Tušl byl odsouzen k patnáctiměsíčnímu trestu vězení. Ve zmíněném trestu je zahrnuto i předchozí odsouzení za nenávistné výroky o Ukrajincích, kterým se Nejvyšší soud zabýval nedávno.
Nejvyšší správní soud potvrdil dřívější rozsudek, podle kterého snahy státu o blokování dezinformačních webů v souvislosti s útokem na Ukrajinu nepředstavovaly nezákonný zásah do práv veřejnosti.
Podle Jana Charváta z Institutu politologických studií FSV UK pracuje ministerstvo vnitra u svých pravidelných zpráv o stavu extremismu v ČR s terminologií popisující stav věcí před deseti lety.
Titulky médií popisující soužití Romů s Ukrajinci mají hodně daleko k popisu vzájemné tolerance a láskyplného vztahu. Ukazuje se ovšem, že je do velké míry důsledkem dezinformací.
Podle soudu se Čermák loni ve videu na facebooku vymezoval vůči novele pandemického zákona a podněcoval diváky, aby aktivně, i za použití násilí, zabránili jejímu projednání a přijetí.
„Když se ale svět dostane do komplikované situace, jako je například pandemie nebo válka, dokonce i lidé, kteří mají průměrnou úroveň tolerance nejistoty, začnou nejistotu prožívat.“
„V Sokolově dva Ukrajinci pobodali 11letého chlapce. Chtějí to ututlat, pojďte něco udělat,“ stálo v nepravdivém příspěvku, který již na nelze dohledat. Místo ní nyní visí vyvrácení informace.
Že vláda proti konspiracím a dezinformacím nebojuje dostatečně, si myslí 63 % společnosti. Naopak za dostatečný považuje boj proti dezinformacím necelá pětina společnosti, konkrétně 18 %.
Zatímco se pozornost Evropanů upírá na konflikt Ruska s Ukrajinou, v Indo-Pacifiku roste čínská hrozba. Japonská expertka Kyoko Kuwaharaová v rozhovoru pro iROZHLAS.cz popsala čínské vlivové operace.
Takových lidí je v české společnosti asi šest procent, a to poměrně stabilně – jejich počet během let nenarůstá. Státu se ale stále nedaří tuto skupinu oslovovat. Co to znamená? K čemu to může vést?
„Estonsko pro Rusko není a nikdy nebylo příliš zajímavé. Ale i tak se nás snaží ovlivňovat. A prostě s tím budeme muset nějak naložit,“ říká v rozhovoru pro iROZHLAS.cz bezpečností expert Ranier Saks.
Podle výzkumníků Paulíny Tabery a Matouše Pilnáčka z CVVM může klesající důvěra v politické instituce a média vést k autoritářskému systému či společnosti, která bude plná apatie.
Můžeme se na jedné straně na systému podílet, na druhé ale vůči jeho částem být kritičtí. Měli bychom se především snažit, aby se většina lidí cítila v demokratické společnosti stabilně a bezpečně.
„To, co jste schválili, není nic jiného než převlečené kvóty,“ řekl Havlíček. Není to pravda. „Budeme ostrov migrantů, kteří se k nám budou valit,“ varovala Mračková Vildumetzová. Bez komentáře.
„Jsme dlouhodobí osobní přátelé,“ vysvětlil Vrabel pro iROZHLAS.cz půjčku od Nadriho, který po něm nyní peníze vymáhá pomocí exekutora. Exekuce se vztahuje na Vrabelův podíl ve firmě Semantic Visions.
„Působilo to vyloženě jako odborné články, takže nebylo tak těžké se do toho zamotat,“ říká Zdeňka, která byla do smrti svých rodičů aktivní členkou české dezinformační scény.
Čtenáři si mohou vyzkoušet, nakolik se v důvěře ve vybrané konspirační výroky shodují se zbytkem společnosti a zařadit se tak do jedné z osmu skupin, které výzkum popsal.
Dezinformace nejsou problémem jen pro jednotlivce nebo rodiny, vypořádat se s nimi často musejí i organizace a celá města. Další díl seriálu k projektu Společnost nedůvěry je z Chomutova.
Výzkumníci se shodují, že většina společnosti konspirační a dezinformační narativy odmítá a demokracii dlouhodobě pokládá za nejlepší způsob vlády. Zároveň to ale neznamená, že konspirace nemají vliv.
„Dokonce i ty kamarádky, co tu byly po úmrtí maminky, mi řekly, že je jim to sice líto, ale že mám na druhou stranu být vlastně ráda, že má spasenou duši,“ vysvětluje Zdeňka.
Odborník na dezinformace, mluvčí Českých elfů Bohumil Kartous věří, že vláda boj s dezinformacemi prohrává, zatímco poslanec Pavel Žáček ujišťuje, že se vláda snaží, ale jde o problém velmi komplexní.