Prigožin získal dohodou s Moskvou život, Putin čas na výměnu plínek, hodnotí generál v záloze Macko
Rusko je nepředvídatelnou globální hrozbou pro celý svět, říká po pokusu o vzpouru generálporučík v záloze Pavel Macko, bývalý nejvýše postavený zástupce Slovenska ve strukturách NATO. V rozhovoru pro Radiožurnál mluví také o dohodě mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem a šéfem wagnerovců Jevgenijem Prigožinem, který uprchl do Běloruska.
Představitelé Severoatlantické aliance v pondělí jednají ve Vilniusu o přípravě červencového summitu NATO. Generální tajemník Jens Stoltenberg označil Prigožinův pokus o vojenskou vzpouru za vnitřní záležitost Ruska. Přesto, jak vážnou výzvu představuje pro alianční spojence to, co se předevčírem odehrálo na jihu Ruska a na trase mezi Rostovem na Donu a Moskvou?
V celkovém kontextu je to velmi vážná výzva. Rusko bylo bezpečnostní výzvou pro Alianci od roku 2008. Rozhodně však od roku 2014, kdy anektovalo Krym a vyprovokovalo takzvané povstání na východě Ukrajiny. Od 24. února minulého roku je Rusko ne výzvou, ale vojenskou hrozbou.
Poslechněte si rozhovor s generálporučíkem v záloze Pavlem Mackem, bývalým nejvýše postaveným zástupcem Slovenska ve strukturách NATO
A od této soboty 24. 6. 2023 se Rusko stává vysoce nepředvídatelnou globální hrozbou pro NATO i celý svět. Je to dané tím, že Rusko je jaderná mocnost s více než 6000 jadernými hlavicemi bez standardních struktur, respektive s deficitem standardních struktur.
Politický režim v Rusku nestojí na pevných institucionálně politických základech. V podstatě je postaven na oligarchicko klanovém uspořádání. A toto všechno vytváří nebezpečný mix, neboť jsme svědky toho, že vnitřní boje mohou krajně destabilizovat jaderný stát, v podstatě stát s největším množstvím jaderných hlavic a s velkým vojenským potenciálem, který může být i nekontrolovatelný nebo nebezpečný. A to je něco, co nás musí zajímat.
Co události z pátku a soboty ukazují Alianci o akceschopnosti ruské armády a o tom, jak fungují ruské bezpečnostní síly včetně tajných služeb?
Nevyvozoval bych dalekosáhlé závěry na základě toho, co se událo tuto sobotu. Asi největší chybou by bylo podceňovat Rusko a jeho zpravodajské složky, navzdory obrovskému amatérismu a obrovským chybám, kterých se dopouštějí poslední rok a půl. Přece jen má své kapacity, zejména plánovaní akcí dopředu, protože tady jsme viděli schopnost nebo neschopnost reakce na vývoj situace.
Šedivý: Rusové mají obrovské problémy s velením. Jinak by se nestalo, že jim Prigožin sestřelí vrtulníky
Číst článek
Prigožinův případ je atypický, protože byl jeden z nich, jeden z té mocenské věrchušky (elity – pozn. red.), měl důvěru, bojoval. To znamená, že nebyl vnímán jako a priori někdo nepřátelsky naladěný proti režimu. A navíc Prigožin má i určité sympatie ve vícero složkách. Jeho problémem bylo, že zřejmě očekával, že mu přijde podpora, kterou cítil, ale nakonec se ta situace vyostřila jinak.
Většina převratů na světě skončí neúspěšně. Tohle byl jeden z nich. Je tam kritický čas, který je potřeba na to, aby převrat nabral spád. Prigožinovi se to nepodařilo, a tím pádem zkrachoval. Ale kdyby všechny služby fungovaly tak, že umí číst z křišťálové koule, tak by k převratům nedocházelo. Ale reálně se to děje.
Pokud by se Prigožin opravdu přesunul do Běloruska, a to s větším kontingentem wagnerovců, měl by to být podnět pro posílení východního křídla Aliance, jak vyzval třeba litevský prezident?
Samozřejmě ano. Ale podnět na posílení východního křídla Aliance je už samotná agrese z 24. února. Proto Švédsko a Finsko požádaly o vstup do NATO. Proto jsme začali přehodnocovat naše obranné plány.
Putin nejedná pod tlakem, Šojgua teď neodvolá. Změny v armádě jsou ale nevyhnutelné, říká analytik
Číst článek
Jsem jeden ze signatářů mezinárodní expertní skupiny, která vyzývá představitele Aliance, aby se vážně zabývali těmito otázkami. Naše doporučení je celé východní křídlo, ale i celou Alianci výrazně posílit, třeba urychleně dokončit modernizaci sil v tomto regionu a uvažovat o předsunuté obraně, to znamená větší přítomnosti aliančních sil v prostoru, a podpoře mobility infrastruktury, abychom uměli reagovat na rychle vzniklou krizi.
Toto je jednoznačně systémovější opatření a nemusí souviset přímo s Prigožinem. V každém případě Aliance musí vnímat to, že Rusko je dlouhodobě bezpečnostní hrozbou. Bude možná i celé desetiletí a my se na to musíme připravit. Musíme změnit naše postavení, naši pozici.
Německý ministr obrany dopoledne při návštěvě Vilniusu řekl, že Německo chce do Litvy natrvalo poslat asi 4000 vojáků. Dá se očekávat podobný krok od dalších států a další posilování i v sousedních státech, nejenom v Litvě?
To je přesně to, co jsem zmiňoval. To, k čemu jsme vyzývali, že to bude chtít předsunutou obranu, aby byla jasná garance nejen politické vazby, protože malá předsunutá přítomnost je spíše politickým signálem, ale i reálné kapacity začít okamžitě obranné operace proti jakýmkoli provokacím, které by mohly být přes proxy hráče jako Prigožin, který oficiálně není součástí ruské armády, ale reálně vždy plnil přání ruského státu, i v zahraničí. A přitom si vydělával peníze pro sebe.
Takže jednoznačně ano a myslím, že i ostatní země k tomu přistoupí. Nicméně závisí to i na hostitelských zemích a na těch donorských, které poskytnou tyto síly.
Prigožin v Bělorusku
Jak velkým reálným rizikem pro Ukrajinu může být to, pokud Prigožin a jeho jednotky budou v Bělorusku? Hrozí, že by odtamtud zaútočily na Ukrajinu, třeba na Kyjev?
Vyloučit se to nedá, ale nemyslím si, že tam budou všechny Prigožinovy jednotky. Protože celý problém, který eskaloval až do vzpoury, byl právě v tom, že Prigožinovy jednotky měly být zařazeny do armády a měly se dostat pod velení armády. To se Prigožinovi nelíbilo, neboť by tím ztratil něco jako zlatou akcii v mocenských hrách.
Rusko je velmi komplikovaná země, takže vyloučit se to nedá, ale je to málo pravděpodobné. Nemluvě o tom, že z tohoto prostoru je tam těžký terén. To už si Rusové jednou vyzkoušeli. A Ukrajinci tentokrát nespí. Pozorně to sledují a mají tam teritoriální vojska i aktivní obranná opatření.
Poničené domy, rozbité silnice. Rusko sčítá materiální škody po Prigožinově vzpouře
Číst článek
Můžeme se jenom dohadovat, na základě jaké dohody Prigožin v sobotu zavelel k ústupu svých jednotek, které předtím kráčely směrem k Moskvě. Myslíte si, že důsledkem a součástí té dohody mohou být i nějaké personální změny ve velení ruské armády, byť k nim třeba nedojde bezprostředně v nejbližších hodinách?
Přesně to mě napadlo, že okamžité změny nenastanou, neboť tím by Putin projevil příliš velkou slabost. Ale v delším horizontu se nedají vyloučit. Putin si musí najít dostatečně věrné náhradníky za Šojgua a Gerasimova. Ti jsou opravdu nepoužitelní. I proto Prigožin tak rychle postupoval.
Ale k samotné podstatě dohody. Každá dohoda je možná, když v ní někdo získá něco pro sebe. Prigožin díky této dohodě získal život, protože se mu nepodařilo to, co chtěl, a hrozilo, že by musel splnit to, co říkal, že bude bojovat na život a na smrt. Putin získal čas, řeknu to pejorativně, na „výměnu plínek“, protože jeho režim se na chvíli zatřásl.
A Lukašenko si našel možnost přežití svého režimu, protože nepokoje v Rusku a destabilizace situace v Rusku by pro Lukašenka znamenala existenční hrozbu. A navíc Lukašenkovi se Wagner ještě může hodit v případě, že by se mu situace vymykala z pod kontroly. Wagner má lidi, kteří dokážou udělat i tu nejšpinavější práci.
Takže de facto všichni tři nakonec dospěli k této dohodě, protože všichni tři bojují o svoje přežití.
