Evakuovaní Ukrajinci proti své vůli končí v Rusku. Na anektovaném Krymu je už odmítají, očekávají turisty
Miliony Ukrajinců za měsíc a půl ruské invaze uprchly před boji do sousedních zemí. Nejčastěji na Západ. Skoro 700 tisíc jich ale podle ruské státní agentury TASS zamířilo i do Ruska. Moskva do bilance zahrnuje jak lidi opouštějící území, o která se zrovna vedou boje, tak i obyvatele separatistických území, kteří začali do Ruska prchat ještě před invazí. Na anektovaném Krymu teď ovšem žádají, aby jim tam ruské úřady běžence už dál nepřivážely.
Vedení Krymu, který Rusko před osmi lety anektovalo, se vůči umístění ukrajinských uprchlíků na svém území ohradilo ve světle blížící se turistické sezony. Běženci jsou nejen na Krymu, ale i v dalších regionech ubytovaní primárně v rekreačních areálech a ozdravovnách, taky v dětských táborech a penzionech. V letoviscích na Krymu se přitom letos očekává mimořádný nával ruských turistů.
Rusové záměrně brání evakuaci civilistů z Mariupolu, říká ukrajinský poradce
Číst článek
Kvůli invazi na Ukrajinu se teď totiž Rusové do řady západních zemí na dovolenou nedostanou. Evropské země zavřely ruským letadlům vzdušný prostor, na což Rusko odpovědělo tímtéž opatřením. Některé země včetně Česka avizovaly, že Rusům přestanou i vydávat víza.
Navíc mnozí z nich si teď zahraniční dovolenou možná ani nebudou moci dovolit. Oblíbené turistické destinace, jako je Turecko nebo Egypt, sice nezavedly omezení letů ani se nepřipojily k západním sankcím. Kvůli kurzu rublu ale pro Rusy tamní dovolené zdražily o desítky procent. Očekává se tedy, že ruská letoviska budou mít letos kapacity obsazené na maximum.
Nucené evakuace
Jak přitom upozorňuje vláda v Kyjevě, ne všichni ukrajinští uprchlíci, kteří teď míří do Ruska nebo na separatisty ovládaná území, tak dělají dobrovolně.
Z Donbasu se na západ Ukrajiny evakuovalo přes 170 000 lidí. Unie chystá další pomoc
Číst článek
Ukrajinská vicepremiérka Iryna Vereščuková či ombudsmanka Ljudmila Děnisovová uvádějí, že Rusové mají obyvatele měst, jako je Mariupol nebo Volnovacha, evakuovat násilně. Podle nich ruské síly brání odchodu civilistů směrem do ukrajinského vnitrozemí a proti jejich vůli je vyvážejí směrem do Ruska.
Případy lidí, kteří se pokusili odjet z obléhaných měst na západ, ale ruští vojáci je nepustili přes kontrolní stanoviště a směřovali je k oficiálním ruským koridorům, zmapoval například web Krym.Realii, který spadá pod Rádio Svobodná Evropa. Ruský regulační úřad Roskomnadzor web na území Ruska blokuje.
Jak vláda v Kyjevě, tak některá západní média, jako například deníky The Washington Post a The Times nebo stanice BBC s odkazem na svědky zmiňují případy, kdy ruské síly svážejí obyvatele obléhaného Mariupolu a dalších měst do toho, co označují za „filtrační tábory“. Tedy na místa pod kontrolou ruské armády nebo na separatisty ovládaná území, kde uprchlíkům, jak líčí svědci, odebírají otisky, fotí je, lustrují jim telefony a vyslýchají je, než je přesunou dál do Ruska.
Filtrační tábory
Ukrajinská vicepremiérka Vereščuková taky Rusy obvinila, že v takovýchto zařízeních údajně oddělují děti od rodičů. Nezávisle ověřit tuto informaci ale za současných, válečných podmínek nelze. Rusko zprávy o existenci filtračních táborů označilo za lež.
Další neúspěšný pokus o evakuaci Mariupolu. Rusko odmítlo garantovat bezpečnost, Červený kříž se vrátil
Číst článek
Termín „filtrační tábor“, který ukrajinská strana používá v souvislosti se zmiňovanými zařízeními, odkazuje k těm, kterými po druhé světové válce prošli sovětští vojenští zajatci, kteří padli do německého zajetí, a internovaní civilisté.
Znovu se pak tento termín používal v souvislosti s nechvalně proslulými zařízení ruské armády za první i druhé čečenské války, kde byli lidé v řadě případů vystavovaní mučení, znásilňování nebo mimosoudním popravám.
O existenci takovýchto praktik v souvislosti se současnými zařízeními nejsou dostupné důkazy a svědectví. V ukrajinských oblastech, odkud se nedávno stáhla ruská vojska, je ale zdokumentovaná řada případů, kdy se ruští vojáci s vysokou pravděpodobností dopouštěli zločinů na civilním obyvatelstvu. Mimo jiné ve městě Buča v Kyjevské oblasti.
V hledáčku propagandy
Ukrajinští uprchlíci, kteří po týdnech strávených v obléhaných městech jako Mariupol – bez jídla, léků či elektřiny – přicházejí na území pod kontrolou ruských sil, se posléze mnohdy ocitají v hledáčku ruské státní televize a ruských kanálů na síti Telegram.
V ruských školách vštěpují dětem, co si mají myslet o invazi. Žáci udávají učitele, kteří s ní nesouhlasí
Číst článek
Videa lidí v zuboženém stavu, případně ta, kde podávají svědectví o údajných zločinech ukrajinských sil, vysílají státní kanály na denní bázi. Některá jsou pak pro sociální sítě i nadabovaná nebo otitulkovaná do angličtiny.
Existují přitom důvodná podezření, že někteří z evakuovaných nemusejí takováto prohlášení poskytovat dobrovolně. Jak upozornil nezávislý ruský web Mediazona, který počátkem minulého měsíce ruský regulační úřad Roskomnadzor rovněž zablokoval, ruské státní agentury, přední televize a další státem kontrolovaná média v uplynulých dnech například zveřejnila video s mladou ženou z Mariupolu, na kterém popisuje údajná zvěrstva ukrajinských radikálů ve městě.
Záznam však, jak namítá Mediazona s odkazem na printscreeny informátora a metadata z videa, redakcím rozeslala přímo ruská tajná služba FSB. A to a s pokyny, aby neuváděly zdroj.
V hledáčku ruské propagandy se teď znovu ocitla i Marianna Vyšemirská, mladá žena, jejíž fotky ze zničené mariupolské porodnice zveřejnila minulý měsíc média po celém světě. Vyšemirská se nedávno, podobně jako další obyvatelé obléhaného města, ocitla na Rusy kontrolovaném území, kde s ní natočili rozhovor.
Ruská média a kanály na sociálních sítích ho pak hojně šířily jako údajný důkaz toho, že na mariupolskou porodnici měli zaútočit sami Ukrajinci, a nikoliv ruské letectvo, protože Vyšemirská v něm mimo jiné zmiňuje, že nálet neslyšela. Ruská státní média a kanály přitom krátce po útoku na porodnici zpochyňovaly, že se v ní Vyšemirská vůbec nacházela. Případně tvrdily, že je pouze najatá herečka.