Změny ve vedení izraelské armády
V Izraeli se dnes sejde ke klíčovému jednání nejužší vedení země - takzvaná Rada sedmi. Má rozhodnout o rozšíření operace v Libanonu. Izrael tuto válku sice nemůže prohrát, pověst jedné z nejlepších armád světa ale může utrpět, říkají vojenští analytici.
V předvečer zasedání Rady sedmi proto došlo ve velení armády ke změnám, které signalizují, že měnit se bude i podoba celé operace. Náčelník generálního štábu Dan Haluc pověřil dohledem nad libanonským tažením svého zástupce Mošeho Kaplinského. Komentátoři si to vysvětlují i jako nedůvěru ve schopnosti šéfa severního vojenského okruhu generála Udiho Adama.
Ten se podle některých kritiků dopustil řady chyb: nejprve si nechal unést dva vojáky a pak nedokázal provést bleskovou operaci proti Hizballáhu. Generál Adam ale i nadále zůstává velitelem - podle osvědčené zásady, že za jízdy se koně nepřepřahají.
Jih Libanonu pod tlakem
Libanonské obyvatelstvo na jihu země je pod stále větším tlakem válečných operací v konfliktu mezi Izraelem a militantním šíitským hnutím Hizballáh. Pod nejsilnějším tlakem se ocitly obce Rázíja a Súr-Tyr.
Libanonská vesnice Rázíja utrpěla šok v podobě mrtvých pod troskami domu, který se zřítil po zásahu střelou z bojového letadla. Téměř všechny arabské televize přenášely záběry zoufalých lidí, kteří se snažili ruiny odklidit, aby mohli vyprostit ty, kteří se pod nimi ocitli.
Ve městě Súr-Tyr deset kilometrů od hranic s Izraelem panuje zákaz vycházení. Úřady jej nařídily poté, co izraelské letáčky varovaly, že letadla budou střílet na jakékoli auto pohybující se na jih od řeky Lítaní k hranicím. Důvodem měly být obavy z doplňování raket Hizballáhu.
Konflikt má vliv na ekonomiku
Izraelští ekonomové odhadují, že ekonomické ztráty za 28 dní války už překročily miliardu eur. Pokud se konflikt nebude příliš prodlužovat, hospodářství si podle jejich názoru s válečnými škodami dokáže poradit.
Izraelská ekonomika není na rozdíl od libanonské smrtelně ohrožená. Ekonomové současné ztráty přirovnávají k lehčímu zranění. Přímé náklady na válku dokáže hospodářství unést. Horší je to s náklady nepřímými.
Každodenní ostřelování zcela ochromilo sever Izraele. Podniky stojí, protože v nich nemá kdo pracovat. Zemědělci se na svých polích objevují jen sporadicky - většina raket totiž padá právě do polí.
Ministerstvo školství uvažuje o tom, že žáci a studenti z ostřelovaných oblastí začnou nový školní rok v krytech, nebo v letních táborech ve středním a jižním Izraeli . Život jde dál i ve válečných podmínkách: v Tel Avivu se konala hromadná svatba čtyřiceti párů pocházejících ze severu.
