V záporožské elektrárně zůstávají Ukrajinci. ‚Rusové nacházejí důvody, proč nás nepustit ven,‘ stěžují si
Ukrajinští technici pracují v Záporožské jaderné elektrárně pod hlavněmi ruských zbraní a čelí obrovskému tlaku, ale zůstávají, aby zajistili, že nenastane katastrofa podobná havárii v Černobylu. Agentuře Reuters to řekl jeden z pracovníků největší atomové elektrárny v Evropě, kterou od března okupuje ruské vojsko a která v poslední době zažila ostřelování, z něhož se navzájem obviňují Moskva a Kyjev.
Mnoho pracovníků zařízení poslalo své rodiny pryč z města Enerhodar, kde se elektrárna nachází. Sami však zůstali, aby zajistili bezpečný provoz zařízení.
4:22
Mám plynový vařič a peřiny, doma mi bude lépe, říká seniorka vracející se na Donbas
Číst článek
„Zaměstnanci chápou, že potřebují dostat své rodiny pryč, ale sami se vracejí. Musejí pracovat kvůli možnosti velké katastrofy, jako byl Černobyl v roce 1986,“ sdělil technik, jenž si nepřál zveřejnit své jméno z obavy před ruskou odvetou.
Těžce ozbrojení ruští vojáci jsou podle něj všude, což je samo o sobě velmi znervózňující. Navíc na vstup do zařízení, kudy chodí do práce zaměstnanci, míří hlavně obrněných transportérů.
„Neustále chodí po areálu se zbraněmi. Je to velmi těžké, když přijdete do závodu a vidíte ty lidi a musíte tam být. Je to mentálně a psychologicky velmi náročné,“ uvedl.
Ruské jednotky někdy pracovníky elektrárny nepustí po konci jejich směny ihned domů, tvrdí. „Nacházejí důvody, proč je (zaměstnance) nepustit ven – ostřelování – nebo si vymýšlejí něco jiného,“ řekl. Ruské ministerstvo obrany na žádost Reuters o komentář bezprostředně neodpovědělo.
Nátlak na zaměstnance
Ukrajinská státní jaderná společnost Enerhoatom, která za normálních podmínek na elektrárnu dohlíží, je přesvědčena, že na pracovníky zařízení je vyvíjen nátlak a že jsou v nebezpečí.
Ukrajina lidi před možností invaze nevarovala záměrně. Vedení země chtělo zabránit panice
Číst článek
Šéf společnosti Petro Kotin na začátku srpna uvedl, že zaměstnanci pracují pod „silným psychickým a fyzickým tlakem“, přičemž si stěžoval na přítomnost Rusů v zařízení.
Jednou z neustálých obav je možnost přerušení elektrického vedení do elektrárny, protože čerpadla, která chladí jádro reaktoru a bazény s vyhořelým palivem, potřebují ke svému provozu elektřinu, uvedl technik. Je tam záložní stanice, která funguje na naftu, ale pracovník elektrárny si není jistý, kolik dieselu v areálu zůstalo.
Přestože v současné době fungují pouze dva ze šesti reaktorů, mají zaměstnanci množství důležité bezpečnostní práce. Čtyři ze šesti reaktorů v současné době nepracují na normální výkon, ale stále vyžadují řádnou údržbu, popsal zaměstnanec elektrárny.
„Personál se vrátil, aby udržoval kontrolu, protože v sázce je bezpečnost Ukrajiny, celého evropského kontinentu a světa,“ dodal technik.
Rusové z výbuchu na Krymské základně viní sabotéry. Nedaleká vesnice musela být evakuována
Číst článek
V Záporožské jaderné elektrárně pracovalo podle Reuters před ruskou invazí na Ukrajinu 11 000 zaměstnanců, současný počet ukrajinské úřady nezveřejňují, vysvětlují to bezpečnostními důvody. Enerhodar měl před válkou více než 50 000 obyvatel.
Starosta města Dmytro Orlov agentuře řekl, že ve městě zůstalo asi 25 000 lidí. Do července město opustilo rovněž zhruba 1000 zaměstnanců elektrárny, uvedl mluvčí Enerhoatomu.
Ukrajina i Rusko prohlásily, že chtějí, aby zařízení navštívili inspektoři Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE), píše Reuters, podle něhož její šéf Rafael Grossi prohlásil, že je připraven takovou misi vést.
Technik je nicméně podle Reuters skeptický, že by návštěva pracovníků MAAE příliš pomohla. „Lidé budou skutečně v bezpečí pouze po naprostém ukončení okupace města, jaderné elektrárny, tepelné elektrárny, Záporožské a Chersonské oblasti a dalších,“ řekl pracovník Záporožské jaderné elektrárny.
