V brazilské vládě zasedne žena se ‚zlatou motorovou pilou‘, ne každému se to líbí
Brazílie vstupuje do prvních pracovních dní roku 2015 s novou vládou. Sestavila ji prezidentka Dilma Rousseffová pro své druhé funkční období. Někteří noví ministři už teď vyvolávají velký povyk. Například ministryně zemědělství, kterou část veřejnosti považuje za nebezpečí pro životní prostředí a pro indiánské obyvatelstvo.
Kátia Abreuová, žena s přezdívkou Miss kácení pralesů a nositelka vyznamenání Zlatá motorová pila. Anticenu pro člověka, který podle Greenpeace nejvíc přispívá ke kácení deštných pralesů, dostala v roce 2010.
Abreuová je původně psycholožka. K zemědělství se dostala po smrti svého muže, kdy převzala řízení jeho velkostatku. Stala se šéfkou brazilského zemědělského svazu a dostala se do Poslanecké sněmovny a později do Senátu.
O nové brazilské ministryni zemědělství Kátii Abreuové natáčel zpravodaj David Koubek
Jako první žena se stala v parlamentu vůdkyní takzvané rurální frakce, která tvrdě hájí zájmy velkého agrobyznysu. Skupině se mimo jiné podařilo prosadit zmírnění zákonů na ochranu amazonského pralesa.
„Rurální frakce se snaží nejrůznějšími způsoby zvrátit uznání práv indiánského obyvatelstva,“ říká navíc profesor Stephen Baines, antropolog Univerzity hlavního města Brasília, který se zabývá studiem původního obyvatelstva a jeho práv.
Jde například o rezervace, které vznikly, ale podle indiánského obyvatelstva jich není dost. Vytváření nových naráží na zájmy velkého agrobyznysu. Například rezervaci Raposa do Sol – velké území v Amazonii na severu země - musel uznat až Nejvyšší soud.
“Někteří pěstitelé rýže, většinou z jihu Brazílie, přišli do oblasti v 70. a 80. letech, a přitom už věděli, že tam žádají o vymezení rezervace Indiáni – a zcela vědomě tam vnikli. A tihle pěstitelé byli největšími odpůrci vymezení rezervace,“ vysvětluje atropolog.
Lobby agrobyznysu v Kongresu teď chce nechat schválit zákon, aby o každé nové rezervaci rozhodoval právě Kongres a ne vládní agentura, která je prý vůči Indiánům shovívavá.
„Pokud to projde, znamená to, že už nikdy nevznikne nová rezervace,“ říká proferor Baines.
Pokud jde přímo o ministryni Abreuovou, její odpůrci - ochránci životního prostředí a zastánci práv původních obyvatel - připomínají například kontroverzní studii, kterou představila v Kongresu.
Tvrdí se v ní, že pokud se bude pokračovat dosavadním tempem ve vytváření přírodních a indiánských rezervací, do roku 2031 nezbude v Brazílii zemědělská půda.
Někteří aktivisté ale tvrdí, že větší využívání Amazonie, ke kterému patří kácení, se může novodobým dobyvatelům vymstít. Podle některých odborníků totiž stojí za klimatickými změnami včetně loňského velkého sucha, které postihlo i samotné zemědělce.
