Ukrajina nemůže vstoupit do NATO, dokud nekontroluje své hranice, shrnuje Mikloš
„USA i nadále tváří v tvář ruské agresi jasně podporují suverenitu a územní celistvost Ukrajiny,“ píše se v prohlášení Bílého domu po schůzce Joea Bidena s prezidentem Ukrajiny Volodymyrem Zelenským. Šlo o dlouho připravované setkání, upozorňuje David Stulík z organizace Evropské hodnoty. „Schůzka se dokonce přesunula o den, aby ji nezastínila evakuace z Afghánistánu – je to ilustrace toho, jak je důležitá.“
Stulík vysvětluje, že vztahy s Ukrajinou jsou pro amerického prezidenta vizitkou úspěšné spolupráce s dalšími zeměmi.
Ivan Mikloš: Naděje na vstup Ukrajiny do NATO nebo Evropské unie existuje, ale není nijak aktuální
„Na rozdíl od Afghánistánu – protože Ukrajina je opravdu zemí, která se reformuje, modernizuje a je to jeden z klíčových spojenců Spojených států na evropském kontinentu. Ukrajina totiž vlastně pomohla zastavit ruskou agresi z roku 2014.“
Právě anexe Krymu a okupování Donbasu jsou ale paradoxně překážkou pro vstup do Severoatlantické aliance nebo Evropské unie, připomíná slovenský ekonom a politik Ivan Mikloš.
Nord Stream 2 se nesmí stát politickou zbraní, varují Rusko Merkelová a Zelenskyj. Hrozí i sankcemi
Číst článek
„Hlavní problém Ukrajiny – kromě toho, že ještě zdaleka neplní všechny podmínky pro vstup – je v tom, že nekontroluje své vnější hranice. A v Evropské unii ani v NATO neexistuje možnost členství země, která nekontroluje svou vnější hranici, protože tato hranice by se stala vnější hranicí celého společenství,“ nastiňuje Mikloš, který je také bývalým poradcem ukrajinského premiéra Volodymyra Hrojsmana.
„Je to začarovaný kruh, a proto to Putinův režim dělá nejen na Ukrajině, ale také v Moldavsku nebo Gruzii. Efektivně tím těmto zemím brání ve vstupu do Evropské unie nebo NATO.“
Variantu rychlého řešení Mikloš v tuto chvíli nevidí. Teoretickým východiskem by pro Ukrajinu mohlo být vzdát se okupovaných území a posunout svou hranici. „Ale to je zase samozřejmě politicky neprůchodné v zemi samotné,“ dodává.
Cestou jsou reformy
Pomalejší cestou do západních společenství, kterou se ale snad podařilo Ukrajině úspěšně nastoupit, je dotažení reforem, míní Mikloš: „Například ekonomický systém se opravdu mění dobrým směrem.“
„Souhlasím s tím, aby byla Ukrajina přijata do NATO. Ale nebude to v řádu měsíců a možná ani jednotek roků. “
Miloš Vystrčil
Palčivými problémy, které zůstávají, jsou nicméně korupce a vymahatelnost práva.
„Pokrok v tomto směru bohužel není takový, jaký by si přáli Ukrajinci i spojenci, ale reformy jsou všude na světě těžké. Na Ukrajině to vypadá tak, že vládne jedna strana, která má formálně většinu v parlamentu, ale ani vláda a prezident nenajdou vždy podporu, protože i značná část jejich poslanců je ovlivňovaná, nebo dokonce figuruje na výplatní listině oligarchů.“
Plynovod Nord Stream 2 se dokončí. Spojené státy uzavřely s Německem dohodu
Číst článek
Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) vnímá Ukrajinu jako stát, který do Severoatlantické aliance rozhodně směřuje a v budoucnu by se měl stát její součástí. Napřed je ale nutné, aby země pokročila v reformách týkajících se justice nebo boje proti korupci.
„Souhlasím s tím, aby byla Ukrajina přijata do NATO. Ale ten horizont ani v prohlášení Bílého domu není určen na zítra. Nebude to v řádu měsíců a možná ani jednotek roků.“
Nord Stream 2
Problém není nutně jen na straně Ukrajiny, připomíná Mikloš, podle kterého je nyní v Evropské unii nedostatečná vůle k dalšímu rozšiřování.
David Stulík považuje za problematické také to, že na rozdíl od jasného postoje Spojených států Evropská unie nemluví jednotným hlasem.
„Máme jasnou pozici, co se týká základních prvků, ale k takové míře podpory Ukrajiny, jako se jí dostává ze strany USA, ještě Evropa nedospěla.“
Jedním z neuralgických bodů vztahu Evropské unie a Ukrajiny je projekt plynovodu Nord Stream 2, který má přivádět plyn z Ruska na území střední Evropy.
V tomto ohledu může věci podstatně změnit výsledek německých voleb, věří Stulík: „Protože Strana zelených vystupuje proti zprovoznění plynovodu. A pokud by se dostali do vlády, tak se pozice Německa může radikálně změnit.“
Poslechněte si celý audiozáznam Speciálu Martiny Maškové.
