurdskému vedení je prý jen málo pravděpodobné, že by Turecko v oblasti rozvinulo širokou pozemní operaci. Mimo jiné i kvůli diplomatickým tlakům, kterým Ankara čelí ze strany velmocí.
„Převažuje názor, že turecké letectvo bude několik dní pokračovat v náletech na podporu zejména místních pro-tureckých pozemních jednotek v okrajových částech oblasti,“ cituje Le Monde své kurdské zdroje. Zároveň však podle něj nelze zcela vyloučit eskalaci konfliktu.
Murat Karayılan, jeden z předáků Kurdské strany pracujících, podle francouzských novin řekl, že ani jeho organizace nezůstane nezúčastněným divákem tureckých operací v Afrínu. V případě potřeby se prý zapojí do bojů podobně, jako to kdysi učinila v Kobani a vyzve kurdský lid k mobilizaci. „Zapojení této skupiny do konfliktu by však představovala riziko pro mezinárodní koalici. Ta se totiž přidržuje pozice, která umožňuje podporovat jen kurdské spojence na území Sýrie,“ uzavírá deník Le Monde.
Text vznikl pro pořad Svět ve 20 minutách Českého rozhlasu Plus.
