Potraty nebo bezpečnost Polska. Jak se kandidáti na polského prezidenta staví k zásadním tématům
Ve druhém kole prezidentských voleb si Poláci vyberou, zda přijde změna a vláda prosadí nové zákony, nebo jestli bude vše při starém a prezident bude reformy nadále vetovat. Kandidáti, kteří proti sobě v neděli stanou, se na většině témat neshodnou, odlišně přistupují i ke způsobu, jakým získávají voliče, kteří jim v prvním kole svůj hlas nedali.
Do druhého kola prezidentských voleb postoupili kandidáti dvou největších politických stran v Polsku – Občanské platformy (PO) a Práva a spravedlnosti (PiS). Výhru v prvním kole si připsal Rafal Trzaskowski z Občanské platformy, druhého Karola Nawrockého za Právo a spravedlnost ale nedělila ani dvě procenta. Druhé kolo proběhne v neděli.
Umělé přerušení těhotenství
Jedním z velkých témat Polska je umělé přerušení těhotenství, které předchozí vláda strany PiS v roce 2020 zakázala. Polský zákon, který povoluje provedení potratů jen v případě znásilnění, incestu a ohrožení života matky, je jeden z nejpřísnějších v Evropě. Současná vláda Občanské platformy před sněmovními volbami slibovala, že zákon změní do sta dní po volbách. Ani po roce a půl k tomu ale nedošlo, protože zákon vždy vetoval prezident Andrzej Duda.
Výsledky voleb proto ukážou, jakým směrem se budou potratové zákony vyvíjet. V případě zvolení Rafala Trzaskowského z Občanské platformy budou opět povoleny, dostupné bez předpisu by měly být i léky zabraňující početí. V opačném případě bude Karol Nawrocki kandidující za PiS pokračovat v tom, co dělal Duda, a navrhovaný zákon nepodpoří.
Postoj k LGBTQ+
Kandidáty ještě před pár měsíci výrazně rozděloval postoj k sexuálním menšinám. Rafal Trzaskowski se jako starosta Varšavy zapsal jako podporovatel LGBTQ+, přezdívalo se mu i „duhový Rafal“. Postupně se z jeho předvolebních promluv ale podpora sexuálních menšin vytrácí, píše polský deník Warszawa Wyborcza. Nawrocki naopak zastává konzervativní hodnoty a chce návrat k „normalitě“ a hodnotám, se kterými vyrostl.
Evropská unie
Kandidáti se dělí i v otázce Evropské unie. Přestože ani jeden z nich není pro vystoupení ze společenství, Trzaskowski je spolupráci víc nakloněný a chce, aby se Polsko aktivně podílelo na tvoření evropské politiky. Nawrocki vystupuje proti Green Dealu jako jedné z klíčových politik EU, nechce ani přijímat jednotnou měnu. Evropská unie navíc opakovaně kritizovala stranu Právo a spravedlnost, za kterou Nawrocki kandiduje, že prosazuje soudní reformy, které jsou v rozporu se zákony EU.
V případě výhry Nawrockého se pravděpodobně nic nezmění – Polsko i nadále ponechá v platnosti soudní reformy, které podle kritiků omezují nezávislost soudů. Trzaskowski a vláda Občanské platformy ale navrhuje změny. Podobně by Nawrocki mohl uplatňovat své veto i na další proevropské zákony.
Bezpečnost a Ukrajina
Jedním z témat, na kterém se oba kandidáti shodnou, je potřeba posílit obranu země. Panuje také shoda na tom, že je potřeba pomáhat Ukrajině, včetně zasílání vojenské techniky. Jasným agresorem je pro oba kandidáty Rusko.
Snaha zaujmout voliče krajně pravicových stran
Do voleb mohou zásadně promluvit i voliči krajně pravicových kandidátů, kteří se do druhého kola neprobojovali, ale obsadili třetí a čtvrté místo a společně získali kolem 20 procent všech hlasů. Trzaskowski i Nawrocki se je proto snaží oslovit a oba přijali pozvání Slawomira Mentzena, třetího nejúspěšnějšího kandidáta se ziskem 14,81 procenta hlasů v prvním kole, do oddělené debaty na youtube.
Mentzen ze strany Konfederacje po nich výměnou za svou podporu chtěl, aby podepsali osm politických slibů shodných s politikou jeho strany. Chtěl například, aby deklarovali, že nepodpoří přístup Ukrajiny do NATO nebo že neomezí přístup Poláků ke zbraním.
To, že Nawrocki všechny podmínky podepsal, odsoudili někteří politici Konfederacje, kterým vadila jeho rychlá kritika poslanců PiS, která ho do boje o prezidentské křeslo poslala. Ve vystoupení podle kritiky působil víc jako zástupce jejich strany než představitel PiS. Premiér Donald Tusk označil jednání Nawrockého za akt zrady, píše Financial Times.
Mentzen se nakonec k žádnému z kandidátů nepřiklonil a ve středu svým voličům vzkázal, aby hlasovali podle svého svědomí, píše stanice TVN24.
