V podstatě už je vyloučené jasné vítězství kterékoli ze stran, říká odborník na bezpečnostní politiku
Následující dny zřejmě budou v ukrajinsko-ruské válce kritické, protože ruský vůdce Vladimir Putin chce mít ukončenou operaci do několika dnů. Kromě zmiňovaných měst Cherson, Charkov nebo Kyjev je teď už v úplném obležení i přístav Mariupol. „Obklíčení Kyjeva bude velmi obtížné,“ upozorňuje Vojtěch Bahenský z Katedry mezinárodních vztahů a Katedry bezpečnostních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
Jak vážně brát prohlášení ruského ministerstva obrany, že ruská armáda obsadila Cherson? Protože už jsme v předchozích dnech zaznamenali, že třeba vtrhli do Charkova, ale byla to jenom malá skupinka, která byla později zničena.
Myslím si, že těch důkazů o tom, že získali skutečně minimálně dočasně nějakou kontrolu nad Chersonem, je více, takže bych tomu věřil malinko více. Jakkoliv je potřeba teď brát s rezervou informace, které máme z místa.
Poslechněte si rozhovor s Vojtěchem Bahenským z Katedry mezinárodních vztahů a katedry bezpečnostních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy
Server BBC uvádí, že pokud by tedy Cherson skutečně padl, jednalo by se o největší Moskvou dobyté město od počátku ruského vpádu na Ukrajinu. Jak důležité je symbolicky, ale i strategicky?
Primárně je důležitý most, který se ve městě nachází, který je přes Dněpr. To znamená, že obsazení města by znamenalo, že ruská armáda bude disponovat předmostím na západní straně Dněpru.
Těžké boje se vedou o Charkov, tedy o druhé největší ukrajinské město. Ruští vojáci prý vyhodili do povětří trafostanice, což způsobilo problémy v dodávkách elektrické energie a vody. Útočili prý i na budovy charkovské oblastní správy nebo rezidenční oblasti. Co to vypovídá o ruských záměrech – ta města obklíčit, ostřelovat a vlastně i vyhladovět, nechat obyvatele mrznout, dokud se nevzdají?
Nerad bych přeceňoval to, co zatím víme. Nicméně z mého pohledu v tuto chvíli v konfliktu už je podstatě vyloučené jasné vítězství kterékoliv ze stran. Takže nyní jde o to získat co nejlepší pozici pro vyjednávání. Z mého pohledu se Rusko bude snažit působit na Ukrajině škody a ovládnout co nejvíce ukrajinského území, aby mělo co nejlepší pozici pro vyjednávání s ukrajinským režimem.
Lavrov: Třetí světová válka by byla jaderná a zničující. Aktivace jaderných sil byla reakce na postup Západu
Číst článek
Kyjev zatím není, jak jsme slyšeli, obklíčen, ale blíží se k němu údajně obrovská kolona armádních vozidel. Blíží se s problémy – zpravodajské zdroje mluví o tom, že jim došlo palivo, že nemají jídlo. Někteří rekruti prý dokonce sami dělají díry do aut, protože nechtějí bojovat. Jak pravděpodobné je, že útočící armáda nakonec tyto potíže překoná a dostane se do cíle?
V tuto chvíli prostě nemáme dostatek informací. Spousta věcí, které víme, to znamená nedostatek potravin, paliva, jsou hlavně zkratkovité a extrémně špatně se nám odhaduje, jestli je to signál nějakého systémového problému, který bude obtížný odstranit, nebo to jsou nějaké konkrétní místní problémy. Obecně si myslím, že minimálně ještě v následujících dnech, byť to ruskou armádu může zpomalit, tak bude schopná problémy překonat.
Odkud mohou brát podporu obránci Kyjeva a dalších měst? Mohou ještě doufat v nějaké posily z jiných částí země?
My v tuto chvíli absolutně neznáme dislokace ukrajinských sil. To znamená, že na to v podstatě neumím odpovědět. Nicméně myslím, že dokud je Kyjev nyní obklíčen, možná i potom, protože obklíčení Kyjeva bude velmi obtížné vzhledem k tomu, jak velké je to město, tak budou existovat cesty, jakými se bude dostávat obránců pomoc.
Západ včetně Česka posílá na místo zbraně. Mohou ještě pomoct ukrajinské obraně?
Rozhodně, ale musíme uvažovat o tom, jak dlouhý konflikt ještě bude. Jsem obecně skeptický k tomu, že by skončil během několika dnů. Myslím, že se bavíme spíš o nižším řádu týdnů, než bude nalezeno nějaké řešení. V takovém horizontu ty zbraně mohou mít dopad.
‚Za podíl na ruské invazi.‘ Evropská unie se shodla na sankcích proti Bělorusku, míří na export i armádu
Číst článek
Máme rovněž zprávy o dobrovolnících ze západních zemí, často veteránů. Britové posílají asi 150 výsadkářů, Japonci desítky lidí. Také Češi a další se chtějí zapojit. Do kdy musí podle vás přijet, aby mohli ještě do války zasáhnout a jaká může být jejich role?
Do kdy musí přijet, opět závisí na tom, jak dlouho bude válka ještě trvat a jejich role, obávám se, bude spíš symbolická. Mluvíme o konfliktu, kde jsou ve zbrani statisíce lidí na obou stranách. To znamená, že stovky, či dokonce i nižší tisíce, byť zkušených profesionální vojáků, si myslím, že nezpůsobí zásadní změnu rozložení sil v konfliktu.
Podle jednoho z nejmenovaných amerických činitelů Moskva použila asi 80 procent vojáků, které v týdnech před invazí shromáždila u hranic. Teď ovšem slyšíme, že ukrajinská vojenská rozvědka zaznamenala pohyb velkého počtu běloruských jednotek k hranici s Ukrajinou. Kdyby se toto potvrdilo, tedy zapojení běloruských vojáků přímo do konfliktu, mělo by to podstatný vliv na vývoj střetu?
Stávající signály mohou vypovídat o dvou věcech. Buď že se jedná o nějakou hrozbu, čímž se snaží donutit Ukrajince odpoutat část sil, které by mohli použít pro obranu proti ruskému útoku, na obranu proti potenciálnímu běloruskému útoku. Nebo je alternativa to, že by běloruští vojáci mohli být nasazeni – pak jedna z logických cest by byla, že by se pokusila běloruská armáda odříznout východ země od západu a zastavit tak přísun západní pomoci. Ale myslím, že v tuto chvíli zatím ještě příliš brzo na to zjistit, která z těch variant by to byla.
