Poslední ‚polibek' od Trumpa? Smrt fyzika je hlavně pokračováním ping-pongu mezi Íránem a Izraelem
Páteční atentát na klíčovou postavu íránského jaderného programu Mohsena Fachrízádeha vyvolal v Teheránu vlnu pobouření. Stejně jako po vraždě prominentního generála Kásema Solejmáního z počátku letošního roku hrozí Írán tvrdou odplatou. Podle bezpečnostního analytika Josefa Krause se íránská pomsta dá očekávat, otevřený ozbrojený konflikt ale ne. Útok nicméně dopadne i na nastupující vládu Joea Bidena a jeho snahy o zlepšení vztahů s Íránem.
Útok na Mohsena Fachrízádeha se odehrál v pátek za bílého dne, když byl na cestě domů do města Ábsard východně od Teheránu. Podle íránských úřadů útočníci na místě incidentu přítomní nebyli a k zabití Fachrízádeha použili „elektronické zařízení“ ovládané na dálku. Zraněním následně v nemocnici podlehl.
„Bezohledné ruce globální arogance, jejímž žoldákem je uzurpátorský sionistický režim (Izrael), jsou potřísněny krví syna tohoto národa,“ reagoval na vraždu předního jaderného fyzika prezident Hasan Ruhání a slíbil, že Írán jeho smrt pomstí.
Jak důležitý byl Mohsen Fachrízádeh pro tamní režim, přijde odplata Teheránu a jaké dopady bude mít incident na vztahy se Spojenými státy? Server iROZHLAS přináší přehled klíčových otázek a odpovědí.
Přední íránský nukleární fyzik Fachrízádeh zamřel po útoku u Teheránu. Dříve vedl jaderný program
Číst článek
Kdo byl Mohsen Fachrízádeh?
Podle íránských úřadů vedl prominentní íránský fyzik odbor ministerstva, který se zabývá výzkumem a inovacemi a kromě jiného řeší také „protiatomovou obranu“, Izrael a západní zpravodajci ho ale označovali za hlavního strůjce a šéfa íránského jaderného programu.
Podle západních diplomatů vedl Fachrízádeh do začátku tisíciletí íránský program zvaný Amad, který se zabýval právě využitím jaderné technologie v íránském zbrojním programu. Íránská agentura pro atomovou energii tvrdí, že byl tento program na začátku tisíciletí zrušen, podle západních zpravodajců ale dál probíhá tajně.
Už v roce 2008 uvalily Spojené státy na Fachrízádeha sankce, před dvěma lety pak na Fachrízádeha upozornil také izraelský premiér Benjamin Netanjahu. „Toto jméno si zapamatujte,“ pronesl izraelský předseda vlády během svého tehdejšího vystoupení, podle kterého Íránci ve zbrojním jaderném programu pokračují tajně v rámci organizace zaštítěné ministerstvem obrany.
„Pro íránský jaderný program byl po mnoho let velice důležitou postavou. Poté, co bylo jeho jméno několikrát veřejně i celosvětově zmíněno, se z něj stala jakási celebrita, ale jen v určitém okruhu lidí, kteří se jaderným programem zabývají,“ popisuje pro iROZHLAS.cz odborník na Írán a bezpečnostní analytik z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity Josef Kraus.
Navzdory jeho aktivitám nicméně jméno třiašedesátiletého Mohsena Fachrízádeha nebylo až do minulého pátku příliš známé nejen na Západě, ale ani samotným Íráncům. „Široké veřejnosti známý nebyl. Pro íránský politický systém nebo režim tedy nebyl až tak klíčovou osobou. Jednalo se skutečně o vědce, experta, specialistu, nikoliv politickou figuru,“ vysvětluje Kraus.
Kdo je za útok zodpovědný?
K útoku na Fachrízádeha se dosud nikdo nepřihlásil, íránský režim ale téměř okamžitě ukázal prstem na izraelskou tajnou službu Mossad. Tamní média ihned připomněla nejen Netanjahuova slova z roku 2018, ale také atentáty proti íránským jaderným odborníkům z minulosti.
Írán žádá OSN o odsouzení vraždy jaderného fyzika. Prezident Rúhání ho označil za mučedníka
Číst článek
Jejich terčem se v lednu 2010 stal mimo jiné íránský fyzik Masúd Alí Mohammed, kterého usmrtil výbuch nálože před jeho domem, v listopadu téhož roku byl zavražděn také íránský jaderný expert Mádžid Šahrijárí a o několik měsíců později se obětí útoku stal jaderný fyzik Dariuš Rezáinežád. V roce 2012 pak exploze skladu munice v Teheránu zabila i generála Hasana Moghadama, který stál v čele zbrojního programu Revolučních gard. Všechna tato úmrtí jsou připisována právě agentům Mossadu, připomíná list Times of Israel.
„Kdo přesně útok na Fachrízádeha provedl a s čí pomocí, se pravděpodobně nikdy přesně nedozvíme. Detaily této operace nám zřejmě zůstanou odepřeny, Írán nicméně okamžitě obvinil Izrael a z pomoci při útoku také Američany, a právě to se jeví jako velmi pravděpodobné. Od roku 2010 má Izrael za sebou poměrně širokou historii útoků na íránské jaderné vědce a nahrává tomu i načasování. Tím narážím na propuštění íránských vězňů v Thajsku, kteří byli obviněni z útoku na izraelskou ambasádu v Bangkoku,“ tvrdí Kraus.
O propuštění trojice Íránců zapojených do plánování bombových útoků na izraelskou ambasádu v Bangkoku z roku 2012 minulý čtvrtek informovala zahraniční média včetně agentury AP. Podle odborníka Masarykovy univerzity proto není náhodou, že k atentátu na Fachrízádeha došlo prakticky ve stejný čas.
„Celý tento útok na izraelské cíle v Bangkoku byl íránskou odvetou za dřívější zabití íránských jaderných vědců ze strany Izraele. Podobné incidenty si obě země vzájemně vracejí a to, že k útoku na Fachrízádeha došlo právě v tento čas, nelze brát jako souhru okolností nebo náhodu. Spíš to potvrzuje přímé izraelské zapojení do této operace,“ vysvětluje bezpečnostní analytik.
Spíš než o zapojení Mossadu nicméně média spekulují, zda byly do útoku na třiašedesátiletého íránského fyzika nějakým způsobem zapojeny také Spojené státy v čele s dosluhující administrativou Donalda Trumpa. Pod jeho vedením USA nejenže v roce 2018 odstoupily od mezinárodní dohody o kontrole íránského jaderného programu, kterou v roce 2015 dojednal jeho předchůdce Barack Obama, vztahy mezi Washingtonem a Teheránem se vyhrocovaly i v letech následujících.
Írán vyměnil vězněnou vysokoškolskou profesorku z Melbourne za tři své občany zadržené v cizině
Číst článek
Americký list The New York Times navíc dva týdny po listopadových prezidentských volbách v USA upozornil na schůzku Trumpa s jeho bezpečnostními poradci, během které se údajně ptal na možnosti úderu proti íránským jaderným zařízením. Schůzka v Oválné pracovně měla proběhnout den poté, co Mezinárodní agentura pro atomovou energii zveřejnila novou zprávu, podle níž Írán pokračuje v navyšování zásob uranu obohaceného na nízkou úroveň a překračuje tak limity stanovené dohodou z roku 2015. Jeho poradci ale Trumpovi záměr rozmluvili.
Kromě výše zmíněného pak zahraniční média poukazují i na to, že jen několik dní před smrtí předního jaderného vědce připlula do Perského zálivu americká letadlová loď USS Nimitz. Americké námořnictvo nicméně během víkendu uvedlo, že vyslání plavidla do Perského zálivu s žádnou konkrétní hrozbou nesouvisí.
„Zda do toho Spojené státy intervenovaly, nějakým způsobem tomu pomohly nebo dodaly informace, to nevíme a bohužel se to asi nikdy nedozvíme. Spekuluje se o tom, že to byl ‚polibek na rozloučenou‘ od Donalda Trumpa, ještě než opustí Bílý dům, ale to jsou skutečně jen spekulace. Nedomnívám se, že by se k tomu Izrael nebo Spojené státy někdy přihlásily nebo by dodaly nějaké detaily operace,“ říká k tomu Kraus.
Jak zareaguje Teherán?
Možná tou nejzásadnější otázkou nyní je, jak na smrt předního fyzika Teherán odpoví. Íránský prezident Hasan Rúhání obvinil Izrael, že se snaží v regionu vyvolat chaos, a pohrozil „odvetou v pravý čas“. Írán ale podle jeho slov nehodlá padnout do léčky, kterou mu Izrael pátečním útokem nastražil.
Smrt ‚všehoschopného‘ generála jako rozbuška další krize. Zažehne útok USA v Iráku nový konflikt?
Číst článek
Odvetnou akci ze strany Teheránu očekává i odborník Masarykovy univerzity. „Škála odvet ze strany Íránu je relativně pestrá, byť se nedomnívám, že by to mělo eskalovat do dramatické situace typu otevřeného ozbrojeného konfliktu,“ míní odborník, podle kterého íránská pomsta v nějaké formě jistě přijde.
„Pokud budeme vycházet z toho, jak tento pingpongový systém mezi Íránem a Izraelem fungoval do dnešních dnů, lze očekávat, že k něčemu dojde. Velice pravděpodobně se může jednat o útok menšího rozsahu na izraelský cíl prakticky kdekoliv v zahraničí, jako byl právě příklad Thajska z roku 2012. Může dojít například k útoku na izraelskou ambasádu v Latinské Americe nebo k aktivizaci organizace Hizballáh v Libanonu, která přeshraničně provede třeba nějaký útok na izraelském území,“ vyjmenovává Kraus možné podoby útoku.
Kvůli obavám z následných dopadů se Írán ostatně zdržel radikálnějšího odvetného útoku i po smrti prominentního íránského generála Kásema Solejmáního. Ten se stal začátkem ledna terčem raketového útoku amerických sil, když vystoupil z letadla po přistání na bagdádském letišti.
Solejmání nebyl jen význačným vojenským velitelem, ale i přední politickou postavou íránského režimu. Díky svým vojenským úspěchům se v Íránu těšil velké popularitě, která v průzkumech překračovala i oblíbenost prezidenta Hasana Rúháního, často se proto hovořilo o jeho možných politických ambicích.
„Po vraždě Solejmáního následovaly menší, drobné akce. Kásem Solejmání byl úplně jiná postava ve své důležitosti a vážnosti v rámci íránského režimu, a stejně nebyl tak dramaticky pomstěn, jak íránští představitelé vyhrožovali. I s ohledem na to se domnívám, že k útoku na kterýkoliv izraelských cíl pravděpodobně dojde, intenzita ale nebude nijak dramatická,“ dodává Kraus.
Co útok znamená pro USA?
K odvetě za smrt Fachrízádeha ostatně vyzývá také íránský tisk a tamní parlament. Jeho předseda Mohammad Kalíbaf na nedělní ranní schůzi poslancům sdělil, že íránská reakce na atentát musí být důrazná a odstrašující. Všichni přítomní poslanci následně podepsali prohlášení, podle kterého nejlepší reakcí na „teroristické činy Izraele, USA a jejich spojenců bude obnova velkolepého íránského jaderného průmyslu“ a vypovězení spolupráce s Mezinárodní agenturou pro atomovou energii.
Mírnější tón, inspirace Obamou a odsunutá střední Evropa. Co čekat od Bidenovy zahraniční politiky?
Číst článek
Co by takový krok znamenal? Odborník Masarykovy univerzity připomíná, že po odstoupení Spojených států je mezinárodní íránská jaderná dohoda z roku 2015 už dva roky de facto mrtvá, takovéto rozhodnutí íránských představitelů by ale mohlo zkomplikovat působení příštího amerického prezidenta Joea Bidena.
Od demokrata, který v minulosti působil jako viceprezident Obamovy administrativy, se totiž očekává, že po nástupu do Bílého domu bude chtít mezinárodní dohodu známou pod zkratkou JCPOA oživit.
„Minimálně by to mohlo znepříjemnit, zkomplikovat nebo přímo znemožnit navázání na tuto dohodu. Předpokládám, že Joe Biden jako pokračovatel politiky Baracka Obamy by mohl chtít navázat na ten ohromný úspěch, který dohoda znamenala. Demokraté budou více naklonění jednání s Íránem, vytvoření nové dohody nebo jejímu znovuobnovení. Pokud by ale inspektoři z Mezinárodní agentury pro atomovou energii byli vypovězeni ze země a spolupráce by byla ukončena, pochopitelně by se takovéto kroky dělaly mnohem obtížněji,“ varuje Kraus.
Spíš než do boje proti koronaviru režim investuje do propagandy, říká Čech, který se vrátil z Íránu
Číst článek
Podle nejkonzervativnějších íránských poslanců by Írán měl inspektorům z MAAE nejen zakázat návštěvy jaderných zařízení, ale i schůzky s odborníky a vědci. Podobná prohlášení ale íránská organizace pro atomovou energii mírní s tím, že o inspekcích MAAE se bude rozhodovat na nejvyšší úrovni, na parlamentu proto tak úplně nezáleží.
Útok na Fachrízádeha a nové vyhrocení vztahů mezi Teheránem a Spojenými státy tak může Bidenovu pozici zkomplikovat, bude ale záležet na tom, jak se k situaci Washington a nová vláda nakonec postaví. Prohlášení íránských představitelů totiž lze vnímat i jako snahu o vytvoření nové vyjednávací strategie, kterou při rozhovorech s Američany budou moct využít.
„Írán tuto kartu používá v podstatě kdykoliv, když chce vytvořit nějaký tlak na mezinárodní společenství a získat nějakou úlitbu nebo ústupek – třeba vůči ekonomickým sankcím, které jsou ze strany Spojených států skutečně velmi silné. Íránci tedy sice deklarovali, že jsou ochotní přerušit spolupráci s inspektory MAAE, ale v momentě, kdy dostanou nějakou zajímavou nabídku směřující třeba k uvolnění sankčního režimu, může to být pro obě strany poměrně zajímavá pozice, o které se bude dál vyjednávat,“ uzavírá Kraus.
