Rusové se teď z médií dozvídají, že na Ukrajině probíhá občanská válka, říká dokumentarista Ryšavý
Ve všech televizních besedách, propagandistických pořadech se už o válce mluví – nicméně je to válka Ruska proti Spojeným státům. Dokonce by se ani nedalo říct, že jde o válku proti Západu. Traktuje se to tak, že Amerika využívá Ukrajinu jako svůj nástroj, svoji zbraň a Evropu jako platformu, odkud na Ukrajinu dováží výzbroj, popisuje aktuální sdělení ruských médií dokumentarista, spisovatel a pedagog FAMU Martin Ryšavý.
Podle Ryšavého se akcent oficiální propagandy začíná měnit. „Teď se Rusko brání americké agresi. Na začátku se hodně mluvilo o osvobozování Donbasu, což je stále to největší téma. Mluvilo se o likvidaci nacismu na území Ukrajiny, ale dnes se čím dál častěji v debatách mluví o tom, že Ukrajina jako stát nemá vůbec existovat, je to historická součást Ruska, a že reálně jde o válku občanskou.“
Ryšavý tak tato sdělní čte jako předjímání brzké anexe části Ukrajiny, případně celého území.
„A v rámci této anexe se pak celá válka v jejich představách už odehrává na ruském území. Proto jde v podstatě o občanskou válku, kterou ale zavinil Západ, respektive USA,“ popisuje.
Citový vztah k národu
Martin Ryšavý prožil na Sibiři a Dálném východě dohromady pět let. Studoval tam a natáčel život místních do několika filmů.
Má tak v Ruské federaci mnoho přátel, které sám dělí na ty, kteří jsou k Putinově režimu kritičtí, a pak na lidi, kteří jsou natolik zasaženi propagandou, natolik v ní vyrostli, že i když si uvědomují, že to nemusí být tak jednoduché, tak jsou v srdci a duši oddanými patrioty.
Cílem ruské invaze bylo podřídit Ukrajinu proruské správě, míní britské ministerstvo obrany
Číst článek
„Je to ale něco, co neznáme. Neumíme si úplně tento druh vlastenectví představit. Vypadá to asi takto: Jsme strašně kritičtí k prezidentovi, kritizujeme, jakým způsobem řídí stát, ale ve chvíli domnělého nebo reálného ohrožení za ním půjdeme klidně až na smrt. To se v Rusku stalo už za Stalina, kdy měla řada lidí velmi reálný důvod Stalina nenávidět, ale zároveň, když vypukla druhá světová válka, tak velmi oddaně bojovali za Sovětský svaz a za Stalina.“
Dokumentarista tento vztah popisuje jako velmi patriarchální způsob, dokonce až citový vztah ke státu.
„A ten vztah platí i za situace, kdy ,otec‘, tyran nahoře, nám není osobně příjemný. Přesto to může znamenat, že k němu cítíme velkou oddanost, která je daná například tradicí let. Tím, že za tento stát umírala ve 40. letech spousta lidí. Kdyby pak někdo zrazoval soudobé vedení, tak vlastně zrazuje své předky.“
„V Rusku je stále dost lidí, kteří i když budou mít hlad, bude jim zima, budou žít z hrdosti.“
Martin Ryšavý
Podobný vztah pak mají Rusové i k Josifu Vissarionoviči Stalinovi, který má prokazatelně na svědomí desítky milionů životů. „Stále je dost Rusů, kteří vám – a teď nevím, jestli upřímně, nebo ne – řeknou, že to bylo potřeba a že to je z historického hlediska člověk, který rozhojnil říši, tedy získal velká území,“ vysvětluje Ryšavý.
„V Rusku je stále dost lidí, kteří i když budou mít hlad a bude jim zima, tak budou žít z hrdosti,“ popisuje. „I za velmi těžkých situací se budou navzájem ujišťovat v tom, že tak je to správně. Protože trpíme za vlast a trpět za vlast je tam prima,“ doplňuje.
Budoucnost Ukrajiny?
Ať válka nakonec dopadne jakkoli, je otázka, co s Ukrajinou bude.
„Málo si uvědomujeme, že Ukrajinci jsou svou mentalitou i historicky Rusku strašně blízko. A kdyby se v jakékoliv podobě podařilo uhájit Ukrajinu jako samostatný stát, který by se orientoval – velmi zjednodušeně řečeno – na liberálnější hodnoty, tak by poprvé v dějinách existoval stát patřící do okruhu ruské kultury, ale politicky se orientující jinak než na tu klasickou ,východní tyranii‘. A to by mohl být jistý zisk.“
„Možná, a říkám to velmi opatrně, by tímto směrem vyvíjející se Ukrajina měla zpětně vliv i na politické dění v Rusku. O tom by se ale daly psát zatím spíš sci-fi romány, jsou to spekulace, ale rozhodně by to byla geopoliticky nová situace. Pak by se asi dalo mluvit o změnách, možná i o ziscích z hlediska vývoje do budoucnosti. Ale těžko říct. Za situace, kdy se pořád válčí a neví se, co bude dál,“ uzavírá dokumentarista, spisovatel a pedagog FAMU Martin Ryšavý.
Celou Osobnost Plus Lucie Vopálenské najdete v audiozáznamu.
