Volební účast v Polsku bude nejspíš nad 70 procent. Vyšší čísla nahrávají Trzaskowskému, říká novinář

V Polsku lidé v neděli rozhodují o nové hlavě státu mezi Rafalem Trzaskowským, kandidátem vládní strany Občanská platforma, a konzervativním kandidátem podpořeným stranou Právo a spravedlnost (PiS) Karolem Nawrockým. „Mobilizace společnosti a volební účast je velká. Číslo nad 73 procent pomůže Trzaskowskému,“ říká v rozhovoru pro Radiožurnál Filip Harzer ze serveru Seznam Zprávy.

Rozhovor Praha/Varšava Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Poláci ve druhém kole volí nového prezidenta

Poláci ve druhém kole volí nového prezidenta | Foto: Kasia Strek | Zdroj: Reuters

Před prvním kolem byl favorit Rafal Trzaskowski, po něm to při sečtení hlasů krajní pravice vypadalo spíš ve prospěch na Karola Nawrockého. Čím to je, že se teď síly zdají vyrovnané?
Dynamika po prvním kole se trochu proměňovala a trošku to hrálo ve prospěch Rafala Trzaskowského, protože on jako by chytil druhý dech, nabral energii. V kampani se stalo několik významných věcí.

Přehrát

00:00 / 00:00

Ke komu se uchýlí fanoušci neúspěšných kandidátů z prvního kola? A jak volební klání ovlivňuje celková účast? Poslechněte si rozhovor s novinářem Seznam Zpráv Filipem Harzerem

Lídr krajní pravice Slawomir Mentzen, který získal přes 14 procent a skončil ve volbách třetí, si oba kandidáty předvolal. A dal jim k podepsání svoji Toruňskou deklaraci, která vyznívá dost ve smyslu proti ukrajinské politice, a možná i proti evropské.

Konzervativní kandidát Karol Nawrocki s podporou Práva a spravedlnosti deklaraci podepsal bez mrknutí oka. Rafal Trzaskowski se s ním přel a nepodepsal ji.

Také se konaly mobilizační pochody Varšavou. A hlavně Karolu Nawrockému ztěžovala kampaň celá řada mediálních informací o jeho komplikované historii a musel se dost bránit.

Měl Trzaskowski výhodu i toho, že jeho strana vládne, jak tvrdili někteří američtí republikánští kongresmani? Podle nich třeba Tuskova vláda zablokovala opozici přístup ke státním subvencím a tedy podle nich výrazně hendikepovala soupeře ve volební kampani.
Takto příkře bych to asi nehodnotil. Trzaskowski měl výhodu díky tomu, že vládní politici z jeho strany Občanská platforma mají snadný přístup do médií, protože vládnou.

Poláci volí prezidenta. Rozhodují mezi liberálem Trzaskowským a konzervativním Nawrockým

Číst článek

Ale takto to bylo i minule, když vládla strana Právo a spravedlnost a obhajoval prezidentský mandát Andrzej Duda. Je to pozice státní televize, která není nezávislá. Její situace se zlepšila oproti éře PiSu, ale to zpravodajství pořád není objektivní tak, jak by mělo být. Ale nedá se to vůbec srovnávat s těmi minulými lety, když kandidoval Andrzej Duda, tam ta státní média byla jednoznačně na jeho straně a bylo to zcela nepokryté.

Nehodnotil bych to ale tak příkře jako američtí konzervativci, kteří veřejně podpořili Karola Nawrockého, Trumpova ministryně vnitřní bezpečnosti dokonce i osobně v polském Řešově tento týden.

Volební účast

A jaká může být volební účast, když si pomůžeme třeba minulými či předminulými volbami? Prý může překročit 70 procent, což by byl rekord.
Všechno nasvědčuje tomu, že bude nad 70 procent. Mobilizace se zdá být velmi vysoká. Svědčí o tom i to, že se na 700 tisíc lidí registrovalo k hlasování v zahraničí, což je rekord. Rekordní počet lidí má taky takovou obdobu voličského průkazu, to je kolem jednoho milionu.

Polarizace společnosti se opět vystupňovala. Bylo to vidět na sociálních sítích i v ulicích. A každé vyšší číslo nahrává spíše Rafalu Trzaskowskému, řekněme třeba nad 73 procent. Čísla pod budou nahrávat spíš Karolu Nawrockému, ale ten výsledek může být opravdu velmi těsný. Nejspíš to bude pod dva procentní body.

Potraty nebo bezpečnost Polska. Jak se kandidáti na polského prezidenta staví k zásadním tématům

Číst článek

Dá se ale věřit tomu, že výsledek bude opravdu takto těsný? Nejsou průzkumy do jisté míry třeba podseknuté na úkor Nawrockého, protože zvláště krajně pravicoví voliči často svoji orientaci tají?
Průzkumy před prvním kolem úplně nevyšly, to je pravda. Může to mít spoustu důvodů, přesně jak říkáte, že se výzkumným agenturám špatně zachycuje nálada voličů třeba na venkově a příznivců Karola Nawrockého.

Ale potom existují také zpřesněné prognózy, které odhadují výsledek velmi těsný i na základě volebního chování v prvním kole a součtu kandidátů krajní pravice a nějaké pravděpodobnosti a dalších zpřesnění.

Jak budou výsledky vypadat, uvidíme až v noci z dneška na zítřek (z neděle na pondělí), možná až nad ránem v pondělí. Odhadovat se to nedá úplně přesně, protože na to má vliv i momentální emoce, může na to mít vliv nakonec i počasí. Protože jestli výsledek bude skutečně tak těsný, tak to může ovlivnit i to.

Lidový, čestný kandidát s cejchem podvodu a kuplířství. Nawrockému kauzy u fanoušků neškodí

Číst článek

A jak se podle odborníků zachovají voliči neúspěšných kandidátů z prvního kola, což by mohlo být velmi důležité?
Například Grzegorz Braun, který dostal překvapivě v první kole přes šest procent, nakonec otevřeně podpořil Karola Nawrockého. Vzkázal svým voličům, ať ho jdou volit navzdory všem jeho kauzám a podezřelým kontaktům, které Karol Nawrocki má.

Kandidát krajní pravice Slawomir Mentzen, který dostal přes 14 procent, tak se spíše přikláněl ke Karolu Nawrockému, ale žádného z kandidátů veřejně nepodpořil. Voliči krajní pravice budou důležití pro výsledek druhého kola, ale nedá se automaticky předpokládat, že všichni budou volit Karola Nawrockého, i když většina zřejmě ano. 

A co se týče voličů levicových stran, tak tam to taky není úplně stoprocentní, že se přikloní k Rafalu Trzaskowskému, ale pravděpodobnost je tam samozřejmě vyšší.

Tomáš Pavlíček, epo Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme