Pravda Miloše Zemana, aneb slon v místnosti, kde se skládá státní rozpočet
Jestli měl Miloš Zeman v něčem stoprocentní pravdu, byla to jeho kritika snížení daně z příjmu z 19 na 15 procent při rušení superhrubé mzdy na podzim 2020. Tehdejší prezident doporučil ministryni financí za ANO Aleně Schillerové, aby změna platila jen dva roky a byla vyvážena výrazným rušením daňových výjimek. Celou operaci označil za pokus o nabourání díry do státního rozpočtu.
Bylo to přesně tak. Díra ve státních financích velikosti přinejmenším 100 miliard zeje dodnes a opět zabrání ministru financí Zbyňku Stanjurovi (ODS) sestavit zodpovědný rozpočet. Vládní ANO v listopadu 2020 protlačilo sněmovnou snížení daní ruku v ruce s opoziční ODS Petra Fialy, pomohli také komunisté a SPD.
Petr Šabata: Pravda Miloše Zemana aneb Slon v místnosti, kde se skládá státní rozpočet
Už tehdy ekonomové změnu odmítali a vloni při sestavování konsolidačního balíčku navrhla Ekonomická rada vlády škrtnuté daně vrátit, byť v jiné logičtější struktuře. Argumentovala právě výpadkem příjmů v napjatém státním rozpočtu, který vyčíslila reálně na 120 miliard. Společný krok ANO a ODS členové rady kritizovali pro jeho proinflační dopady, rozpočtovou nezodpovědnost a velmi sporný přínos.
Fialova vláda si však právě tohle zásadní úsporné opatření nevybrala a povinnost ozdravovat státní finance uvalila na zaměstnance, firmy, domácnosti včetně nízkopříjmových a další skupiny obyvatel.
Pokrytecký nářek
Ovšem chybějících až 120 miliard v příjmech brání Fialově vládě od jejího prvního rozpočtu rychleji snižovat schodek a plnit sliby z programového prohlášení.
Premiér, ministr financí i další argumentují, že je lepší nechat lidem peníze v peněženkách, než aby s nimi hospodařil stát.
To má za ODS logiku, pak ale vláda, které jsou dominantním členem, nemůže s poloprázdnou státní pokladnou slibovat skvělé bezplatné zdravotnictví, stejně tak školství a sociální služby, taky že bude stavět dálnice, investovat, podporovat vědu, zemědělce, bydlení, konkurenceschopnost, průmysl a aktuálně třeba sportovce. A to je jen část slibů z programového prohlášení kabinetu Petra Fialy.
Na nízké inflaci nemá zásluhu jen ČNB. Závisíme na Německu víc, než si myslíme, tvrdí ekonom Lacina
Číst článek
I sestavování rozpočtu na rok 2025, pro jistotu letos poprvé v tajnosti, je další marný pokus vyřešit tento rozpor. Snižování schodku státního rozpočtu bude jen opatrné, to je jeden z mála údajů, které ministr financí zveřejnil. Obrana dostane, kolik je třeba, a dál?
Premiér před nedávnem nastínil, na co se kabinet míní soustředit do konce svého mandátu – volby jsou příští rok na podzim. Je to zrychlení investic do dopravní infrastruktury, modernizace zákoníku práce, který by rozhýbal pracovní trh, rychlejší výstavba nejen bytů a čtvrtou prioritou je regionální školství.
Jestli to znamená, že všechno ostatní bude v novém rozpočtu strádat, dočkáme se v srpnu, až Stanjura zveřejní návrh financí na příští rok, velkého křiku.
Ale bude to nářek hodně pokrytecký, protože přece všichni znají základní překážku, která brání Fialově vládě budovat stát jako moderní službu občanům v 21. století plném výzev. Jsou to dlouhodobě omezené státní příjmy snížené i rozdáváním ODS a hnutím ANO v roce 2020.
Je to ten pověstný slon v místnosti – velký problém, o němž všichni vědí, ale raději se tváří, jako by neexistoval.
Autor je šéfredaktor deníku Právo
Děti jako zachránci ekonomiky? To není vtip
Lída Rakušanová
Americké volby rozhodne volební účast v klíčových státech
Jiří Pehe
Írán, nebo Izrael? Kdo je Kremlu blíž?
Libor Dvořák
Trump a jeho Baby boomers, nebo Musk?
Tereza Zavadilová