V zásadním případu pro klimatickou odpovědnost farmář z Peru neuspěl. Soud žalobu na RWE zamítl
Případ, který se táhl deset let, je uzavřený. Peruánský farmář Saul Luciano Lliuya žaloval u německého soudu energetickou firmu RWE o částečnou náhradu škody za tání ledovců, které ohrožuje jeho rodné město. Soud ve městě Hamm ve středu žalobu, která bývala označovaná za přelomovou, zamítl. Rozhodl ale, že velcí znečišťovatelé mohou být před německým soudem souzeni za dopady změn klimatu.
Peruánské jezero Palcacocha s průzračnou vodou obklopují na přilehlých horských vrzích dva velké ledovce, místní horský průvodce, a zároveň farmář Saul Luciano Lliuya sem proto vodí turisty.
V posledních letech ale na jezero už nehledí jen s obdivem, ale také s obavami. Tající ledovce a stále častěji padající laviny totiž zvyšují hladinu vodní plochy a hrozí protržení břehů jezera.
25:10
Když klimatická žaloba uspěje, budeme mít páku, věří aktivista. ‚Česko závazky plní,‘ brání se ministerstvo
Číst článek
Následkem toho by mohly přijít velké záplavy, které by zasáhly níže položené město Huaraz s 50 tisíci obyvateli. Lliuya se jako jeden z nich proto rozhodl jednat a v listopadu 2015 se spojil s neziskovou organizací Germanwatch zkoumající klimatickou změnu. Společně pak podali civilní žalobu na německou energetickou firmu RWE.
Ta sice v Peru nikdy neoperovala, ale už od 19. století vyrábí elektřinu z uhlí, jehož spalováním vznikají emise skleníkových plynů přispívající k oteplování planety, a tím pádem i k tání ledovců na horách v Peru. „Je velmi smutné a bolestivé vidět, jak ledovce tají,“ cituje Lliuyu agentura AP.
„Chci, aby lidé věděli, čemu v Peru čelíme. Lidé v bohatých zemích, jako je Německo, by měli rozumět tomu, jak klimatická změna dělá naše životy nebezpečnější. Možná je to bude motivovat k tomu, aby přestali tolik znečišťovat,“ myslí si.
S protržením hráze jezera má Huaraz už své zkušenosti. V roce 1941 pravděpodobně lavina poškodila břeh, takže jezero přeteklo a na město přišly velké záplavy, které si vyžádaly dva tisíce obětí.
Povodně hrozily i v roce 2017, kdy do jezera spadla lavina a vyvolala několik metrů vysoké vlny. Před neštěstím město ochránila stará bezpečnostní hráz, popisuje analytický web The Conversation.
„Život s hrozbou nás děsí. Nejde jen o fyzické nebezpečí, ale také o psychologické dopady,“ dodává pro The Guardian.
RWE legální odpovědnost odmítá a předložila australskou studii, která ukazuje, že RWE je zodpovědná za 0,47 procent celosvětových industriálních emisí. Domnívá se, že řešení dopadů klimatické změny by mělo jít za státy a mělo by se řídit mezinárodními pravidly, neměly by o něm rozhodovat soudy.
Přelomové rozhodnutí
Ještě v roce 2015 to však nevypadalo, že se případ dostane tak daleko. Hned první soud ho odmítl přijmout a až odvolací soud v roce 2017 rozhodl, že je žaloba přípustná. Případ proto vytvořil důležitý precedent, domnívá se Noah Walker-Crawford, výzkumník z London School of Economics, který pracuje jako poradce pro neziskovou organizaci Germanwatch.
2:58
Placené ‚klimatické volno‘ proniká do pracovního práva. Španělsko ho jako první zavádí v celé zemi
Číst článek
„Je to jeden z prvních případů týkající se principu Polluter pay, principu, že velcí znečišťovatelé platí. Jako první případ se dostal do dokazovací fáze a nebyl odmítnutý hned v počátku, jak tomu bylo u předchozích,“ potvrzuje pro iROZHLAS.cz Lucie Vodvářková. Doktorandka Katedry ústavního práva a politologie Právnické fakulty Masarykovy univerzity se zaměřuje na otázky soudnictví a mimo jiné na otázky klimatu, je součástí projektu AMO klima.
Lliuyu po firmě RWE žádal, aby se finančně zapojila do stavby ochranné nádrže, která by zajistila, že jezero nepřeteče. Dosud místní správa nainstalovala systém včasného varování, místní se spoléhají i na rituální dary.
Cena ochranné přehrady by se měla pohybovat kolem 3,5 milionů dolarů, v přepočtu asi 77 milionů korun. Farmář z Peru po RWE ale žádal jen 0,47 procent celkové částky, tedy asi 17,5 tisíc dolarů, tedy 385 tisíc korun. Hodnotu odvozuje od toho, za kolik historických emisí by měla být společnost RWE zodpovědná.
Symbolickou částku mohla společnost uhradit v mimosoudním vyjednávání už v roce 2017, z principu se ale rozhodla v žalobě pokračovat.
Klimatické žaloby
Soud své rozhodnutí odvozuje od toho, zda v následujících 30 letech existuje možnost přímého ohrožení města záplavami. Ta podle něj není vysoká, žalobu proto zamítl. Uvedl ale, že v německém občanskoprávním řízení mohou být velcí znečišťovatelé odpovědní důsledky změn klimatu, píše Deutsche Welle.
„Rozsudek naznačuje, že je možné před soudem požadovat náhradu nebo konkrétní odškodnění za následky spojené s klimatickou změnou, jejichž původci jsou velcí znečišťovatelé,” včetně takhle velkých společností jako je RWE, říká Vodvářková.
‚Největší možné vítězství klimatických důchodkyň.‘ Švýcarsko neřeší změnu klimatu, rozhodl soud
Číst článek
Doktorandka doplňuje, že rozhodnutí německého soudu není závazné pro ostatní státy, ale mohou k němu v budoucnu argumentačně přihlížet. „Ačkoliv je vliv tohoto rozhodnutí spíš neformální, tak určitě není zanedbatelný v případech, který se tomuto budou podobat,“ míní.
Ovlivnit by to mohlo i samotné velké znečišťovatele, kteří by se mohly začít na žaloby připravovat, zvláště v případě, kdy by byla spojitost mezi dopady na jednotlivce a konkrétní firmou silnější. „Cestička už tam bude vyšlapanější,“ myslí si Vodvářková. Větší dopady na žalovanou RWE ale zatím nečeká. „Osobně neočekávám, že by odcházeli akcionáři RWE, protože ti asi ví, že RWE je energetická společnost, která je historicky spojená s těžbou uhlí,“ doplňuje. Ke změně by došlo až v případě, kdy by se odškodné začaly vyplácet a akcionářům by se to přestalo vyplácet. „A tam zatím nejsme,“ konstatuje.
V posledních letech bylo podáno rovnou několik klimatických žalob proti velkým firmám, žádná se ale zatím nedostala tak daleko jako ta Lliuyova, některé byly rovnou zamítnuty. V Belgii farmář žaluje ropnou firmu Total, ve Spojených státech je podaných několik žalob na těžební korporaci ExxonMobil, dánská nezisková organizace žalovala Shell.
Klimatické žaloby jsou podávané i na státy, portugalské děti a nezletilí před lety podali žalobu na několik evropských vlád, včetně té české, že nepodnikly důrazné kroky na zmírnění dopadů klimatické změny.
