Od začátku konfliktu na Ukrajině uplynulo tři čtvrtě roku a z původně třídenní speciální operace se stala regulérní válka s koncem v nedohlednu. „Je otázka, jestli to Vladimir Putin skutečně vidí jako prohru a pokud ano, tak rozhodně ne jako prohru svou, ale generálů, kteří ho zklamali a nesplnili jeho příkazy,“ říká bývalý vojenský psychiatr Jan Vevera.

Osobnost Plus Praha 17:14 24. listopadu 2022 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

„Putin sice tuto operaci plánoval, ale jeho generálové ji provedli špatně. Podváděli ho a nedostatečně financovali armádu ze zdrojů, které on jim ve své prozíravosti včas přidělil. Nepochybuji, že se na to dívá tak, že Rusové mají velké štěstí, že je Putin na svém místě a že na to dohlédne,“ dodává.

„Nepochybuji ani o tom, že si Putin nemyslí, že prohrává, ale že hrdinsky vzdoruje agresi celého světa. Naopak bych nebyl překvapen, kdyby si myslel, že výsledek, když uvážíme, že bojuje proti celému světu, vůbec není prohra, ale vítězství. Tak to také asi bude i prodávat,“ uvažuje přednosta Psychiatrické kliniky Fakultní nemocnice Plzeň.

Vevera také tvrdí, že se osobnost dospělého člověka mění jen mimořádně. „Základy naší osobnosti jsou nejméně z poloviny dané geneticky – jsou to spíš ty rysy temperamentu,“ tvrdí. Charakterové rysy jsou osvojené výchovou. Myslíme si, že nás nejvíc formují časné zážitky z dětství.

„Zajímavé je, že všichni máme tendence nadhodnocovat vliv rodičů a podhodnocovat vliv okolí – ale vědecké studie ukazují, že větší vliv na formování naší osobnosti má ta parta na ulici,“ vysvětluje.

25:37

Pro přežití v zajetí je třeba mít kontrolu nad vším, co je možné, říká psychiatr Vevera

Číst článek

Základem ke změně je pak podle psychiatra přiznání si viny. „Přiznám si, že něco dělám špatně, a nemusí jít jen o vinu. Odtud jsou psychologická hesla, podle kterých je krize šance a která ale nemají rádi sociologové. Ale my psychiatři a psychologové, kteří s těmi lidmi musíme pracovat, se snažíme vidět nějakou šanci, a to v tom, že můžeme změnit nějaké naučené vzorce chování, ale k tomu si musíme přiznat, že něco děláme špatně,“ říká Vevera. 

Nesoulad v poznání

Psychiatr upozorňuje na další rys Putinovy povahy. Vlivem takzvané kognitivní disonance nevidí nesoulad v poznání.

„Máte nějaké své přesvědčení a fakta jsou proti. Zralý mechanismus pak je, že si to připustíte. Nezralý znamená, že buď kvůli své hlouposti, nebo extrémnímu narcismu nepřiznáte, že jste tu chybu udělali. S tím se pak musíte vyrovnávat,“ vysvětluje.

Vlivem kognitivní disonance Putin nesoulad nevidí. Vysvětluje si to tak, že nenapadl Ukrajinu, ale brání Rusko před agresí Západu. Podle Vevery je projekce jeden z dalších mechanismů zvládání nepříjemných situací. To, co člověku vadí na sobě, vidí na ostatních. Psychiatr si myslí, že je tento jev pro Rusko typický.

„Rusko je agresivní země, která expanduje, stále někoho napadá, ale ve skutečnosti tvrdí, že je všichni ostatní chtějí napadnout. Toto vidím jako velký mechanismus projekce,“ říká.

S názorem Michaela Žantovského, který na Plusu říkal, že je Putin paranoik trpící bludy, psychiatr nesouhlasí. „To nejsou bludy, ale mechanismy jsou projekce. Projektuje své obavy do ostatních. Je to opět kognitivní disonance,“ uzavírá Vevera.

Celý rozhovor Barbory Tachecí a Jana Vevery najdete v audiozáznamu.

Barbora Tachecí, lup Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít