Vězeňská služba tají, jak velký problém jsou drogy za mřížemi. Nepomohl ani váhavý tlak ministerstva
Vězeňská služba přiznává, že se do tuzemských věznic pašují narkotika. Konkrétní ale být nechce, výsledky testů odpadních vod na drogy se snaží utajit před veřejností, argumentuje při tom taktickými důvody.
Dvojice pražských věznic se zúčastnila výzkumného projektu Čistá voda – zdravé město, v rámci kterého vědci Vodohospodářského ústavu T. G. Masaryka z kanalizačních vod zjišťovali, jaké drogy vězni a případně další osoby v káznicích užívají. Novináři serveru iROZHLAS.cz se výsledky šetření pokusili od vězeňské služby získat již letos v únoru, a to prostřednictvím infozákona. Neúspěšně.
Žádost novinářů podle zákona o svobodném přístupu k informacím, takzvané stošestky, vězeňská služba zamítla. Ministerstvo spravedlnosti ale v odvolání nařídilo rozhodnutí přezkoumat. Vězeňská služba uznává, že novináři na informace právo mají, konkrétní výsledky studie ale i nadále tají.
Podle oficiálních statistik přitom užívání návykových látek za mřížemi není neobvyklé. Drogově závislý je téměř každý třetí trestanec.
Drogy ve vodě
Analýzu odpadních vod si Vězeňská služba vyžádala davkrát. Od Vysoké školy chemicko-technologické v Praze a Výzkumného ústavu vodohospodářského T.G.Masaryka. Výsledky ani jednoho projektu Vězeňská služba sdělit nechce.
Ve výroční zprávě za rok 2019 vězeňská služba odhaduje, že je v české vězeňské populaci zhruba 30 procent problémových uživatelů návykových látek. Tyto počty navíc meziročně narůstají, oproti předešlému roku o 1,8 procenta, tedy o 225 osob. Od roku 2013 drogově závislých vězňů setrvale přibývá. V roce 2019 jich bylo necelých 12,5 tisíce.
Které drogy a v jakém množství vědci v odpadních vodách věznic odhalili, vězeňská služba nechce sdělit, údajně ze „strategických důvodů“. Odvolává se přitom na Koncepci českého vězeňství do roku 2025, podle které chce „drogovou scénu ve věznicích sofistikovaně, a hlavně operativně monitorovat, aby zainteresované složky byly schopny vždy pružně reagovat na její změny“.
Jak velký problém užívání návykových látek za mřížemi je, ale může ilustrovat počet mimořádných událostí, které eviduje Generální ředitelství vězeňské služby. Řadí se mezi ně zneužití drog, ale i alkoholu. V roce 2014 se v českých věznicích stalo 456 takovýchto přestupků, poslední dostupný údaj z roku 2017 hovoří o 1128 hlášených případech.
Z šetření přímo mezi odsouzenými pak vyplývá, že nejčastěji mají zkušenosti s pervitinem nebo marihuanou, v posledních 30 dnech před nástupem do vězení užití pervitinu potvrdilo 22,7 procenta respondentů.
Drogy ve vězení byly a budou
Situace za mřížemi podle některých adiktologů kopíruje celospolečenský vývoj. „Drogy ve věznicích byly, jsou a budou. Ovšem vzhledem k tomu, jak je složená vězeňská populace a jaké je prostředí výkonu trestu odnětí svobody, je podíl uživatelů drog ve vězeňské populaci výrazně vyšší, než je tomu v populaci obecné,“ míní Petr Zeman, vedoucí výzkumné skupiny Institutu pro kriminologii a sociální prevenci, který se problematikou zabývá.
1:59
Pouze pět vězeňských psů umí vyhledávat mobily. Psovodi vězeňské služby ale cvičí další
Číst článek
Jak zdůrazňuje sama vězeňská služba ve svém rozhodnutí ve sporu o informace, odsouzeným je zakázáno vyrábět, přechovávat a konzumovat jakékoliv návykové látky. Užívání drog za mřížemi vnímá jako bezpečnostní riziko.
Závislí trestanci navíc podle adiktologů potřebují adekvátní péči, a to i po propuštění z výkonu trestu.
„Často dochází k recidivě, riziko úmrtí propuštěného problémového uživatele drog na předávkování drogami je v prvních dvou týdnech po propuštění z vězení několikanásobné,“ řekl serveru iROZHLAS.cz Viktor Mravčík, vedoucí Národní monitorovacího střediska pro drogy a závislosti pod úřadem vlády.
Právní ping-pong
Na vyřízení žádosti o informace má úřad zpravidla 15 dní. Pokud nevyhoví, odvolání trvá další měsíc. Ještě do začátku letošního roku pak platilo, že v rámci odvolání nadřízený úřad mohl tomu prvnímu jeho špatné rozhodnutí pouze zrušit a vše vrátit na začátek.
90 procent případů občan vs. stát se vyřeší do 961 dní. Změřili jsme, jak pracuje spravedlnost
Číst článek
Pokud tedy započteme i lhůtu pro nové rozhodnutí, jedním vadným rozhodnutím může úřad zdržet poskytnutí informace o měsíc. Tady platí, že čím horší, tím lepší: na neodůvodněném rozhodnutí se nadřízený úřad nemá o co opřít, a nemůže tedy úřad podřízený tlačit ke správnému rozhodnutí.
S oblíbenou praxí, někdy označovanou jako ping-pong, se pokusila vypořádat justice. Nejvyšší správní soud nejdříve rozhodl, že právě takové opakované rušení je znakem nezákonného postupu úřadu, a proto se žadatel o informace může obrátit na soud rovnou a nemusí nekonečné zdržování trpět. Nově soud přitvrdil a nyní má úřad jen jeden opravný pokus, pak opět může nastoupit soud.
Ani tlak z justice ale situaci o mnoho nezlepšil, protože řízení před přetíženými správními soudy trvá okolo tří let. Paradoxně i sami soudci se zdráhají nařídit, aby úřad nějakou informaci zveřejnil, obvykle tedy jen kauzu vrátí na začátek.
Jak se drogy do vězení dostávájí?
Policii se podařilo odkrýt několik případů, kdy se do věznice drogy dostávaly. Letos v lednu byli obvinění čtyři vězni z pašování drog do věznice na Jičínsku, kterým je v sáčcích na rozpustnou kávu posílali známí. Loni v říjnu případ prodeje drog řešila také Generální inspekce bezpečnostních sborů, a to v Karlovarském kraji. Zaměstnanec věznice na Sokolovsku prodával kokain, hrozí mu až pět let vězení.
Posledním pokusem o nápravu byla poslanecká novela z dílny Pirátů, která je účinná od letošního ledna. Nadřízený úřad může zveřejnění informace rovnou přikázat.
V případě vězeňské služby ale ministerstvo spravedlnosti zatím váhá. „Orgán prvního stupně nadřízenému orgánu vůbec nepředložil žadatelkou požadované informace. Nadřízený orgán tudíž vůbec nemá možnost posoudit, zda je jejich odmítnutí namístě,“ vysvětluje ve svém rozhodnutí ministerstvo, proč zveřejnění informace nenařídilo.
Dále pak uvádí, že vězeňská služba musí vyjasnit, jak by „zveřejnění výsledků testování mohlo vést k vyzrazení postupů a taktiky při odhalování zdrojů návykových látek“. Tato informace v novém rozhodnutí vězeňské služby ale opět chybí.
Celé opětovné rozhodnutí vězeňské služby si můžete přečíst zde:
