Analytička: Mladé zajímají zelené otázky, jsou pro ně palčivější než pro ostatní. Nejsou ale ekofanatici
Podle řady analytiků by přinejmenším v některých členských zemích mohla letos do složení europarlamentu výrazněji než v minulosti promluvit mladší voličská generace. Do jaké míry by to mohlo platit u nás, řekla Radiožurnálu v rozhovoru Tereza Masopustová z Ústavu empirických výzkumů STEM, hlavní analytička projektu České zájmy v EU, která se významně podílela i na společném projektu STEM a Českého rozhlasu Rozděleni Evropou.
Je možné na základě sociologických dat odhadovat, jestli se i v Česku naplní zmíněný předpoklad ohledně zájmu mladších ročníků o tyto volby?
Záleží na tom, jak moc se jednotlivým kampaním, které buď byly z politického spektra, anebo naopak, které byly zaměřené z různých institucí či iniciativ na mladou generaci, povedlo dát mladým do hlav myšlenku toho, jak moc je důležité využít svůj hlas v letošních volbách. Spíše se tedy musíme dívat na to, jakým způsobem byly kampaně úspěšné a jakou myšlenku přinesly.
Do složení europarlamentu by mohla výrazněji než v minulosti promluvit mladší voličská generace. Do jaké míry by to mohlo platit u nás, říká Tereza Masopustová z Ústavu empirických výzkumů STEM
Co vypovídají dlouhodobější sociologická šetření o tom, nakolik se zdejší mladší voličská generace obecněji zajímá o unijní agendu?
Deklaratorní zájem je poměrně stejný u mladé generace, jako u většinové veřejnosti. Je velice důležité, do jaké míry zájem v generaci je. Vidíme, že je zhruba třetinový, stejně tak, jak je to u celé společnosti.
Působí na to i do jaké míry deklaratorně vnímáme, že známe fungování Evropské unie nebo unijní agendy, což je trošičku vyšší u mladé generace. Zde působí i to, že mladší generace na tyto otázky naráží ve škole nebo v nějakém vzdělávacím systému.
Do europarlamentu chce více mladých i žen. V Česku je nejvíce kandidátek v historii evropských voleb
Číst článek
Ke kterým otázkám se v té souvislosti mladí Češi a mladé Češky nejvíce kloní?
Hlavními přednostmi Evropské unie, které vnímá mladá generace, jsou například volné cestování, studování nebo práce v zahraničí. S tím, že na ni promlouvá i priorita na společný trh nebo třeba otázky bezpečnosti, například mírové soužití členských států.
Pokud se díváme na to, co by měla v příštích letech Evropská unie dělat, tak tam u mladé generace i u celé společnosti vyskakují právě bezpečnostní otázky, které jsou momentálně velice důležité napříč celým unijním spektrem, a to i z hlediska geopolitické situace a dění kolem hranic Evropské unie.
Bruselský server Politico poznamenává, že aniž si to možná uvědomujeme, mohou tyto volby zásadně ovlivnit, jaký osud bude mít unijní plán takzvané klimatické neutrality – tedy jestli se podaří do roku 2050 zajistit, aby členské státy vypouštěly do atmosféry jen takový objem skleníkových plynů, kolik jich příroda dokáže absorbovat. Jak naléhavě berou u nás otázky klimatických změn ti, kterých by se mohly týkat, zvlášť v dalších dekádách?
Ty otázky, jak jsme viděli i v předvolebních kampaních v Česku, byly právě o zelené transformaci či bezpečnosti. Vidíme to i na strategické agendě, že otázka bezpečnosti na evropské půdě momentálně skáče velice vysoko. I proto je důležité to, jak bude následně sestavený Evropský parlament a Evropská komise.
V šestnácti k volebním urnám. V Belgii budou europoslance volit i mladí Češi
Číst článek
U mladých lidí vidíme, že jsou většinově proevropští, ale spadají spíše pod takové motivované příznivce. Není to tak, že by byli přímo euronadšenci. A u zelených otázek je to v podstatě stejné.
Zájem o zelenou agendu je vyšší u mladé generace, ale její představitele nelze označit za nějaké ekofanatiky. Zkrátka jsou pro ně otázky zelené transformace palčivější více než pro většinovou veřejnost.
Do jaké míry se na zájmu nebo nezájmu o unijní záležitosti může podílet to, jak jsou podávány ve školách? Je tam i přímá úměra mezi úrovní vzdělání a zájmem o evropské věci?
Je to spíše komplexní obrázek, jde hodně o zájem. Úroveň vzdělání samozřejmě hraje roli v tom, že pokud jsme déle ve vzdělávacím systému, tak se s těmi otázkami setkáváme v běžném fungování mnohem více, s tím, že zájem o to, jak se zajímáme o unijní otázky a jak si zjišťujeme informace, je opravdu klíčový. Zde právě vidíme, že u mladé generace je to srovnatelné s většinovou veřejností a ten zájem není veliký.
