Členství Ukrajiny v NATO je na dohlednou dobu u ledu. „Ukrajina je blíž míru mikroskopicky. Zásadní posun je, že jednání jsou nyní vážnější než kdykoliv dřív,“ hodnotí bezpečnostní analytik Bahenský.
Několik zemí v čele s Dánskem přišlo s návrhem na sledování online komunikace. Je namířen proti dětské pornografii a zneužívání dětí, ale má i své hlasité kritiky.
Od dosavadních podobných přípravků se odlišuje tím, že její podání stačí jednou za půl roku. Slibuje i vysokou účinnost, riziko přenosu viru by měla podle studií snižovat o více než 99,9 procenta.
EU v nařízení o digitálních službách navíc podle Trumpovy administrativy uplatňuje ve svém boji se škodlivým obsahem „nepřiměřená“ omezení svobody projevu.
Vztahy Norska a EU vycházejí především ze smlouvy o Evropském hospodářském prostoru. Norsko tak musí implementovat řadu evropských nařízení, zároveň ale Oslo nemá možnost cokoliv v EU ovlivňovat.
Trhy většinou silnou naději a očekávání na pozitivní změny propisují do takzvaného pozitivního sentimentu. To se ale zatím neděje. „Řekl bych, že spíš panuje určitá míra skepse,“ popisuje Jan Bureš.
„Nemyslím si, že bychom tu měli nést hlavní břemeno... Prezident (Donald Trump) určitě očekává, že hlavní roli zde bude hrát Evropa,“ řekl J. D. Vance ve vysílání stanice Fox News.
Telefonát vzešel z diskusí mezi Trumpem a skupinou evropských lídrů v Bílém domě, kde projednávali možnosti ukončení ruské války proti Ukrajině. Ti požádali Trumpa, aby využil svého vlivu na Orbána.
Washington/Moskva||ČTK|Zprávy ze světa|Sledovali jsme online
Podle zdrojů BBC z ukrajinské delegace jednání Trumpa se Zelenským a zástupci evropských zemí už skončilo, ale šéf Bílého domu dál hovoří s ukrajinským prezidentem.
„Jediný, kdo dokázal Putina ke stolu dostat, byl Donald Trump, tak se v tom musíme nějak zorientovat a dělat i takovéhle kroky,“ říká europoslanec a stínový ministr.
Postupné ohlašování přítomnosti evropských lídrů při jednání ve Washingtonu mělo podle televize CBS pomoci zajistit, že Zelenského schůzka s Trumpem se nezvrhne v peskování ukrajinského prezidenta.
Za letošní léto už čeští hasiči bojovali proti lesním požárům v Řecku, Severní Makedonii, Albánii nebo Bulharsku. Na speciální mise vyrazili přes takzvaný Mechanismus civilní ochrany EU.
Německý ministr zahraničí Johann Wadephul na sociální síti X uvedl, že Evropa je připravena společně s USA poskytnout Ukrajině bezpečnostní záruky. „Žádná jednání o Ukrajině bez Ukrajiny,“ dodal.
„Nejlepší způsob, jak ukončit válku mezi Ruskem a Ukrajinou, je přejít přímo k mírové dohodě, která válku ukončí, a ne k pouhé dohodě o příměří, která často nevydrží,“ napsal Trump na sociální síti.
Střetly se dva bloky zemí. Evropská unie, Kanada a státy z Afriky a Latinské Ameriky prosazovaly ambiciózní cíle, zatímco další země, mezi kterými byli výrobci ropy, silnější restrikce odmítaly.
„Přiznejme si, my vítáme, že se dynamika vyjednávání vyvíjí směrem, kdy Rusko začíná naznačovat aspoň ochotu o něčem jednat, což dosud nedělalo. To je pozitivní,“ říká Hulicius.
„USA nevnímají Evropu jako důležitý region. Jako konkurenta mají Asii,“ říká ekonom Lubomír Lízal. Podle velvyslance ČR při EU Vladimíra Bärtla však vzájemný obchod regionů není zase tak zanedbatelný.
Evropa podle maďarského premiéra propásla příležitost jednat s Putinem, když byl u moci americký prezident Joe Biden, a nyní jí hrozí, že o její budoucnosti bude rozhodnuto bez její účasti.
„Když se dostaneme nad určitou míru hrubého domácího produktu, zaměstnanosti a některých dalších kritérií, tak zkrátka máme nárok na menší peníze,“ upozorňuje bývalá eurokomisařka Věra Jourová.
„Nepřijmeme ruské podmínky, které předpokládají pouze okupaci ukrajinského území,“ řekl polský premiér Donald Tusk s odvoláním na společné stanovisko s jinými představiteli Evropy.
V pátek bude Trump jednat s Putinem o možnosti ukončit válku na Ukrajině. Trump zmínil, že dohoda si zřejmě vyžádá výměnu území, což znepokojilo Ukrajinu i její evropské spojence.
Podle evropských představitelů mohou smysluplná jednání probíhat pouze v kontextu příměří či omezení bojů. Vyjádřili rovněž přesvědčení, že mezinárodní hranice nelze měnit silou.
Postoj EU k Izraeli se vyvíjí ve světle nových plánů na okupaci města Gaza. Doposud se evropští diplomaté na sankcích vůči Izraeli neshodli. Největším postihem by bylo pozastavení asociační dohody.
Po 21 měsíců se Evropská komise neodvážila navrhnout jakýkoli postih Izraele, ačkoli podle jejích vlastních analýz se židovský stát dopouští v Pásmu Gazy stále hrubšího porušování lidských práv.
