Ve Washingtonu otevřeli Muzeum Bible. Některé exponáty museli vrátit, šlo o pašované zboží
Přemýšleli jste někdy o tom, jak moc se figurky v betlémech, které si před Vánoci stavíme na náměstích, liší od skutečnosti? Ve Spojených státech zkusili starověký každodenní život na Blízkém východě zrekonstruovat. Jde ale jen o jednu z mnoha expozic velkolepě pojatého Muzea Bible za půl miliardy dolarů, které letos na podzim otevřelo kousek od Bílého domu ve Washingtonu.
Naomi je včerejší. Žije v Ježíšově době v Nazaretu a zrovna ve svém stavení ukazuje cizincům, jak vaří, jak peče chleba, a vypráví, že pro ryby to má ke Galilejskému moři celý den cesty. Tedy minimálně to tahle dáma oblečená v dobových šatech a obklopená do detailu propracovanými kulisami umí skvěle předstírat. Ostatně, má to v popisu práce.
„Je štěstí, že ve Washingtonu máme hodně lidí, co o tuhle pozici měli zájem. Díky nim jsme schopní co nejvěrněji přenášet lidi z 21. století do kontextu života v prvním století, což je podle mě důležité k pochopení biblických textů. Lidé i společnost tehdy měli své vlastní zájmy a potíže. I když je pravda, že v mnoha ohledech byly dost podobné – ať se to týká třeba frustrace z těch, kteří jsou u moci, nebo toho, že i tehdy byla společnost rozdělená podle bohatství na ty, co mají, a ty, co nemají,“ říká pro Český rozhlas Seth Pollinger, manažer Muzea Bible odpovědný za obsah výstav.
Najdeme tu třeba velkou knihovnu s biblemi ve víc než dvou tisících jazykových mutací, do kterých byla nejprodávanější kniha dějin přeložena. A vedle toho působí impozantně regály se stovkami žlutých prázdných knih. Ty symbolizují jazyky, co na svůj překlad bible stále čekají.
Největší hodnota
Seth Pollinger říká, že se nedá jednoduše určit, který ze stálých nebo vypůjčených předmětů má největší hodnotu. Je to citlivé téma, protože muzeum vystavuje třeba i víc než tisíc let staré bible nebo archeologicky cenné předměty z Blízkého východu, a některé další muselo ještě před otevřením vrátit, protože se zjistilo, že šlo o pašované zboží. Hlavní investor Muzea Bible za to zaplatil pokutu tři miliony dolarů.
„Jak jsme poznali my – a myslím, že i celý muzejní průmysl – minulost vystavených předmětů je důležitá. Snažíme se zkoumat, co nejlíp to jde, jakýma rukama na své cestě sem do muzea prošly. V řadě případů se to nedaří stoprocentně, jindy se zase zjistí, že průvodní dokumenty jsou nevěrohodné,“ komentuje Seth Pollinger kontroverzi, která provázela nedávné otevření největšího soukromého muzea v americkém hlavním městě, kam je stejně jako do těch státních vstup zdarma a příspěvek 15 dolarů jen dobrovolný.
