‚Začátek neonacistického převratu.‘ Ruská poslankyně chce zakázat případné bourání Leninova mauzolea
Poslankyně za ruské komunisty předložila parlamentu návrh zákona, který by zakázal případné zbourání mauzolea s nabalzamovaným tělem vůdce bolševické revoluce a zakladatele Sovětského svazu Vladimira Iljiče Lenina na Rudém náměstí u Kremlu v centru Moskvy. Informoval o tom server Meduza s odvoláním na databázi Státní dumy, dolní komory ruského parlamentu.
„Příklad Ukrajiny ukazuje, že likvidace Leninových pomníků je začátkem neonacistického převratu a otevřené rusofobie (nenávisti k Rusům a Rusku),“ uvedla poslankyně Anželika Glazkovová, která návrh předložila.
Město Oš v Kyrgyzstánu demontovalo největší sochu Lenina ve Střední Asii. Měřila přes 20 metrů
Číst článek
Součástí předlohy je seznam objektů spjatých s Leninovou památkou, které mají být ochráněny před jakýmikoli zásahy. Seznam sahá od moskevského mauzolea přes různé památníky, pomníky a pamětní desky, názvy ulic a náměstí až po muzea a „vesmírné objekty“.
V odůvodnění návrhu se praví, že očerňování Leninovy památky využívají nikoli přátelské státy a protiruské politické síly k pomlouvání Ruské federace jako nástupce Sovětského svazu.
Přitom podle průzkumů více než polovina ruských občanů stabilně dlouhá léta vyjadřuje pozitivní postoj k Leninovi a výsledkům jeho státnické činnosti.
Meduza připomněla, že na víkendovém sněmu ruští komunisté přijali rezoluci, ve které jako chybu odsoudili tajný projev sovětského vůdce Nikity Chruščova s odhalením zločinů svého předchůdce diktátora Josifa Stalina.
V mauzoleu postaveném z červeného a černého kamene se nachází nabalzamované Leninovo tělo. Stojí ve stínu Kremlu od roku 1930 a od rozpadu Sovětského svazu před více než 30 lety zůstává turistickou atrakcí.
Atentát z 1. září 1973
Mauzoleum se opakovaně stávalo terčem útoků. Nejkrvavější byl sebevražedný atentát z 1. září 1973, podniknutý na zahájení školního roku, kdy bylo mauzoleum plné školáků.
Muž, který zůstává dodnes neznámý, odpálil výbušninu skrytou pod oděvem. O život kromě atentátníka přišli další dva lidé – manželé z Astrachaně, kteří šli za ním.
Pachatel byl v ‚neadekvátním stavu‘. Neznámý muž v Rusku urazil hlavu ze Stalinova pomníku
Číst článek
Pět osob, včetně čtyř školáků, utrpělo zranění. Mumie za neprůstřelným sklem vyvázla nepoškozena. Z teroristy zbyla ruka a kus hlavy. Vyšetřování brzy skončilo ve slepé uličce. O totožnosti a motivech útočníka se dodnes nic neví, napsala na 45. výročí útoku BBC na svém ruskojazyčném webu.
V listopadu 2010 jistý muž po mauzoleu vrhl ruličku toaletního papíru. V lednu 2015 dvě aktivistky umělecké skupiny mauzoleum pokropily svěcenou vodou a křičely: „Vstávej a táhni!“
V červenci 2023 se mauzoleum pokusil podpálit muž ze sibiřské Čity, který zrovna v inkriminovaný den slavil narozeniny. „Nepřiměřeně se chovající muž přišel k Leninově mauzoleu a vrhl po něm láhev se zápalnou směsí. Ke vznícení nedošlo. Strážci zákona výtržníka pohotově zadrželi,“ uvedla tehdy policie.
Je to udivující, ale v jistém smyslu Lenin zůstává důležitou politickou figurou i v současném Rusku, poznamenala při loňském 100. výročí Leninovy smrti Meduza. Ještě docela nedávno i někteří členové „mocenské vertikály“, jako čečenský vůdce Ramzan Kadyrov či exministr kultury Vladimir Medinskij, navrhovali vynést Lenina z mauzolea.
Ale na pozadí války a ideologizace ruské politiky takové řeči umlkly a stát se čím dál více opírá o sovětské praktiky, napsala Meduza. Režim ruského prezidenta Vladimira Putina podle ní už více než dvě desetiletí využívá „leninskou otázku“ pro své cíle.
