„Protitankové střely nestačily. Bunkr sloužící jako nemocnice byl tak zničený, že zdravotníci už neměli jak pomoci zraněným s vnitřním krvácením,“ popisuje poslední dny v Azovstalu Stanislav Dutov.
„Všichni si mysleli, že jsem blázen,“ vzpomínal. Cítil ale, že se nesmí dostat do ruského zajetí. Vyrostl totiž v Luhansku. „Pochopil jsem, že by mě považovali za zrádce,“ řekl.
Ukrajinský prezident Zelenskyj se vrátil z Istanbulu a s ním přiletělo pět ukrajinských velitelů, kteří měli žít do konce války v Turecku. Podle Ruska Ankara jejich propuštěním porušila dohodu.
„Jsem pevně přesvědčen, že armáda je týmová práce. A dnes jsme s vámi, budeme pokračovat v boji. V boji rozhodně ještě řekneme své slovo,“ prohlásil Prokopenko po návratu na ukrajinské území.
Pětice ukrajinských velitelů stála loni v čele několikatýdenního ukrajinského odporu z bunkrů a tunelů pod obřími ocelárnami v Mariupolu, strategickém přístavu na jihu Ukrajiny.
„Minulé září se odehrála velká výměna obránců Azovstalu. Vrátili se vojáci, kteří byli v zajetí čtyři měsíce. Všichni vědí, v jakém se vrátili stavu,“ říká Natalka Zarycká z organizace Ženy z oceli.
Jeden z vojínů strávil v ruském zajetí 2,5 roku už v minulosti, padl do něj v roce 2015 při obraně vesnice, která leží nedaleko Mariupolu. Do zajetí padl znovu loni na jaře během bojů o Azovstal.
„Rusko páchá válečné zločiny na válečných zajatcích a nesmíme dopustit, aby na vojáky v zajetí bylo zapomenuto,“ uvedli pořadatelé z česko-ukrajinské iniciativy Hlas Ukrajiny k cílům shromáždění.
„Přijde den, kdy Mariupol osvobodíme. Přijde den, kdy všichni pachatelé válečných zločinů proti Ukrajincům skončí v sálech Mezinárodního trestního tribunálu a národních soudů,” řekl Zelenskyj.
„Fotografie, která doslova obletěla celý svět.“ uvádí lživý příspěvek, který se šíří na sociálních sítích. Deníky jako The Sun nebo Le Monde o snímku však nikdy neinformovaly, jak tvrdí.
Nové jednotky se již vytvářejí. Ministerstvo dobrovolníkům slibuje, že budou osvobozovat Luhansk, Doněck a Krym od ruských okupantů, uvedl v pátek na svém webu list Ukrajinska pravda.
Informace, že do židovského státu přijíždí zástupci ukrajinského pluku Azov, má v sobě špetku senzačnosti. Přinejmenším v izraelských médiích návštěvu sledovali pozorně.
Mezi Ukrajinou a Ruskem proběhla výměna zajatců, mezi propuštěnými byli i bojovníci z pluku Azov. Jedná se pravděpodobně o největší výměnu zajatců od vypuknutí sporu.
„Nová jména by měla zvěčnit významné historické události Ukrajiny a také slavné postavy a hrdiny, kteří bojovali za nezávislost našeho státu,“ napsal Kličko.
„Je otázkou, jestli k tomu Rusové mají dost sil a vůle. Měli by vědět, že ukrajinská armáda bude bojovat až do konce,“ řekl před invazí Denis Prokopenko v rozhovoru pro Radiožurnál.
V trestanecké kolonii Olenivka, kterou zasáhl raketový útok, se nacházejí ukrajinští vojáci, včetně příslušníků pluku Azov, poznamenala ruská služba BBC.
Představitelé samozvané separatistické Doněcké lidové republiky tvrdí, že ukrajinská armáda ostřelovala území, které na východě země ovládají, a zasáhla přitom věznici v obci Olenivka.
V zajetí Piskunovi nabízeli spolupráci, když ji odmítl, přišlo na vydírání. „Řekli, že pokud nebudu svědčit, přijde trest smrti, který čeká všechny členy nacistické teroristické organizace,“ říká.
Ukrajinské úřady ztráty vojáků nezveřejňují, zmocněnec pro pohřešované osoby ale počet pohřešovaných stanovuje na 7200 osob. Patří mezi ně i vojáci pluku Azov nebo bojovníci námořní pěchoty.
Mezi 144 Ukrajinci je 95 obránců mariupolských oceláren Azovstal, z toho 43 vojáků pluku Azov. Nejstaršímu z propuštěných je 65 let, nejmladšímu je 19.
Olena Mosijčuková Ukrajinu opustila v březnu. Česko si dle svých slov zamilovala a po válce si zde chce koupit dům. Během šesti let, které strávila na frontě, se naučila na život dívat jinak.