Vystoupí Arménie z ruské sféry vlivu? ‚Ztěžuje to ekonomická závislost a polarizace země,‘ říká expert
Ruský obranný pakt by mohl přijít o jednoho člena. „Logickým krokem bude vystoupení z organizace. Možná za měsíc, možná za rok, možná za tři roky,“ vyjádřil se nedávno arménský premiér, protože Arménům nikdo z ostatních členů nepomohl ve válce o Náhorní Karabach. Není ale jisté, že Rusko Arménům příklon na Západ umožní. „Stále tam má silné páky,“ říká pro iROZHLAS.cz politolog Ondřej Ditrych o vojenské a ekonomické dominanci Ruska v regionu.
„Pomalé sbližování se Západem můžeme sledovat jako výsledek série konfliktů s Ázerbájdžánem v posledních letech,“ přibližuje Ditrych z pařížského European Union Institute for Security Studies. Arménie se také od revoluce v roce 2018 více demokratizuje.
Ruská protiváha NATO – Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti – je aktuálně sdružení šesti postsovětských republik: Ruska, Běloruska, Kazachstánu, Kyrgyzstánu, Tádžikistánu a Arménie.
Funguje podobně jako Severoatlantická aliance na principu kolektivní bezpečnosti, kdy by ostatní členové měli přijít na pomoc napadenému státu. OSKB se aktivovala v historii pouze jednou, a to při potlačení protestů v Kazachstánu v lednu 2022.
Ázerbájdžán vězní akademika, který kritizoval režim. Nemá zdravotní péči a ztrácí zrak, říká jeho dcera
Číst článek
O další aktivaci požádala i Arménie v souvislosti s válkou v Náhorním Karabachu v průběhu let 2020 a 2023, ale nikdo z ostatních členů jí na pomoc armádu neposlal.
Arménský předseda vlády Nikol Pašinjan následně 13. června letošního roku v arménském Národním shromáždění uvedl, že jeho země formálně vystoupí z OSKB a obvinil některé členy v čele s Běloruskem z napomáhání Ázerbájdžánu ve 44denní válce o Náhorní Karabach, která se uskutečnila na podzim roku 2020.
„Logickým krokem bude vystoupení z organizace. Rozhodneme se, kdy se to uskuteční, možná za měsíc, možná za tok, možná za tři roky,“ řekl Pašinjan.
Rusko-arménské spojenectví
Rusko bylo podle Ditrycha pro Armény historicky garancí bezpečnosti před silnými sousedy – Tureckem a Ázerbájdžánem. Země také sdílejí kulturní blízkost a Arménie je na Rusku ekonomicky závislá.
Zlom ve vztahu mezi oběma státy nastal v posledních letech, kdy Rusko nepřišlo Arménii na pomoc, ani když Ázerbájdžán ve druhé a třetí válce o Náhorní Karabach zabral kromě Náhorního Karabachu některá území, jež byla přímo součástí Arménie.
„Rusko se vždy stavělo tak, že nechce zasahovat do nároků na území v Náhorním Karabachu, ale podle OSKB mělo jednat, když šlo o region patřící přímo Arménii,“ vysvětluje Ditrych.
Čína se příliš neliší od Ruska. Používá ekonomické nástroje k ovlivňování států, říká analytička z Gruzie
Číst článek
Výsledek posledních konfliktů v Karabachu mezi lety 2020 a 2023 posunul Arménii blíže k Evropě. „Pašinjanova vláda postupuje ve sbližování se Západem velice opatrně. Je tam nepochybná snaha o spolupráci se Západem a vyvázání se z ruského vlivu, ale je to nesmírně složité v důsledku ekonomické závislosti na Rusku a domácí polarizace,“ popisuje Ditrych.
Podotýká, že ale není jisté, kdy a zda se Arménii povede z OSKB opravdu vystoupit. Nicméně už teď se Arméni například neúčastnili společného vojenského cvičení. Rusko, které aktuálně válčí na Ukrajině sice část svých jednotek z Kavkazu muselo stáhnout, ale stále má v Arménii vojenskou posádku.
Není jisté, do jaké míry Rusko Arménii „dovolí“ navazovat bližší styky se Západem. „Přestože je Rusko oslabené, tak má pořád páky, jak případně zatlačit na Arménii, pokud by na stole leželo například vystoupení z Eurasijské hospodářské unie (postsovětská ekonomická organizace - pozn. red.) nebo přihláška do Evropské unie,“ komentuje Ditrych.
Arménie ale podle něj určitě není tak daleko v kontaktech se Západem jako Ukrajina a ani není pro Rusko tak nepostradatelná. Zároveň je arménská společnost rozdělená mezi podporovatele Ruska a Západu a Rusko má tak v regionu stále velký vliv.
Spiknutí a snaha svrhnout gruzínskou vládu? ‚Absurdní iluze,‘ kritizuje vyšetřování úřadů opozice
Číst článek
Nové příležitosti
Ztráta Náhorního Karabachu by ale Arménii mohla kromě porážky přinést i naději na nový start. Vyjádřil se tak ve svém proslovu i arménský premiér v dubnu letošního roku. „Směřujme k reálné Arménii místo té historické,“ vyzval obyvatele, aby mysleli na budoucnost a zajistili si tak mezinárodní garanci nových hranic.
Podle Ditrycha Arménie opravdu pochopila, že se situace z 90. let změnila a snaží se o uzavření mírové smlouvy s Ázerbájdžánem, což by jí pomohlo se i více vyvázat z ruského vlivu. Bohužel se ale nedemokratický režim ázerbájdžánského prezidenta Ilhama Alijeva zatím k tomuto kroku staví odmítavě.
Ázerbájdžán tvrdě potlačuje kritiku svého postoje k Arménii. Například v noci z 21. na 22. srpna zatkl ázerbájdžánského aktivistu, který studoval doktorské studium na Univerzitě Karlově, za kritiku vládní politiky ve vztahu k Arménii, píše kavkazský server Open Caucaus Media.
„Výsledek války o Náhorní Karabach je pro Armény národní tragédie. Dává ale zároveň Arménii možnost vyrůst v suverénní stát, ale zatím se to příliš neprojevuje. Čím více klesá ruský vliv v regionu, posiluje pozice Ázerbájdžánu,“ komentuje situaci Ditrych.
