Rusko válku na Ukrajině prohraje, může to ale trvat i 10 let, soudí politický geograf Romancov
Ruská invaze na Ukrajinu začala před čtvrt rokem, jak ale upozorňuje v Interview Plus politický geograf Michael Romancov, Rusku se nepodařilo dosáhnout žádného z na počátku deklarovaných cílů. „Bitva o Kyjev skončila jednoznačným ukrajinským vítězstvím, bitva o Charkov také. Teď se rozhořela třetí, asi nejdůležitější bitva o Donbas,“ konstatuje s tím, že její výsledek si netroufá odhadnout, zároveň ale podle něj už Rusko válku vyhrát nemůže.
Jde prý o to, jak bude ruská porážka vypadat. Rýsují se přitom tři možné historické analogie: Porážka v rusko-japonské válce, neúspěch sovětského napadení Finska, nebo invaze do Afghánistánu.
„Po rusko-japonské válce došlo v Rusku k první revoluci, která jím otřásla – bohužel ne natolik, aby ty následné reformy byly natolik zásadní a rychle implementované, aby to později znemožnilo bolševikům převzít moc,“ připomíná konflikt z počátku 20. století.
Romancov se ale domnívá, že v důsledku současné války nevypukne v Rusku revoluce. Může sice dojít ke vzpouře, na které je ruská historie bohatá, režim je ovšem připravený ji krvavě potlačit a Vladimir Putin se tak pravděpodobně udrží u moci.
Pokud by se válka v příštích týdnech dostala do patové situace, netěžila by z toho ani jedna ze stran. Rusko stále má značné lidské i materiální rezervy, Ukrajina ovšem má výhodu v bezprecedentní pomoci ze strany Západu, která podle Romancova časem neochabne.
„Putin připravil západním politickým elitám takový šok, že se z toho nelze jen tak vyvléci,“ uvádí s tím, že Rusko nemá šanci v takovém konfliktu obstát, protože podobné války rozhodují ekonomické a výrobní kapacity.
„Rusko musí začít cítit, že bez Západu se nikam nepohne. A toto je práce, kterou za nás musí udělat Čína.“
Michael Romancov
Putin na frontě?
Ukrajina deklaruje, že jejím cílem je získat zpět okupovaná území včetně Ruskem anektovaného Krymu. To ale podle Romancova není realistické a případný vstup ukrajinské armády na území, které Rusko považuje za své, by mohl vést k tomu, že Putin sáhne k jaderným zbraním.
Západní politici prý musí respektovat ukrajinské deklarace, zároveň je ale třeba jednat.
„Známe z historie spoustu případů, kdy to, co vypadalo jako naprosto nemožné, se nakonec někde v zákulisí dohodlo a ukázalo se, jak je to přínosné. Typicky průlomová dohoda mezi Izraelem a Egyptem. Něco takového se může stát,“ soudí.
Mírová jednání ovšem mají smysl jen tehdy, pokud obě strany začnou mít konkrétní požadavky.
„Rusko musí začít cítit, že bez Západu se nikam nepohne. A toto je práce, kterou za nás musí udělat Čína. Musí začít vyvíjet na Rusko velký tlak, což se zatím neděje, nicméně ono se to dít začne,“ tvrdí politický geograf.
V horizontu 10 až 15 let se prý Čína začne k Rusku chovat tak, jak se Číňané chovají ke všem, kdo jsou slabí. Právě tak dlouho prý ovšem může trvat i rusko-ukrajinská válka.
Podle západních armádních zdrojů se teď Putin osobně podílí na vojenském plánování. Romancov přitom poukazuje na to, že totéž ruský prezident dělá i v řadě dalších aspektů. „A vzhledem k tomu, že se mu zatím nic jiného nepodařilo, tak pevně doufám, že vydrží ještě dlouho. A optimálně třeba začne i sám bojovat,“ uzavírá Romancov.
Co zabránilo tomu, aby se z Ruska po rozpadu Sovětského svazu stal normální stát, který respektuje své sousedy? Poslechněte si v záznamu Interview Plus.
