Mluvčí ministerstva zahraničí Michaela Lagronová řekla, že tvrzení šéfa Zakarpatské oblasti je dezinformace. Odkázala přitom na vyjádření Centra boje proti hybridním hrozbám a terorismu, které funguje na ministerstvu vnitra.

Moskal připomněl, že region byl do roku 1939 jako Podkarpatská Ukrajina součástí Československa, poté byl obsazen Maďarskem a po válce připojen k Sovětskému svazu. Po nástupu sovětské moci si podle Moskala mnozí obyvatelé oblasti ponechali československé a maďarské pasy.

„Teď je patrný seriál číslo dvě. V Česku už nastolují otázku poskytnutí občanství bývalým občanům Československa v Zakarpatí,“ prohlásil Moskal. „Proč bychom (obyvatelům) Zakarpatí nedali dvojí občanství, bylo to přece jen naše území,“ říkají si podle něj v Česku.

Kyjev se minulý týden ohradil proti údajnému rozdávání maďarských pasů na konzulátu v zakarpatském městě Berehove, které je centrem maďarské menšiny v Zakarpatské oblasti. Maďarští předáci si stěžují na jazykovou a kulturní diskriminaci ze strany ukrajinských úřadů, která údajně vyvrcholila schválením zákona posilujícího roli ukrajinského jazyka na základních školách.

Spor Ukrajiny s Maďarskem 

Ministr zahraničí Pavlo Klimkin pohrozil, že Ukrajina kvůli vydávání maďarských pasů berehovského konzula vyhostí. O problému prý chce mluvit na nynější schůzi Valného shromáždění OSN s maďarským kolegou Péterem Szijjártóem.

Budapešť už v roce 2011 umožnila krajanům v cizině získat maďarské občanství, aniž mají trvalý pobyt v Maďarsku. Právní úprava umožňuje zahraničním Maďarům požádat o maďarské občanství ve zjednodušeném řízení na základě etnického původu a znalosti maďarštiny. Ukrajina ale dvojí občanství neumožňuje a umožnit ani nehodlá, zejména s ohledem na odbojné proruské separatisty na východoukrajinském Donbasu.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít