Zahraniční noviny o využití DNA v kriminalistice
Izrael a odmítnutí vzniku Palestinského státu, Blair a Schröder - ochránci Evropy, využití vzorků DNA kriminalisty, taková jsou dnešní témata zahraničního tisku.
"Nástupnická válka mezi Arielem Šaronem a Benjaminem Netanjahuem vybuchla jako nebezpečná sopka," napsal dnes izraelský list Haarec. Výslovným odmítnutím budoucího palestinského státu totiž dopomohl ústřední výbor strany Likud izraelskému expremiérovi k jasnému vítězství ve vnitrostranickém mocenském boji s jeho nástupcem Arielem Šaronem. Ústřední výbor Likudu sice nemá pravomoc zbavit stranického šéfa Šarona moci a postavit na jeho místo jestřába Netanjahua jako premiéra. Drtivý souhlas s Netanjahuovou rezolucí odmítající budoucí palestinský stát ale jasně svědčí o posunu sympatií ve prospěch expremiéra. Palestinci vše sledují s obavami, pokračuje list. Předseda palestinské správy Jásir Arafat označil přijatou rezoluci za "zničení dohod z Osla". Podle Palestinců se prý tak ukazuje, že válka Izraele proti Palestincům přece jen není válkou proti terorismu, jak to tvrdí izraelská vláda. Spíše má tato válka posloužit k ospravedlnění pokračování izraelské okupace západního břehu Jordánu a pásma Gazy.
Před pár lety se Blair se Schröderem vydali třetí cestou. Později ale na cestu smíru trhu a státu ztratili chuť - premiér proto, že si díky nedostatku vnitropolitické konkurence může dělat, co se mu zlíbí, a kancléř proto, že pročistil stranu od nebezpečné lafontainovské tradice, napsal německý Frankfurter Allgemeine Zeitung. Teď mají Schröder a Blair, jak se zdá, nový plán, kterému věnují veškerou svou pozornost a kterým chtějí rozhýbat voliče: ochranu Evropy před pravicovým nebezpečím.
Vážně nelze bagatelizovat, dají-li miliony francouzských voličů hlasy pravicovým radikálům, ani když holandský stranický systém postaví na hlavu muž, který je ještě před svou smrtí označen za pravicového populistu. Téma Evropy a důvody popularity protievropských stran si však zaslouží důkladné posouzení, ne takové, které se změní ve vypočítavý průzkum politického smýšlení.
Technologie zjišťování DNA se stala vyjímečně účinným dokazujícím prostředkem. Tak mocným, že Kanadská asociace policejních šéfů lobbovala v parlamentu za rozšíření práva omožňující shromaždování vzorků DNA a jejich využití k dokazování pachatelů trestných činů, napsal kanadský list The Gl
Není zcela nemožné, aby dva lidé měli stejné DNA. Pravděpodobnost, že se tak stane, je však jedna ku několika milionům. Na kanadský parlament tato věda zapůsobila natolik, že v lednu 2000 přijala zákon, podle něhož má být vzorek DNA získán od každého usvědčeného vraha, únosce a pachatelů dalších násilních činů. Pokud by však parlament přiznal zákonu zpětnou účinnost, jak to dnes kanadští policisté žádají, dostal by se do rozporu s ústavou. Podle západní právní vědy by totiž měli být pachatelé souzeni podle práva platného v okamžiku, kdy k trestnému činu dojde.
