Ukrajina by měla mít 'větší přístup k evropským médiím'
Ukrajinská státní prokuratura trvá na vydání bývalého ukrajinského ministra hospodářství Sergeje Danylyšyna. Tvrdí, že se dopustil korupce. Bývalý politik ale v Česku získal azyl. A tím je před vydáním chráněn. Údajně totiž hrozí, že by na Ukrajině proti němu nemusel být veden spravedlivý proces. "Ve sdělovacích prostředcích je panuje větší dohled," komentuje situaci vysokoškolský učitel Andrij Masijuk.
Prezident Viktor Janukovyč označuje za zkorumpovanou vládu Julie Tymošenkové, její stoupenci se obávají, že je jeho režim bude pronásledovat.
„Je tam patrná větší kontrola státu nad společností, zvláště ve sdělovacích prostředcích. Nedokážu přesně říct, jestli mladí lidé cítí strach. Vím ale, že nechtějí do politiky, mají jí plné zuby. Připadá jim, že politici nejsou kompetentní a neplní sliby, že na prvním místě jsou úřady a teprve mnohem níže v žebříčku priorit je to, co chtějí občané,“ říká vysokoškolský učitel business managementu pocházející z ukrajinské rodiny z USA, který atmosféru na Ukrajině od 90. let sleduje.
Podle něj je situace v zemi někdy horší, někdy zase lepší. „V úplných začátcích samostatného státu jsem na Ukrajině cítil atmosféru naděje. Byla tam sice inflace a spousta dalších obrovských problémů, ale strach ze státní moci tehdy nebyl. Za prezidenta Kučmi řada lidí cítila, že se omezil tok informací z médií, že sdělovací prostředky už nepokrývají situaci tak objektivně. I když vysloveně strach jsem při svých návštěvách necítil,“ tvrdí.
„Oranžová revoluce pak opět přinesla optimismus. A teď zase nastupují dílčí pochybnosti, jestli se dá na média spolehnout. Tón opět začíná být víc oficiální. Mnozí se drží toho, co říká televize, a přirozený demokratický dialog vlády a opozice už není tak intenzívní,“ pokračuje Masijuk.
Evropská unie se snaží zemi pomáhat. Nabízí stipendia studentům či programy pro rozvíjení občanské společnosti. Jak vysokoškolský učitel dodává, Ukrajině by pomohlo, kdyby měli Ukrajinci možnost sledovat evropská média.
„Aby měli možnost dozvědět se, jak se pracuje s informacemi v Česku, Německu nebo v Evropě vůbec. Jak se to děje v Rusku, víme, ruské kanály se dají sledovat na Ukrajině snadno. Ty ostatní se chytají po satelitu nebo kabelové televizi. Mnozí Ukrajinci je ale nemají,“ vysvětluje.
Sbližování s EU by vyžadovalo velké úsilí a změny
„Evropské zprávy by se mohly vysílat i v ukrajinštině, aby měl divák reálnou představu, jak fungují české vysoké školy nebo jak se organizuje práce ve velké firmě či médiích. Aby viděl fakta, která mu pomůžou v rozvoji kariéry,“ myslí si Andrij Masijuk.
Příslib členství v EU přitom ale nevidí jako nejlepší možnost. „Většina Ukrajinců by ráda žila na podobné úrovni jako občané EU. Možná si ale dostatečně neuvědomují, co by to znamenalo z politického hlediska. Sbližování s EU by vyžadovalo úsilí na mnoha frontách, ať už jde o přeměnu institucí, starých ekonomických vazeb nebo svobodu slova.“
„Každý vám řekne, že kdyby dostal na výběr dřívější sovětský model a současný evropský, vybere si Evropu. Jiná věc je, zda jsme ochotni reformovat úřady, rozvíjet právní stát či občanskou společnost. Jestli by vláda umožnila, aby se volilo bez manipulací,“ dodává.
A jak na závěr profesor konstatuje, Ukrajina má smysl pro tradice či hodnoty západní Evropy, ale politické sbližování v blízké budoucnosti prý nečeká.
