Cesta k obstrukcím, nebo zbraň proti stěžovatelům? Ministerstvo připravuje novelu zákona 106
Ministerstvo vnitra se chce vypořádat s chronickými stěžovateli, kteří zavalují úřady zbytečnými žádostmi o informace. Někteří odborníci a organizace ale varují, že návrh novely zákona 106 o svobodném přístupu k informacím může vést k rozsáhlým obstrukcím a omezení práva na informace.
Několik let paralyzoval vesnici Seč na Orlickoústecku chatař, který na obecní úřad naposílal stovky žádostí o informace. Ptal se například na úřední hodiny. V roce 2013 kvůli němu dokonce rezignovalo zastupitelstvo. Novela ministerstva vnitra počítá s tím, že by mohly úřady a další instituce žádost zamítnout, pokud by se domnívaly, že jde o zneužití práva na informace.
Ministerstvo vnitra připravuje novelu zákona o svobodném přístupu k informacím. Názory na ni se ale různí. Více si poslechněte v reportáži Václava Štefana.
„Zejména lze-li dovodit, že cílem žádosti je způsobit nátlak na fyzickou osobu, jíž se týkají požadované informace, nebo nepřiměřenou zátěž povinného subjektu,“ píše se doslovně v návrhu.
Autor původního zákona 106 Oldřich Kužílek z Otevřené společnosti považuje takovou formulaci za příliš širokou a nejasnou. Podle něj jde o návod k rozsáhlým obstrukcím.
„Je mi jasné, že by mnoho úřadů aplikovalo tento postup i na běžné žadatele jenom proto, že jsou aktivnějšími občany. Zneužitím práva by bylo jenom to, že se v souvislosti s dalšími okolnostmi ptám na informace, které se třeba týkají veřejného funkcionáře z hlediska jeho diplomové práce, kompetencí, kvality práce,“ řekl Radiožurnálu Kužílek.
Dvě varianty
Ministerstvo vnitra namítá, že to v ustanovení dostatečně ošetřilo. „Ministerstvo vnitra navrhlo podobu uvedeného ustanovení tak, aby byl co nejmenší prostor k určitému svévolnému výkladu institutu vedoucímu k bezdůvodnému omezování práva na informace,“ vysvětluje mluvčí resortu Ondřej Krátoška.
Vláda chce omezit zákon o svobodném přístupu k informacím. Úřady by měly další páky na zamítání žádostí
Číst článek
Novela má taky přesně určit, kdo musí údaje poskytovat. Nejvyšší správní soud a Ústavní soud k tomu totiž ve svých rozhodnutích přistupovaly rozdílně. Dosavadní pojem veřejné instituce návrh nahrazuje výčtem.
Ministerstvo předložilo dvě varianty. Širší, která zahrnuje obchodní společnosti ovládané státem nebo samosprávami, a užší, kde firmy chybí. Druhou variantu odmítá Rekonstrukce státu, protože vyjímá například pojišťovny nebo městské dopravní podniky.
Až tříměsíční čekání
Rozsudek o utajení platů zčásti napsal advokát úředníků. Neobvyklé, říkají právníci
Číst článek
Výhrady k novince má i Transparency International. „Dává možnost povinnému subjektu vyžádat si od žadatele informaci, za jakým účelem informaci chce. To podle mě hodně převrací princip toho zákona. Tam jsme nikdy nešli do toho, proč tu informaci chceme. Buď jsme na ni měli nárok, nebo neměli,“ vysvětluje právnička uskupení Sylvie Klouboučková.
Kvůli navrhovaným lhůtám by to navíc v praxi mohlo znamenat až tříměsíční čekání na rozhodnutí. Jednou z dalších novinek má být takzvaný informační příkaz. Odvolací orgán by mohl nařídit zveřejnění informace. To považuje Oldřich Kužílek za jedno z pozitiv zákona.
Celkově jsou ale podle něj změny škodlivé. „Pokud by ta novela prošla tak, jak je nyní předložena, považoval bych to za velmi závažný zásah do práva na informace a jeho závažné omezení,“ dodal Kužílek.
Ministerstvo teď vypořádává připomínky k návrhu, kterých se sešlo 366. Vládě by mělo materiál předložit do konce roku.
