UNESCO není překvapeno. Nechápu, proč by jeho hodnoty měly škodit USA, říká předseda Štech

Americký prezident Donald Trump rozhodl, že Spojené státy vystoupí z organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO). Představitelé Trumpovy vlády mají výhrady k opatřením UNESCO v oblasti rozmanitosti, rovnosti a začleňování, k jeho údajné propalestinské a pročínské zaujatosti. „Nevybavuji si, že by tam někdy byly tendence politicky ovlivňovat agendy jednotlivých zemí,“ říká Stanislav Štech, předseda České komise pro UNESCO.

Washington Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

UNESCO

Americký prezident Donald Trump rozhodl, že Spojené státy vystoupí z organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO) | Foto: Dado Ruvic | Zdroj: Reuters

Spojené státy opustily UNESCO na konci roku 2018, aby se za Joea Bidena v červnu roku 2023 znovu vrátili. Teď opět členství v organizaci ruší. Co to pro UNESCO znamená?
UNESCO není překvapeno. Už za prvního mandátu prezidenta Trumpa k tomu americká vláda směřovala. Znamenalo to tři základní dopady. První z nich je finanční. Spojené státy přestaly platit svůj roční příspěvek na fungování UNESCO.

Přehrát

00:00 / 00:00

Stanislav Štech, předseda České komise pro UNESCO

Za druhé omezování amerických odborníků v jednotlivých komisích a výborech, které působí napříč celým světem. A za třetí je to dopad symbolický. To je velice vážná záležitost, protože se s UNESCO shodli na základních hodnotách po druhé světové válce.

Před dvěma lety jsme slavili 75 let od založení UNESCO. Když takto významná země vystoupí a vzdaluje se hodnotám solidarity, rovnosti, spravedlnosti a hlavně tomu, co bylo hlavním cílem na začátku - přispívat k porozumění, překonávat konflikty, které logicky vznikají mezi národy, tak to symbolicky znamená určitý dopad.

Dá se čekat, že Spojené státy budou následovat v odchodu další státy?
Už tenkrát, když se to stalo, odchod avizoval pouze Izrael, který reagoval na připravené, ale nikdy schválené propalestinské rezoluce, které měly chránit památky ve Svaté zemi. Palestinská deklarace je ale deklarovala jako palestinské památky.

Opakovaně bylo hlasování na generálních konferencích o rezolucích odloženo. A to proto, že UNESCO upozorňuje, že není politickou organizací v první řadě. Propalestinské postoje zastával region arabských zemí velmi silně, ale pak máte ostatní regiony na celém světě a tam k tomu shoda nikdy nebyla.

Nejsem schopen si teď vybavit, kdy by UNESCO nějakým způsobem fungovalo podle not čínského vedení nebo upřednostňování zájmů Číny.

Politický dopad

Americké ministerstvo zahraničí v prohlášení označilo rozhodnutí UNESCO přijmout Palestinu jako členský stát za vysoce problematické a v rozporu s politikou Spojených států. Do jaké míry se tedy do činnosti této, jak říkáte, apolitické organizace, promítají politické názory a postoje?
Všechno má nějaký politický dopad, třeba ne v tom úzkém slova smyslu, ale politicky ve smyslu jako působení na veřejné mínění, působení ve veřejné sféře. Je tam vždycky politická konotace. Já jsem pracoval dlouho zejména v řídicím výboru pro vzdělávání a vědu.

Trump rozhodl, že USA opět vystoupí z UNESCO. Vadí mu postoje k Palestině a Číně i k liberalismu

Číst článek

Nevybavuji si, že by tam někdy byly tendence politicky ovlivňovat agendy jednotlivých zemí. Většinou to byl vždycky velmi složitý proces vzájemného vyjednávání konsensu, a pokud není konsensus, tak se většinou rozhodnutí odkládají.

Trump v únoru nařídil devadesátidenní přezkum členství Spojených států v UNESCO se zvláštním důrazem na prošetření jakéhokoliv antisemitismu nebo protiizraelských nálad. V rámci organizace potom přezkumu měli představitelé vlády výhrady k opatření UNESCO v oblasti rozmanitosti, rovnosti a začleňování a k jeho propalestinské, tedy údajně pročínské zaujatosti.

Jak se utváří idea, kterou UNESCO třeba v rámci vzdělávání prosazuje?
Vždycky je to záležitostí expertních skupin, které jsou zastoupeny všemi regiony. Existují návrhy, které jsou předkládány a musí být schváleny na úrovni jednotlivých regionů. My jsme v rámci regionu střední a východní Evropy, pak je region západní Evropy, region severní Evropy, severní Ameriky, Asie, Afriky apod.

Teprve na meziregionální úrovni dochází k přijetí. Nejsou to žádná nařízení, ale jsou to společné deklarace, ke kterým se hlásíme, a ty musí projít schválením generální konference. Základní idea je idea konsensu.

Hodnoty, které jste zmiňoval, nejsou hodnoty, který by měly extra škodit jenom některým zemím. Jsou to stále stejné hodnoty, které byly jednomyslně přijaty po druhé světové válce, včetně respektování minorit. Když už se mluví o protiizraelských tendencích, pak je třeba vysvětlit, proč například explicitně figuruje v oblasti vzdělávání například připomínání holokaustu, potírání příznaků rasismu, antisemitismu.

Nechápu, proč by tyto hodnoty měly být nějakým způsobem protiizraelsky zaměřené a měly škodit ještě navíc Spojeným státům.

Vladimír Kroc, ntu Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme