Válka na Blízkém východě je pravděpodobnější než kdy dřív. Hrozí i zapojení spojenců Íránu, říká Kraus
Izrael během nočních útoků na Írán zasáhl více než stovku cílů. Do útoků se podle zpráv izraelské armády zapojilo 200 stíhaček. Útok podle Izraele mířil na cíle související s íránským jaderným programem. „Pravděpodobnost, že konflikt velkého rozsahu vypukne, je výrazně větší než kdykoliv předtím,“ říká politolog a bezpečnostní analytik Josef Kraus.
Je už jasné, jaké objekty Izraelci v Íránu zasáhli?
Úplně ne, a to z toho důvodu, že íránská vláda ještě spoustu věcí vůbec oficiálně nepotvrzuje. Samozřejmě je ohromné množství informací na různých komunikačních kanálech, sociálních sítích a podobně. Ale tím, že nemáme oficiální potvrzení, tak je to problematické.
Josef Kraus, politolog a bezpečnostní analytik z Masarykovy univerzity v Brně, k eskalaci situace na Blízkém východě
Ale mimo objekty, které jsou nějak spojené s íránským jaderným programem, došlo prokazatelně také k útoku třeba na leteckou infrastrukturu. Tedy na vojenské základny, ale i na civilní letiště, která jsou nyní v podstatě po celém Íránu zavřená z bezpečnostních důvodů.
Také došlo na útoky vůči celé řadě rezidentních objektů v Teheránu i v jiných městech. Přičemž je otázkou, kdo tam reálně měl být cílem. Spekulace jsou zase poměrně divoké a živé, ale doposud ještě nepotvrzené. Kromě některých prominentů íránských ozbrojených sil se hovoří také o prominentech íránského politického režimu jako takového.
Írán nejspíš začne tyto lidské ztráty oficiálně potvrzovat a přiznávat až s určitým časovým odstupem. Ale já se obávám, že rozsah škod na infrastruktuře a škod technického rázu nebude znám tak jako tak.
Íránská protiletecká obrana
Izraelská armáda řekla, že v podzemní části objektu v íránském Natanzu zasáhla centrifugy pro obohacování uranu a podpůrnou infrastrukturu. Zafungovala nějakým způsobem íránská protiletecká obrana? Dalo by se čekat, že jaderná zařízení budou mít Íránci dobře chráněna.
Oni je samozřejmě dobře chráněná mají, ale íránská protivzdušná obrana je na velice tristní technologické úrovni. Zatímco vlastně izraelské letectvo fungující na nejmodernějších amerických technologií je někde jinde.
Ale byl bych hodně skeptický ohledně opravdového fyzického dopadu takového útoku na Natanz nebo na Fordo, protože to jsou zařízení, u nichž Íránci posledních 20 let očekávají, že k něčemu takovému dojde. A 20 let se na to dobře připravují.
Izrael nám vyhlásil válku, říká íránský ministr. ‚Uzavřete dohodu a předejdete útokům,‘ radí Trump
Číst článek
Jedná se o zařízení, která mají systémy protivzdušné obrany, které ale nemusí být proti moderní izraelské a americké technologii úplně účinné. Ale zároveň jsou zakopána hluboko pod zemí a technologicky není úplně snadné je zničit, a to ani pomocí nejrůznějších systémů pro likvidaci bunkrů a dalších věcí.
Íránci jsou na tohle velice dobře připraveni a já se trošku obávám, že tento útok nijak dramaticky nezničí nebo nezastaví íránský jaderný program. Možná ho na čas paralyzuje.
Útok samozřejmě bude mít dopady na íránské ozbrojené síly a jejich reputaci, ale samozřejmě také na regionální bezpečnostní dynamiku, která teď dostává další poměrně intenzivní impulz směrem k rozvinutí konfliktu velkého rozsahu na Blízkém a Středním východě.
Podle izraelských zpravodajských serverů se do operace paralelně zapojili také agenti izraelské tajné služby Mosad. Přímo na íránském území měli provést sabotážní akce zaměřené na systémy protivzdušné obrany. Jak dlouho se taková operace připravuje? To asi nebyla bezprostřední reakce na to čtvrteční prohlášení Mezinárodní organizace pro atomovou energii, že Írán neplní své závazky v oblasti jaderných záruk.
Určitě ne. Taková operace se úplně od počátku bude připravovat asi roky a její reálná aktivace měsíce. Samozřejmě načasování po zprávě Mezinárodní agentury pro atomovou energii není vůbec náhodné.
Stejně tak není náhodné, že Spojené státy začaly už několik dní zpátky stahovat svůj diplomatický sbor a personál z celé oblasti Perského zálivu. To znamená, že Američané o tom minimálně věděli, dali tomu zelenou a asi velice pravděpodobně útok i logisticky podpořili vzhledem k tomu, že byl proveden přes irácký vzdušný prostor, který dlouhodobě mají pod kontrolou právě Spojené státy.
To znamená, tady je dost možné a dokonce velice pravděpodobné, že to Izrael celé provedl i s logistickou nebo infrastrukturní podporou Spojených států. A minimálně s posvěcením a vědomím Američanů.
Zapojení spojenců v regionu
Jakým způsobem teď může odpovědět Írán? My zatím víme, že na Izrael vyslal asi stovku dronů, některé už Izrael zničil. Jaké může být pokračování?
Bude hodně záležet na tom, jaké škody úder reálně napáchal. Kromě jaderných zařízení měly být, a to jsou nepotvrzené informace, také napadány systémy nejenom íránské protivzdušné obrany, ale nejrůznější raketové základny.
V následujících hodinách, možná dnech, bude Írán velice pravděpodobně v rámci odvetných opatření nucen k tomu zasáhnout izraelské teritorium. A mimo dronů by velice pravděpodobně měl nasadit i své balistické střely. Je otázkou, jestli si tyto schopnosti dokázal udržet navzdory izraelskému úderu, nebo o ně naopak přišel a tím pádem mu nezbývá příliš mnoho možností, jak odpovědět napřímo.
7:39
Izrael zaútočil na několik íránských měst, zabil vůdce revolučních gard. Írán zareagoval protiútokem
Číst článek
Určitě ale lze očekávat odpověď nepřímou. K tomu Írán může využít celou řadu nejrůznějších nestátních ozbrojených aktérů nebo jiných spojenců v celém regionu. Nabízí se zapojení třeba jemenských Húsíú, kteří už také několikrát prokázali schopnost zasáhnout izraelské teritorium na poměrně velkou dálku vlastními kapacitami, zbraňovými systémy. Velice pravděpodobně to minimálně demonstrativně udělají.
Nyní je také velkou neznámou zapojení třeba libanonského Hizballáhu. U něj také není úplně jasné, zda nebyl předchozími srážkami s izraelskými silami nějak paralyzován, jestli je vůbec akceschopný a jestli má vůli participovat na íránské odvetě.
A potom se samozřejmě nabízí celá řada dalších úderů. Ani ne čistě nebo přímo proti izraelským cílům, ale třeba proti americkým cílům, kterých je v oblasti také ohromné množství.
To je přesně ten důvod, proč došlo ke stahování amerického diplomatického personálu z celé řadě zemí, zejména z Iráku. Tam reálně hrozí aktivizace šíitských ozbrojených milic, které jsou napojené na Írán, a které si mohou vybrat poměrně pestrou plejádu amerických cílů, ať už jsou to vojenské základny nebo právě diplomatické zastoupení Spojených států. USA jsou prostě vnímány jako spolupachatel.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu už v projevu naznačil, že operace proti Íránu by mohla být dlouhá a obtížná. Znamená to, že jsme v podstatě svědky začátku války mezi Izraelem a Íránem, možná války na Blízkém východě?
Je to určitě možné. V tuto chvíli bych řekl, že pravděpodobnost, že konflikt velkého rozsahu vypukne, je výrazně větší než kdykoliv předtím. Já, ani nikdo jiný, nedokáže říct, jestli se to stane nebo ne. Ale pokud se budeme bavit o míře pravděpodobnosti, tak ta je po tomto útoku násobně vyšší než kdykoliv předtím.
Po dvou letech, co zuří válka v Pásmu Gazy, je tohle přesně ten krok, který situaci eskaluje až do úrovně, že je válka na spadnutí. Samozřejmě k ní stále ještě nemusí dojít. Minimálně íránská strana dlouhodobě vlastně ukazuje, že o velkou válku nestojí. Naopak byla zapojena do intenzivního vyjednávání s Američany o íránském jaderném programu a dlouhodobě deklaruje svoji ochotu se nějak domluvit. Ale nyní to asi nebude z politických důvodů možné.
