Poláci volí prezidenta. Rozhodují mezi liberálem Trzaskowským a konzervativním Nawrockým
Polsko v neděli v rozhodujícím druhém kole prezidentských voleb zvolí nástupce Andrzeje Dudy, spojence opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS), jehož druhý a poslední pětiletý mandát skončí v srpnu. Voličky a voliči se rozhodují mezi liberálním varšavským primátorem Rafalem Trzaskowským z Občanské koalice premiéra Donalda Tuska a konzervativním historikem Karolem Nawrockým podporovaným PiS.
Volební místnosti se otevřely v 07.00 SELČ a uzavřou ve 21.00 SELČ. Hlavní televizní stanice vzápětí zveřejní odhady výsledků, tzv. exit poll. Konečné výsledky se očekávají v pondělí.
Na výsledku souboje u hlasovacích uren do značné míry závisí, zda současná proevropská vláda bude schopna uskutečnit svůj program. Polsko je sice parlamentní republika, ale prezident má důležité pravomoci, včetně práva veta, které současná vládní koalice není s to přehlasovat.
Migrace je snadný cíl, dá se za ni leccos schovat. I ve volbách má roli, říká polská humanitární pracovnice
Číst článek
Ve hře je i politická stabilita v zemi, která má důležitou pozici v Evropské unii a na východním křídle NATO v situaci, kdy Rusko vede čtvrtým rokem válku proti Ukrajině. Polsko je sousedem Ukrajiny i má společnou hranici s ruskou nejzápadnější výspou, Kaliningradskou oblastí.
Výsledek je těžké předvídat. Trzaskowski v prvním kole vyhrál s podporou 31,4 procenta hlasů, ale jen těsně, když Nawrocki získal 29,5 procenta hlasů. Průzkumy naznačují, že nedělní výsledek bude opět těsný.
Rozhodující témata
O tom, kdo obsadí nejvyšší úřad, mohou rozhodnout krajně pravicoví voliči, kteří tvořili až pětinu voličů v prvním kole, psal server iROZHLAS.cz. Pro liberálního kandidáta Trzaskowského to podle redaktora polského rádia Tok FM Jakuba Medka představuje hlavní problém.
„Pokud se Trzaskowski začne výrazně ucházet o hlasy pravice, tak se mu může stát, že se část liberálních voličů nepodvolí vydírání ve stylu ‚musíte mě podpořit, jinak vyhraje Nawrocki‘ a prostě k volbám nepůjdou,“ řekl.
Kdo chce být polským prezidentem? Kandidáty rozděluje postoj k potratům i zahraničním otázkám
Číst článek
Jedním z velkých témat Polska a polských voleb je také umělé přerušení těhotenství, které předchozí vláda strany PiS v roce 2020 zakázala, jak psal iROZHLAS.cz. Současná vláda Občanské platformy před sněmovními volbami slibovala, že zákon změní do sta dní po volbách. Ani po roce a půl k tomu ale nedošlo, protože zákon vždy vetoval prezident Andrzej Duda.
Výsledky voleb proto ukážou, jakým směrem se budou potratové zákony vyvíjet. V případě zvolení Rafala Trzaskowského z Občanské platformy budou opět povoleny, dostupné bez předpisu by měly být i léky zabraňující početí. V opačném případě bude Karol Nawrocki kandidující za PiS pokračovat v tom, co dělal Duda, a navrhovaný zákon nepodpoří.
Rozdíl mezi kandidáty dlouho ukazoval i přístup k LGBT+ komunitě nebo právě přístup k Evropské unie, kdy Trzaskowski je více ochoten spolupracovat s Bruselem.
