Ukrajina si v jeden a ten samý den připomíná půl roku od únorové invaze ruských vojsk a také 31. výročí nezávislosti na Sovětském svazu. O Ukrajině se tradovalo, že je zkorumpovanou nefunkční zemí se slabou a rozkradenou armádou, že se v ní objevují sklony k fašismu nebo že její prezident Volodymyr Zelenskyj není dobrým vůdcem. Co se za posledních šest měsíců o Ukrajině svět dozvěděl?

Kyjev 5:00 24. 8. 2022 (Aktualizováno: 12:07 24. 8. 2022) Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Hrdinná armáda

Slabá, rozkradená, nemoderní nebo neefektivní. Takové přívlastky si v období předcházejícím ruské invazi vysloužila ukrajinská armáda.

Konflikt na Ukrajině trvá staletí, není čistě Putinovou válkou. Kdyby zemřel, nic se nezmění, říká historik

Číst článek

Pozorovatelé se sice shodovali, že od roku 2014, kdy Rusko anektovalo ukrajinský poloostrov Krym a začala válka na Donbase, se ukrajinské ozbrojené síly zlepšily, v přímé konfrontaci s ruskou armádou jim ale dával naději málokdo.

„Ukrajina je unikátním příkladem země, která jednu složku svého státního aparátu dokázala zrekonstruovat takovým způsobem, že nyní odolává obrovsky silné armádě. Sice se ukazuje, že ruská armáda je slabší, než za jakou se vydávala, ale pořád je to jaderná mocnost,“ popisuje pro iROZHLAS.cz ukrajinista a historik David Svoboda z Ústavu pro studium totalitních režimů.

„Putinův kalkul co do ukrajinské armády byl zřejmě založen na tom, že to nezvládne anebo že ruská vojska budou tak blesková, že se vše zakrátko pod tlakem rozloží. Svět byl udiven a šokován životaschopností a bojovností ukrajinské armády,“ doplňuje Svoboda.

Dnes již na Ukrajinu míří vojenské dodávky ze zahraničí ve vyšších počtech, zejména v prvních týdnech a měsících po začátku invaze se ale musela ukrajinská armáda spolehnout prakticky jen na sebe. A odolala, Kyjev ani Charkov nepadly a zejména ze severu a severovýchodu země se ruské jednotky musely stáhnout.

V této souvislosti se ukrajinista Svoboda zmiňuje o nezasloužených ovacích, které sklízel především prezident Volodymyr Zelenskyj: „Stal se symbolem ukrajinského úsilí v prvních týdnech války. Ale jestli někdo Ukrajinu uchránil od nejhoršího, tak to byla armáda, ukrajinská společnost a její dobrovolnická, aktivní a militantní část.“

Ideální vůdce Zelenskyj?

Byť prezidentské volby v roce 2019 Zelenskyj vyhrál se 73% podporou, před válkou klesla jeho oblíbenost až ke 20% hranici.

„Ukrajinci čím dále více pochybují o tom, že bude schopen plnit roli vrchního velitele,“ komentovala v té době pro iROZHLAS.cz Zelenského popularitu ukrajinistka Lenka Víchová.

Od ruské invaze ale podpora vystřelila raketově nahoru a pohybuje se kolem 90 %.

V měsících předcházejících invazi Zelenskyj hned několikrát bagatelizoval válečné nebezpečí, v prohlášeních uklidňoval veřejnost a tvrdil, že varování západních tajných služeb před bezprostřední hrozbou v zemi jen vyvolávají paniku.

Válka odhalila Zelenského bez líčidel. Ve tváři s odrazem hrůzy, kterou prožíváme, míní spisovatel

Číst článek

V minulém týdnu Zelenskyj toto své chování v rozhovoru pro The Washington Post vysvětloval právě snahou zabránit panice. „Pokud bychom to zveřejnili... Dostali by nás za tři dny,“ řekl.

Ukrajinista Svoboda Zelenského na jednu stranu chválí, že svou úlohu v historické době zvládá dobře. Jeho proslovy dodávají lidem sílu, setkává se s vojáky, v prvních dramatických dnech ruské invaze prokázal odvahu a navzdory doporučením neopustil hlavní město. Na druhé straně ale kritizuje jeho výše zmíněná vyjádření.

„V předvečer invaze se choval přinejmenším lehkověrně. Svou rétorikou podrážel kredit západních spojenců, kteří před válkou varovali. Teď se to najednou dostává do světa a pravda je ještě horší. Zelenskyj mohl mlčet, ale poskytl rozhovor, kde se doznává k tomu, že situaci zlehčoval,“ popisuje.

Právě tato vyjádření budí minimálně u části ukrajinské společnosti rozpaky, protože tím de facto prezident přiznává, že občanům nevěřil.

„Jsou to lidé, kteří zemi ubránili, kteří ji stále brání. Neubránil ji Zelenskyj. Dozvídají se, že jim nevěřil a mluvil o panice. Ale kde jaká panika vypukla? Namísto toho se strašně moc věcí nezařídilo. Domnívám se, že se to stane bouřlivým tématem, až budou na Ukrajině příští volby. Zelenskyj se tak teď vymlouvá a omlouvá, protože počítá, že mu to bude předloženo k tíži,“ domnívá se ukrajinista.

Historik Marek Příhoda z Ústavu východoevropských studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy je k Zelenskému smířlivější. „Myslím, že jako politik zraje. Že neselhal, bylo pro mnohé překvapením. Pokud nastane poválečná obnova, momentálně v ukrajinské politice není nikdo jiný, kdo by ji mohl zvládnout,“ uvádí.

Aukce první zabavené luxusní jachty. Gibraltar vydraží jachtu ruského oligarchy Pumpjanského

Číst článek

Pro řadu Ukrajinců byl bývalý komik loutkou oligarchy Ihora Kolomojského, na jehož kanále 1+1 ostatně v roce 2018 kandidaturu na prezidenta oznámil. „Byla to nutnost. Pokud chce na Ukrajině někdo vstoupit do vysoké politiky, neobejde se bez finanční pomoci některého z oligarchů,“ vysvětluje Příhoda.

Tradiční ukrajinská korupce

Se sortou oligarchů se na Ukrajině neodmyslitelně váže fenomén zbytnělé korupce. „Je to model, který v zemi funguje od 90. let. Dotvořil se v oligarchický systém kapitalismu. A Zelenskyj nyní prosadil zákon, který má proti přílišnému hromadění vlivu bojovat,“ popisuje historik Příhoda zákon namířený proti oligarchům.

Ten má čtyři kritéria a aby člověk nebyl sankcionován, musí splnit nanejvýš tři: kumulace velkého majetku, politické angažmá, vlastnictví monopolu v ekonomice a vlastnictví médií.

Podle dat organizace Transparency International měla Ukrajina v roce 2021 v indexu vnímání korupce 32 bodů ze 100, což ji řadilo na 122. místo ze 180 sledovaných zemí (pro porovnání: Česká republika měla 54 bodů a Rusko 29, pozn. red.).

„Putinův předválečný pohled i pohled z Česka v otázce korupce na Ukrajině vlastně splýval. Oblíbená mantra veřejnosti a části médií je, že Ukrajina není stát, ale nějaké eldorádo korupce. Ano, peníze se ztrácí, jako v jakékoliv jiné zemi. Vyloučil bych ale, že to jsou značné objemy. Že by korupce rozvracela samé základy ukrajinské státnosti, vyvrátil 24. únor a následujících šest měsíců,“ říká ukrajinista Svoboda.

V minulých dnech se objevily informace například o tom, že v ukrajinské armádě dochází k rozkrádání zbraní a humanitární pomoci za miliardy dolarů.

Ukrajinský historik Radomyr Mokryk ale v rozhovoru pro iROZHLAS.cz uvedl, že nejsou skutečné náznaky, že by se pomoci zneužívalo ve velkém: „Linie fronty na Ukrajině čítá stovky a stovky kilometrů. To vyžaduje obrovské množství zbraní. Pokud by se to zneužívalo, fronta by byla neudržitelná. Nehledal bych to za tím. Válka může změnit vnímání Ukrajiny v mezinárodním kontextu. Ale neznamená to, že by se země vyrovnala se všemi předsudky – ekonomickými nebo korupčními. Tohle válka v průběhu několika měsíců nemůže změnit.“

25:47

Zelenskyj má obrovský kredit. Je jediným, kdo zvládne poválečnou obnovu, říká historik Příhoda

Číst článek

Podle historika Příhody jsou ale celkové výsledky boje proti korupci na Ukrajině sporné: „Všichni, kdo na Ukrajině přišli k moci, slibovali boj s korupci. A po pár letech odcházeli s tím, že i za nimi byly korupční skandály. Nevyhnul se jim ani Volodymyr Zelenskyj.“

Před válkou se objevily zprávy, že v programu velké výstavby, kterým chtěl prezident povzbudit ukrajinskou ekonomiku, dochází k rozkrádání peněz, které následně končí v kapsách mužů blízkých Zelenskému, doplňuje Příhoda. V reakci na to prezident slíbil nastavit mechanismy, které by podobným věcem zabránily.

Ruskojazyční Ukrajinci vojáky nevítají

Jedním z velmi rozšířených mýtů, které půlroční válčení na značném území Ukrajiny vyvrátilo, byl předpoklad, že ta část Ukrajinců, jejichž primárním jazykem je ruština, bude mít zájem o připojení k Rusku, bude ruské vojáky vítat, nebo jim dokonce pomáhat.

Podle Svobody jde v tomto případě o „trestuhodnou mediální zkratku“, která byla všeobecně rozšířená. „Neplatí ani to, že by byla Ukrajina osudově rozpolcená na prozápadní část a proruský východ,“ vysvětluje ukrajinista s tím, že se toto dělení i před válkou dále rozmělňovalo ve prospěch loajality a ztotožnění se s ukrajinskou státností na úkor proruských sentimentů.

Ochrana ruskojazyčného obyvatelstva, na kterém má být údajně páchána genocida, je jedním z častých narativů ruské propagandy, kterým se Kreml snaží omlouvat výpady na cizí území.

„Putinův kalkul byl, že ho budou zejména ruskojazyční Ukrajinci vítat. Ale to byl od počátku naprosto mylný předpoklad. Nejde říct, že by se ve východních oblastech vyskytovala významnější kolaborace,“ doplňuje Svoboda.

A o tom svědčí i průzkum, který si ruská tajná služba FSB nechala udělat jen pár dní před invazí. Z něj vyšlo, že naprostá většina Ukrajinců (více než 90 %) je odhodlaná bránit svou zemi.

Mýtus ukrajinského národa

S tím souvisí i další bod, kdy se ve světových médiích i v českém povědomí držela představa Ukrajiny jako národnostního slepence s nepříliš vybudovanou občanskou společností. Podle Svobody je ale fakt, že se v poslední dekádě nebo dvou na Ukrajině proces občanské loajality ke státu velmi dynamicky vyvíjel.

‚Lituji, že jsem rodiče neobejmul.‘ Vůdci krymských Tatarů hrozí 15 let vězení, svět volá po jeho propuštění

Číst článek

„Jde o pestrou zemi. Sice s ní zacloumal stalinismus, nacismus, deportace nebo holokaust, ale i přesto je stále velmi pestrá. Národotvorný proces s touto rozmanitostí identit musel pracovat,“ popisuje Svoboda.

A uvádí příklad krymských Tatarů, jejichž boj za sebeurčení na anektovaném poloostrově je velice dobře přijímán i ukrajinskými nacionalisty a vlastenci.

„I v tomto jde o ohromné selhání západních médií a elit. Když jsme my vstupovali do Evropské unie, byla kulturní rozmanitost vydávána za ctnost, ale jakmile začal Putin Ukrajinu od roku 2014 zpochybňovat, tak jsme se tomuto předpokladu strašlivě zpronevěřili,“ vysvětluje historik z Ústavu pro studium totalitních režimů.

„A tak se objevily argumenty, že kvůli tomu, že je Ukrajina tak pestrá, nevydrží. Rozlomí se a část půjde s Putinem. A tak se mnozí začali na ukrajinskou multikulturalitu dívat jako na slabost,“ doplňuje Svoboda.

Fašismus? Hloupé zaujetí

A určitý druh selhání Západu zmiňuje ukrajinista Svoboda i u neustálého omílání fašistické podstaty ukrajinského režimu. Tato nařčení přichází především ze strany prokremelské propagandy.

OVĚŘOVNA: Potetovaní Ukrajinci na dovolené v Chorvatsku? Ne, maďarští neonacisté na koncertě

Číst článek

„Co se během posledního půl roku války bohužel nezměnilo, je mimořádně hloupé a povrchní zaujetí údajnou fašistickou a lidožravou ukrajinskou scénou. Navzdory tomu, že země čelí genocidě, je fascinující míra pozornosti, kterou mnozí popřávali fámám, že Mariupol brání neonacisté z Azovu,“ říká odborník na Ukrajinu.

A zmiňuje i nepříliš šťastné červencové vyjádření polského premiéra Mateusze Morawieckého, který při komemoraci Volyňského masakru, při kterém byly v letech 1943 a 1944 ukrajinskými nacionalisty zavražděny desetitisíce Poláků, prohlásil, že Putin je následovníkem těchto ukrajinských nacionalistů, kteří během druhé světové války páchali Polákům totéž, co teď Putin Ukrajincům.

„To prozrazuje skandální rezidua předsudků, které pracovaly s ukrajinskými dějinami a kapitolami z ukrajinské historie na sovětský způsob – očerňováním atd.,“ podotýká Svoboda.

Dezinformacím spojujícím současný ukrajinský režim s fašismem či neonacismem se věnovaly mimo jiné i dva díly seriálu Ověřovna! serveru iROZHLAS.cz a Radiožurnálu. O Zelenském se svastikou či údajných ukrajinských neonacistech na dovolené.

Jakub Grim Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít