Nejsilnější sestava českých zástupců v Evropském parlamentu, sedm europoslanců za hnutí ANO, nepočítá s podporou Ursuly von der Leyenové pro další volební období.
„Pocity jsou obojaké. Rádi bychom byli jako STAN silnější. Dopadlo to sice posílením... Ale možná tím, že se zvedla volební účast, tak je výsledek jiný, než jsme si představovali,“ hodnotí Farský.
Naposledy dolní komoru francouzského parlamentu rozpustil Jacques Chirac v roce 1997. Emmanuel Macron tento krok vysvětlil tím, že nemůže předstírat jako by se nic nedělo.
Kauza vyvolala loni diplomatickou roztržku mezi Maďarskem a Itálií, když byla tato učitelka ze základní školy k soudu přivedena se svázanýma nohama a rukama a s řetězem kolem pasu.
Lídr kandidátky pravicově populistické Alternativy pro Německo (AfD) a europoslanec Maximilian Krah kvůli svým skandálům nebude v Evropském parlamentu součástí delegace své strany.
„Řeší se jiná témata než při posledních volbách v roce 2019. Zejména to jsou dopady energetické krize a války na Ukrajině, spojené s problematikou obrany a bezpečnosti,“ hodnotí Lubomír Kopeček.
V eurovolbách získala koalice Stačilo! dva mandáty. „Výsledek ukázal odhodlání lidí hledat i jiné cesty, než jsou ty, které jsou nalajnované v Poslanecké sněmovně,“ říká lídryně koalice Konečná.
Volby do Evropského parlamentu vyhrálo v České republice hnutí ANO. Získalo přes 26 procent a sedm křesel. „Účast, myslím si, že i díky našim voličům, voličům hnutí ANO, je rekordní,“ tvrdí Vondráček.
„Máme tady objektivní realitu. Což je oportunní hnutí ANO, se kterým těžko můžeme soutěži. A potom nová populistická uskupení," vysvětluje si David výsledek voleb, v nichž SPD získalo jen jeho mandát.
Nelze přehlížet nárůst podpory extremistů v Evropě, je nutné tyto hlasy vnímat a přemýšlet, proč se to děje, uvedl prezident Petr Pavel k výsledkům víkendových eurovoleb.
„Je vidět, že si Češi uvědomili, že to, co se děje v evropských institucích, ovlivňuje jejich životy, že jejich hlas má sílu,“ říká pro Český rozhlas eurokomisařka Věra Jourová.
Představování výsledků pojal Evropský parlament v americkém stylu nebo jako velký koncert. „Ukazuje to, jak důležitý je tento moment,“ poznamenává francouzský zpravodaj Thibault Maillet.
Volby do Evropského parlamentu v Německu vyhrála opoziční konzervativní unie CDU/CSU, která získala 30 procent hlasů. V Polsku poprvé od roku 2014 zvítězila proevropská Občanská koalice Donalda Tuska.
Volební speciál Radiožurnálu rozebírá výsledky voleb s předními odborníky a přidává rozhovory se staronovými europoslanci a nováčky v Evropském parlamentu. Poslechnout si ho můžete živě.
Koalice Přísaha a Motoristé v eurovolbách získala 10,26 procenta a vysloužila si tak dva mandáty – ty obsadí Nikola Bartůšek a Filip Turek, který sám dostal téměř polovinu hlasů.
Vzestup pravicových stran byl podle Vondry očekávatelný. „Je to určitá reakce na to, že EU vypálila ve věcech jako přístup k migraci a Green Dealu tak, že dostala nějakou odpověď,“ míní.
„Nemůžeme zastírat to, že výsledek je pro nás zklamání. Domnívám se, že je momentálně v Evropě poptávka spíše po konzervativnějším směru,“ řekla ve speciálním vysílání Radiožurnálu Gregorová.
Posílení krajní pravice může podle expertů znamenat, že Evropský parlament nebude příliš nakloněný přijímání norem souvisejících s bojem proti změnám klimatu.
Eurovolby v Německu podle propočtů veřejnoprávních televizí ARD a ZDF se zhruba 30 procenty vyhrála unie CDU/CSU následovaná pravicově populistickou Alternativou pro Německo s 15,9 procentu hlasů.
Progresivní Slovensko (PS) získalo 27,81 procenta hlasů před vládní stranou Směr-sociální demokracie premiéra Fica s podporou 24,76 procenta. PS bude mít šest europoslanců. Směr-SD obsadí pět křesel.
Mandát získalo sedm subjektů. Zvítězilo hnutí ANO před koalicí Spolu, třetí koalicí Přísahy a Motoristů. Na mandáty dosáhla ještě koalice Stačilo, Starostové, Piráti a SPD.
Podle řady analytiků by přinejmenším v některých zemích mohla letos do složení europarlamentu výrazněji než v minulosti promluvit mladší voličská generace. Do jaké míry by to mohlo platit u nás?
Se začátkem eurovoleb došlo k několika DDoS útokům na stránky nizozemských politických stran. Jak velkou škodu mohou ale DDoS útoky během voleb způsobit?
